Prozřetelnost

Cliveuv zapas s pribehem lze jiste ciat jako prostredek k naplneni touhy umirajiciho po nejake vyssi instanci, kterou zminuje v zaveru. Je to film o umirani a pocitu viny. O etice, sexualite apod.Sfilmovany proud myslenek spisovatele. Stary muz se sklenkou vina sedi pred svojim pomyslnym loutkovym divadylkem a hraje hry o sve bezmocnosti. (06.05.2022)

Poprvé jsem tenhle film viděla v původním znění bez titulků a ani náznakem jsem nepochopila, o čem to bylo, a v paměti mi zůstal jen ten sexy fotbalista. Napodruhé už jsem měla větší štěstí – simultánní překlad v Ponrepu. A málem jsem nepřežila to nečekané blaho, ten pocit postupného ožírání a ranního vystřízlivění s ježečkem. Rozkládající se spisovatel do sebe lije litry vína a účtuje se svými blízkými i sám se sebou v předsmrtném románu plném skleniček, teroristů, ukrutných dialogů („I've got an erection.“ „Oh, wanna do something about it?“ „It's not mine!“) a pomalých sanitek. Smrt je zatraceně zábavná záležitost. (23.01.2007)

Ani na chvíli nenudící cynicky vtipná hříčka, jejímiž hlavními klady jsou především dokonalí herci, úžasný scénář, ale hlavně absence jakéhokoli "nemůžu, nejde, nehodilo by se" ze strany režiséra - jak vizuálně, tak obsahově. A také dokonale ladící hudba. Resnais mě začíná zajímat čím dál tím víc. A přestože si pěti * nejsem jistá úplně stoprocentně, dát jen čtyři bych považovala skoro za neslušnost... Krásný filmový zážitek! (23.01.2007)

Dlouhá horečnatá noc jako podklad pro pochopení pokrytectví závěrečné narozeninové oslavy. Přitom ona horečnatá noc míchá realitu s představami, dávnou minulostí i strachem z blížící se smrti ústřední postavy starce. Jenže v co věřit? Nebyla celá fikce ukazující pravdu ještě upravená stařeckou zapšklostí a nenávistí vůči všemu, která přišla s věkem? Je to podvratná hra s diváckým očekáváním i čtením charakterů postav. Ta hra nabízí vše nebo nic a spoustu toho záměrně nechává na divácích, jelikož Resnais jen představí určitou situaci a tu pak ze všech stran nějak vyvíjí. Místy je to cynicky vtipné a právě tyhle části celý film příjemně osvěžují. A mě si tahle hra díky všemu výše zmíněnému získala a celou dobu upřímně zajímala. Trpí to snad jen tím, že ta hra hrou zůstane a tak si jen plyne bez čehokoli navíc, ale Resnais dobře věděl, co dělá a podal to přesně tak, jak chtěl. Já mám jeho filmy rád a chtěl bych jich vidět víc, jen na ně musím mít správnou náladu. 4* (18.04.2024)

Snové dialogy, monology, ať vnější či vnitřní, měly cenu reality. Jen funkčně zatížené obrazy se toulaly v delirických vizích montovaných tak, abychom jen postupně a velmi zvolna mohli nahlédnout komu patří a ke komu se vztahují. Centrální událostí filmu jsou otcovy narozeniny, které autor (zřejmě David Mercer) umístil na konec děje (filmu). Zřejmě však patří někam do těla textu, protože to, co bylo předtím bude pokračovat i potom. Snová práce (žádné připravované literární dílo), kterou koná otec ve dne i v noci, v klidu, ale převážně v bolestech, by mu mohla poskytnout určité uvolnění. Podaří se mu však uvolnit tu část svého nevědomí, která by mu mohla umožnit nahlédnout pravdu, aniž by musel obviňovat sebe, svou manželku a své syny? (16.11.2020)