The Cat and the Canary
Smrť podľa poslednej vôle
The Cat and the Canary
Režie:
Radley MetzgerKamera:
Alex ThomsonHrají:
Honor Blackman, Michael Callan, Edward Fox, Wendy Hiller, Olivia Hussey, Carol Lynley, Daniel Massey, Peter McEnery, Wilfrid Hyde-White, Beatrix LehmannObsahy(1)
Přesně 20 let po smrti Cyruse Westa (Wilfred Hyde-White) přijíždí na Glencliff Manor vykonavatelka jeho poslední vůle Allison Crosby. Otevírajíc společně s hospodyní chladící box, jsou velice překvapeny, když tam kromě černého kufříku najdou i živou můru. Na venkovské sídlo se začínají sjíždět potencionální dědici, Allison Crosby je překvapí prohlášením, že poslední vůli jim přečte nebožtík sám, před 20 lety ji totiž nafilmoval.
Ve chvíli kdy se dědicové posadí za obrovský stůl začnou odbíjet staré stojací hodiny, hospodyně je zděšena, protože hodiny odbíjely po 20 letech poprvé a to jen 7x i když je v domě 8 lidí, což je špatné znamení, někdo zřejmě zemře. Nebožtík na plátně si nebere žádné servítky, protože přesně ví jak se většina dědiců na peníze třese a rozhodně jim nic nedá zadarmo, existuje totiž i druhý film v případě, že by prvně jmenovaní dědici náhodou zemřeli. Venku zuří bouře a z nedalekého ústavu zběhl nebezpečný vrah. Dědici se zabarikádují v domě a tak se stávají vystrašeným kanárkem v kleci, který zemře strachem i když se ho kočka slídíc u klece ani nedotkne. Panika narůstá a staré hodiny odbíjejí čím dál tím častěji a počet živých osob v domě se snižuje. (Terezkat)
(více)Recenze (12)
Kedže som konečne videl všetky tri verzie Cat and the Canary (existujú ešte nejaké ďalšie?) môžem konečne ako-tak objektívne hodnotiť. Hneď s kraja musím povedať, že druhá verzia z roku 1939 zostáva jednoznačne neprekonaná. Prečo? Pretože toto je nakrútené akosi rutinérsky, bez iskry. Nejaké zaujímavejšie, či odvážnejšie uhly kamery moc neplatia na tých, ktorý už videli väčšinu Argentovej a Martinovej produkcie a napätie zväčša absentuje, pretože ho dosť zrážajú neustále cynicky hláškujúci mužský dediči. Príliš často všetci sršia anglickým suchým humorom a nedokážu povedať jedinú vážnejšiu vetu. V druhej verzii z roku 1939 hláškoval iba Bob Hope, tu všetci... Rovnako musím ešte upozorniť na dobrý pepuov postreh z výkonu hlavnej hrdinky, ktorá sa fakt tvári príliš nezúčastnene a bezstarostne možno až s výnimkou záveru, keď jej už fakt ide do tuhého... Stále som mal pocit, že potenciál je akosi nevyužitý, vyčínanie neznámeho vraha v druhej polovici je akoby z nejakého slabšieho gialla a je dosť nepresvedčivé, pointa akási mdlá a málo prekvapivá. Navyše priznávam, že vychovaný talianskou školou som ešte v samom závere čakal nejaký zvrat oproti originálu ale žiadneho som sa už nedočkal. V podstate teda dosť sklamanie, ale tu kritizovaná rozvláčnosť filmu zase nie je úplne na škodu, tvorcovia majú aspoň dosť času vykresliť charaktery dedičov, a to hlavne preto, že mŕtvych nie je zase toľko ako vo iných variáciách "Desiatich malých černoškov" Expresívnejšia a temnejšia verzia s roku 1939 je jednoducho neprekonaná a keby som ju nevidel som možno spokojnejší. Takto viac ako tri hviezdičky nedám ani náhodou.... ()
Podle hodnocení a popisu jsem čekal výbornou staroanglickou krimikomedii ve stylu Vražda na večeři nebo třeba i trošku slasherovou vyvražďovačku. Bohužel tohle nebyla dobrá krimi ani komedie (a v žádném případě horor). Nezajímavé postavy, nezajímaví herci většinou jedné role - Blackmanová/Goldfinger, Husseyová/Romeo a Julie. Edward Fox to pár minutami nevytrhne. Nemá to atmosféru, naopak to vypadá jak z 40. let, je to užvaněné a příšerně se to vleče (tak že jsem asi 2* usnul). Zhruba po hodině přijdou dvě vraždy mimo záběr a děsivě trapně vypadají záporák. Na konci se dočkáme "překvapivého" odhalení a celkem slušného finále, takže aspoň ty 2* si to zaslouží, ale 74% rozhodně ne. ()
Snímek z roku 1927 jsem neviděl, ten z roku 1939 je ale daleko lepší. Má tajemnější atmosféru a vedle vtípků je ponuřejší. Tahle verze má sice plejádu skvělých herců, ale působí místy utahaně a užvaněně, čímž na sebe více prozrazuje, že na počátku byla divadelní hra. Potěšilo mě, že od verze z třicátých let se přeci jen v lecčems liší, byť základní příběh byl logicky zachován. Škoda, že lépe nebyl využit prvek bouře, což se nabízelo. Zábavná je hostina s mrtvým, napínavé je finále. Kdo příběh nezná, možná by i hvězdu přidal.... ()
Jeden z nejlepších hororů, nejsou tam žádné potoky krve, ale starý dobrý anglický zámek se spoustou tajemných chodeb, neobydlených místností a jedna noc za bouřky, kdy se dědici sjedou ke shlédnutí testamentu nahraném na filmu. Obsah testamentu v podstatě vybízí k zájemnému vyvražďování a jakoby to nestačilo, kdesi z psychiatrické léčebny prý uprchl zločinec, který zabíjí, protože si myslí že je kočka ... ()
Hororové scény fungují výborně, s humorem je to ale o poznání horší, zasmál jsem se (či pobavil) jen minimálně. Velké minus pro mne představuje postava dědičky jmění starého pána, která i ve chvílích, kdy jí bylo usilováno o život, se tvářila tak nějak nezúčastněně. Celkově mi postavy přišly bez jiskry, osobního charakteru a tak na mne film působil rozvlekle. ()
Reklama