Minulé životy

Ač ty úplně prvotní festivalové ohlasy Minulé životy vynášely někam do nebes tak trochu přehnaně a snímek rozhodně má i pár hluchých míst, jde o velmi dobře napsané vztahové drama, které působí zkrátka svěže a autenticky. A to i díky využití exteriérů - hodně dlouho jsme tu neměli film, který by v civilních a romantických podhledech takto dobře využíval scenérie a pamětihodnosti New Yorku. To je to tak těžké? [KVIFF 2023] (30.08.2023)

Některé filmy se snaží strhnout diváka skrze sympatické a humorné postavy, jiné akcí nebo spektáklem, jiné napínavým dramatem a jiné zase tematickou hloubkou... Minulé Životy jsou jiné, protože nejsou ani příliš dramatické, tematicky hluboké, ani nemají příliš sympatické postavy. Síla filmu tkví v jeho přirozenosti a subtilnosti. Některým lidem se to jistě trefí do vkusu i do citu a budou s postavami velmi prožívat jejich nenaplněnou lásku, ale já do nich tolik zainteresovaný nebyl a taky jsem mužskou postavou trochu opovrhoval za to, že se od dětství nebyl schopen přes tu ženskou přenést - kord když takovou dobu nebyly v kontaktu. Tím mi tedy přišel ubohý a to pak těžko mohou cítit s postavami. Patrick H. Willems však mluvil v kontextu Tenetu a bondovkách o tzv. vibe movies; Tu kategorii lze používat, ačkoliv bondovky naplňují jiný vibe než Past Lives. Pointou je, že některé filmy cílí hlavně na nějakou náladu a ano, všechny filmy se snaží vyvolat nějakou náladu, ale některé na tom stojí více než na čemkoliv jiné (např. Paterson). Pokud se svým vibem strefí do vašeho naladění, může to velmi fungovat. Řekl bych také, že Past Lives jaksi pudí k tomu, aby se v divákovi rozezvučely různé jeho vzpomínky, nálady, představy a tak. Pokud si myslíte, že by na vás takový film mohl fungovat, tak nejspíš i bude. Na mě to moc nefungovalo, protože nebyl jsem ochoten přistoupit na to, že týpek na ni od dětství může být furt tak navázanej a nebýt trochu píčus. V tom filmu se také nic moc nestane, takže pokud vás film nestrhne postavami a city, které prožívaj, tak nevím, čím jiným by mohl... (28.02.2024)

Citlivý, jemný a plne žltý film, kde sa vlastne v jednoduchosti filozofuje o tom, čo by bolo, keby bolo a ako by sa veci zmenili, keby bolo keby. Niečo o nenaplnenej láske a až naivné vracanie sa k minulosti. Dlhé zábery na oblohu, predmety a premýšľavé šikmé oči s poučením, že keď sa netopíš pod rozbúrenou vodou od vrtule trajektu, tak je to ešte dobré. Lebo by tá vrtuľa mohla skončiť aj v zadku. (25.08.2023)

Tragická romance ze světa současných yuppies se vůči svým postavám chová daleko citlivěji a empatičtěji než bych to kdy dokázal já (všudypřítomná erasmácká atmosféra, artistic retreat výjezdy, vizuální odcizenost sdílených prostor), ale neokázalé vizuální a režijní nápady, skrze které jsou zde prezentovány jednotlivé scény mě zastihly při očekávání "dalšího romantického dramatu moderního přistěhovalce" dost nepřekvapivého (autora plakátu, promující film jako další generickou netflixárnu prosím na pracák). Vlastně by mě zajímalo, zdali je jen moje čtení v tom, že staré příběhy o nenaplnitelnosti lásky z důvodu odlišných původů či tradičních závazků v současné době nahrazujeme falešnou hrou na romantiku, kdy v cestě lásce stojíme my sami a místo toho, aby nám v ní zamezil zlý tatíček feudál, tak nám v ní zamezuje vlastní potřeba zachování sociálního postavení. Ideální převedení viktoriánských romantických tragédií do doby pozdně kapitalistického individualismu. Mám pocit, že kdyby se na ten film podívali aktéři filmu Stvořeni pro lásku, tak si navzájem říkaj, zdali ty dva lidi tady nejsou náhodou třeba úplně debilní. (29.10.2023)

57. KVIFF - Není nad to jít na film s očekáváním, které Vám bez problémů splní. Minulé životy jsou decentním romantickým dramatem, které sází na obyčejnost a vynechává hollywoodské fígle a speciality, jak ozvláštnit už dost tak zajímavý scénář. Prostě a jednoduše vypráví příběh dvou lidí, kteří na sebe měli v dětství štěstí, aby se následně jejich životy rozdělily a jejich vzájemné štěstí se proměnilo ve smůlu. To hlavně tím, že se jejich životy začaly odvíjet a rozvíjet v naprosto odlišném prostředí na opačné straně Zeměkoule. Vyprávěno přirozeně, obyčejně, melancholicky, bez příkras, ale s opravdovými emocemi, které mě v poslední vteřině totálně rozbrečely. (03.07.2023)