State of Play

Americký o šest let mladší celovečerní bratříček originálu nejenže ostudu nedělá, on ho dokonce v mnohém převyšuje. Zarazí, že ač má Yates o čtyři hodiny více času, tak se tu nic navíc nestane. Co zarazí ještě více je, že postavy působí propracovaněji v zámořské verzi. Až na ústřední duo jsou takřka všichni spíše figurky natolik odstavené na vedlejší kolej, až se u nejedné z nich nabízí otázka proč tam vlastně vůbec jsou. K tomu si to pět hodin pomalu, krůček po krůčku, zdárně buduje atmosféru, aby v poslední epizodě většina tenze i osudů vyzněla do ztracena nevídaným způsobem. Působí to jak když tomu chybí závěrečný sedmý díl "dny poté". Hlavní linka je ovšem jinak skvěle vymyšlena a duo Simm/Morrissey to táhne. Vývoj jejich vztahu a společné scény jsou hlavním důvodem proč to funguje a proč dát přednost právě této verzi. (03.04.2011)

Po všech stránkách lepší, než daleko známnější stejnojmenný film. I když se tady toho nového nic nestane, rozhodně doporučuji tenhle seriál. Hlavním kladem jsou skvěle vybrané postavy, kde na rozdíl, od filmu, žádná není hlavní a všechny hrají naprosto skvěle a také propracovanější děj. BBC už opět poněkolikáté ukázala, že opravdu umí velmi dobře, čehož je State of Play jenom důkazem. Velmi povedený kousek ze zákulisí vysoké politiky, který mi nezbývá, než jen vřele doporučit. (01.11.2014)

Proboha, co všichni na této nudné minisérii vidí? Já vydržel 1 půl dílu a pak jsem to vzdal. Ukecané, nudné . Prý napětí a dynamické tempo, jeden z nej.seriálů všech dob apod. Asi jsem nějakej divnej, ale měl jsem co dělat, abych vůbec dokoukal první část, druhou už jsem nezvládl. Možná kdybych se dodíval do konce, tak bych hodnotil více, ale když mě to nechytlo hned v úvodu tak jsem nechtěl riskovat ztrátou času cca 6 hodin. (03.03.2014)

„Teď je pod policejní ochranou v nemocnici sv. Margaret. Nechtějí potvrdit, jestli je podezřelý nebo ne. Nemocniční poslíček tvrdí, že byl zasažen do srdce, ale kulku zablokoval jeho mobil.“ – „Podíly Vodafonu vylezou ke stropu.“ Čekal jsem tu nejvyšší kvalitu a také ji dostal. Předně, seriál člověka pořádně chytne už od prvních minut úvodního dílu. To díky spoustě napětí, neustálé nejistotě, kdo vlastně mluví pravdu, a také vyšetřování, které se komplikuje a každou chvíli je nějak oživováno novými fakty, které se snaží dát hlavní hrdinové jako puzzle dohromady (a divák nadšeně s nimi). Vůbec je tahle hra s očekáváním publika a jeho neustálými obměňujícími se domněnkami na vysoké úrovni. A to propojení politiky, novinařiny a vražd možná není z nejoriginálnějších, ale je vděčné a hlavně v tomto případě plně funkční. A zábavné k tomu, s velkým přispěním ohromně sympatických a hodně dobře zahraných postav (casting na jedničku). Pomyslnou třešničkou na dortu je přítomnost humoru, který by zde člověk možná až tak moc nečekal, ale sem tam někdo vypustí něco pěkně ironického, co člověku vykouzlí úsměv na rtech (většinou se zde o to stará Bill Nighy, který samozřejmě solidně zvládá i vážné situace, ale přece jenom, ty komediální umí prostě prodat nejlépe). Na rozuzlení se mi líbí, že i když divák něco tuší, do posledního dílu je ponecháván na pochybách a napětí tak neopadává. Seriál mě moc bavil a nevidím důvod proč nedat plný počet (i přes to 1 velké vztahové klišé). „Nic co?“ – „Starej se o své.“ – „Když jsem tu začala, lidé se přede mnou normálně bavili!“ – „Co ti to říká o tvojí puse?“ (05.04.2015)

Myslela jsem, že Na odstřel je nejlepší novinářský drama, co jsem kdy viděla, a ono houby - je to jeho starší brácha State of Play, kterej se u nás z bůh ví jakýho důvodu nikdy nevysílal. Takže dámy a pánové, bordel v politice nemáme jen u nás, on je i jinde, ale tam po sobě lépe uklízí. Skvělá gradace atmosféry, která sice ve 4. a 5. dílu malinko drhne, ale v 6. zase nabírá plný obrátky. Výbornej balanc mezi soukromým hlavních postav a mravenčí novinářskou prací, kdy parta neskutečně sympatických maníků rozkrývá skandál kolem jistého nadějného mladého politika a jisté ropné společnosti, která udělá cokoli pro to, aby dosáhla svého cíle. Konec pro mě kvůli Na odstřel nebyl zase tak překvapivej, zato oceňuju, že ostrovani jsou mnohem civilnější a méně melodramatičtí než megalomani za velkou louží a mému srdci je tohle mnohem bližší. Famózní Morissey (na rozdíl od poněkud vyblitého Affleca), méně skvostnej Simm (na rozdíl od Crowea), ale jinak to hoši s notnou dávkou podpory od Billa, Kelly, Jima a Polly táhnou hodně dobře. Takhle uměj točit jenom Angláni, to se nedá nic dělat. (29.07.2011)