Crash

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

K tomuto filmu snad ani není co dodat. Sám říká úplně vše. Paranoia, xenofobie, rasismus, militarismus, odcizení, přetvářka, prázdnota, netolerance. Takové je L.A., taková je Amerika. Po shlédnutí jsem pochopila, že problém rasismu není vůbec tak zdánlivě jednoduchý, jak se v podání nejrůznějších médií může jevit. Ani jsem nemohla uvěřit, že jsou vůbec Američané schopni natočit tak krutě pravdivý film o vlastní společnosti, vlastní zemi. (03.09.2005)

Haggis misty zbytecne moc tlaci na pilu a snazi se do kazdyho zaberu nacpat nejakej nazor na rasismus, ale jinak se jedna o jedno z nejlepsich dramat, co jsem kdy videl. Tak za prve scenar. Az na vyse zminenou vytku je skvele propracovanej, dokaze upoutat od zacatku filmu az do konce a ty vsechny drobny osudy se tu uzasne prolinaj, sice je tech nahod krapet moc, ale to nevadi, jedna se prece o film. Za druhe herecke vykony. I kdyz tu hrajou jak hvezdy, tak mene znami herci, vsichni do posledniho predvadej fakt skvely vykony, tezko ucit ty nejlepsi, ale pro me to byl asi Matt Dillon. Ted uz zbejva jen pochvalit super kameru, slusnou hudbu a taky rezii, timhle se Haggis fakt vytah. Skvelej film. (15.01.2007)

Naprosto odzbrojující. Naprosto pesimistický. Je velkou otázkou, na kolik je idea multikulturalismu přežitá, každopádně jdouce transatlantickou civilizační cestou si brzy budeme i my žijící tady v dosud vyhraněně národnostně homogenní střední Evropě nutně muset podobné otázky pokládat... Formou, hloubkou, tématem...vynikající film. Podobné filmy: Magnolia, Jednej správně, Gran Torino (23.11.2010)

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)