Thanksgiving
Deň vďakyvzdania
Thanksgiving
Thanksgiving
Režie:
Eli RothScénář:
Jeff RendellKamera:
Milan ChadimaHudba:
Brandon RobertsHrají:
Nell Verlaque, Patrick Dempsey, Addison Rae, Jalen Thomas Brooks, Milo Manheim, Rick Hoffman, Gina Gershon, Tomaso Sanelli, Gabriel Davenport, Jenna Warren (více)Obsahy(2)
V městečku Plymouth, kde se zrodila tradice Dne díkůvzdání, výprodejové šílenství během Black Friday skončí obrovskou tragédií. Uplyne rok a v době vrcholících příprav na oslavu tradičního svátku začne ve městě řádit záhadný zabiják. Zpočátku to vypadá, že si své oběti vybírá náhodně, ale brzy se ukáže, že každá vražda je součástí většího a precizně vypracovaného zlověstného plánu. Podaří se obyvatelům a policii odhalit vraha a prožít svátky... nebo se stanou účastníky jeho zvrácené sváteční večeře? (Forum Film CZ)
(více)Recenze (164)
Eli Roth režisérky roste. Překonal sám sebe a natočil svůj nejlepší kariérní počin. Troufám si říct, že jsem letos lepší a zábavnější slasher neviděl a už se těším na potvrzené pokračování. THANKSGIVING hodně odkazuje nejen na HALLOWEEN a SCREAM, ale hlavně na I KNOW WHAT YOU DID LAST SUMMER, z něhož cituje překvapivě nejvíc scén. Narozdíl od svých vzorů se však nebere vůbec vážně, ale jede v hodně černohumorných vodách, stejně jako původní GRINDHOUSE trailer. ()
Epic slasher goulash. Sice bez atmosféry a strachu, ale s viditelnou znalostí slasher žánru a scénářem, který ho umí efektně boostnout a místy i překvapit. Máme tady totiž nejenom gore masakry, ale i efektní únos a scény honu na vraha připomínají Mlčení jehňátek či Sedm. Jíž pomrknutí na Halloween v prvním záběru filmu ale dává najevo, že se tady nebude vykrádat, ale pouze přiznávat úcta ke klasikám. Mordy jsou místy sympaticky béčkově přepálené, chrumkavě propečená thanksgiving večeře na hraně nechutnosti. A hlavní čučoriedka Nell Verlaque neokoukaně hezká. ()
Filmařská křivka dříve nápadité, svěže brutální a mrazivě atmosférické Tarantýnovy přísavky Eliáše Hnítha pomalu, ale jistě bez jakýchkoliv amplitud padá k nule a exaktně vyjádřeno matematickou terminologií „limitně konverguje k prdeli“. Induktivním důkazem tohoto zmaru budiž i tato zcela neinventivní, nudná, kýčovitá až pohlupavá pásová sračka pro lobotomy, plná krajně nesympatických a strašlivě prkenných postpubertálních ochotníků, jejíž intelektuální děsivost jen podtrhuje neherecký štěk hrůzně zbotoxované dřívější totální barakundy Džíny a leklé pózování Dempsyho, kterému patrně došly řádně placené role, kde by ještě ve svém věku mohl seladónsky pózovat v tangách. A těch pár poslabších masáren, nad kterými tu zdejší neurovegetativní řezničtí učňové jako obvykle s funěním vyhonili, načež to poplatně svému yntelechtu zase mohutně přebušili, to rozhodně nijak nevytrhlo. Vzdal bych rozhodně vřelé díky tomu, kdyby ses už na to vysral, Eliáši! ()
Docela mě překvapuje vřelé přijetí Thanksgivingu jak u obecenstva, tak zejména u kritiky, podle mne nijak zásadně nevybočuje z hororového slasherového průměru. Má to dvě velmi potěšující sekvence - úvodní masakr v obchoďáku a pak závěrečnou slavnostní večeři, jinak je to standard bez vlastního stylu, sympatických postav nebo nedejbože čímkoli zajímavého scénáře. Slasherem roku zůstává hravější Seminář. ()
„TOHLE BUDE OD ROKU 1621 NEJVÍC SLAVNÁ VEČEŘE NA DEN DÍKUVZDÁNÍ. A KAŽDÝ ROK SI LIDÉ PUSTÍ TOHLE VIDEO A BUDOU VZPOMÍNAT NA VAŠI CHAMTIVOST…“ Rozběhne se to brzo a pak si to drží fajn tempo. Navíc ty mordy jsou fajn a dá se u nich černočerně zasmát. A finále je dlouhý a uspokojivý. Nechci malovat krocana na zeď, ale mám dojem, že vzniká další slasher franšíza… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o třetí celovečerní adaptaci fiktivních trailerů z projektu Grindhouse (Machete, Somrák s brokárnou). 2.) Pokračování má vyjít v roce 2025. 3.) Thx za titule “titulkomat“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Po všech těch sračkách v roce 2023 konečně horror, na který se dalo koukat! ()
Budem sa snažiť nespoilerovať, ALE: Obsahovo ma to nezaujalo ničím, z postáv mi bola sympatická len pohľadná hlavná hrdinka, tie ostatné mi boli ukradnuté a ani som počas filmu pomaly nezachytil, ako sa vlastne volali. Zabijakova identita mi bola tiež viac-menej ľahostajná. Je to strašne ukecané a pritom 90% dialógov bolo úplne o hovne. Toľko k mínusom. Je ich dosť. Ale aj tak 4. Prečo, to je myslím jasné. Scéna s kladivom pri romantickej večeri s chutným pečeným kuriatkom v záverečnej tretine, tak to bolo niečo úžasné - nebyť tejto scény, bolo by moje hodnotenie čisto priemerné. Samotná koncovka ma už veľmi nechytila a tento horor nebude patriť medzi moje TOP, nakoľko slashery ma dosť obchádzajú a viac mi sedia staršie Rothove kúsky, najmä tie z prostredia lesa či pralesa. Krvilační budú spokojní, navyše si tento subžáner našťastie veľa inteligencie nevyžaduje. (majo0007 - ty už ani vlhký nebudeš, veď ktorá by už tebe dala). ()
Jsme s Elim dobří kámoši, protože jsem jediná, kdo pochopil Hostel, a tak mě silně ranilo na citečkách, že se mě nezeptal, jestli ta motivace náhodou není ale úplně na pyču. ()
Ještě větší pecka než jsem doufal a Eli Roth natočil svůj nejlepší horor a zároveň nejlepší Slasher dost možná za dekádu. Ukrutnéj Masakr, který strká do kapsy všechny Vřískoty, Halloweeny, Pátky 13, všechny PG-13 slashery a všechny rádoby Meta Slashery. Ten film se nesnaží přinést něco nového do žánru, pouze pracuje s tím, co je osvědčené, ale je to tak fanouškovsky zapálené, že vše, co v tom filmu je obsaženo je děláno s láskou k žánru a já si to celé neskutečně užíval. Už jen samotné zasazení do slavného amerického svátku Thanksgiving je velmi fajn a potěší víc než halloween či vánoční tématika. Tady je každopádně nakročeno k velké slasherovské frančíze, což doufám, že bude. Hned úvodní opening sekvence, kterou bych nazval Black Friday opening gory Madness, bude patřit k legendárním scénám hororového archívu, která filmu vyslouží kultovní status. Přejdeme tedy k jednotlivým prvkům,kde šetřit chválou nehodlám. Za chválu stojí perfektní Killer ( úžasný design, kostým, ikonická postava, která má skill a nástupy na scénu jsou úžasné) K mému překvapení funguje i odhalení vraha a jeho motiv, což také kvituji. Je to narvané s nadsázkou a milým černým humorem, který potěší. Funguje to dobře i jako detektivka o honu na sériového vraha, kde sledujeme i menší investigativní práci. Potěší, že terčem není jen skupina ústředních teenagerů, ale spousta dalších vedlejších postav. Město je sžírané terorem a v bezpečí není nikdo. Bodycount je tedy slušně vysoký. Musím vychválit i dobře dávkované lekačky, kde jeden jump scare, mi málem vyvolal infarkt a patří k nejlepšímu, co letos vznikl ( hanba všem duchařinam, že slasher odvádí lepší jump scare práci ), potěší i sympatický retro 80´s feeling a postavy jsou taky v pohodě ( kde hlavní hrdinka je opravdu cute and hot). Vyzdvihnout musím i fakt, že to není úplně hloupé, tedy chování postav je rozhodně přirozenější než v jiných slasher hororech no a teď to nejhlavnější samotné GORE a provedení vražd je Top Notch. Tady je Eli Roth opravdu utržen z řetězů a všechny vraždy mají šmrnc, jsou řádně brutální, hodně kreativní, doslova někdy až nepříjemné a hodně ošklivé. Využívá různé zbraně a fatality a opravdu jsem si všechny killy užíval. Došlo na střeva, umlácení kladivem, usmažení zaživa, skalpy,dekapitace hlav, ufiknuté prsty, zkrátka od každého něco a je to super. Zaujme i finále s večeří, kde si myslím, že mohl být potenciál využit o něco lépe, tam bylo nakročeno k ultimátnímu Torture Mayhem a zůstalo to na půl cestě, škoda, mohly tu být hned 2 legendary scény v jednom filmu, to se jen tak nevidí. Samozřejmě, že nechybí i hojné napětí a celé je to tak zábavné, že po skončení máte chuť si to sjet celé znova. Za mne V top 5 bez debat letoška. 8.5/10. ()
Tak sa Patrick Dempsey z Vreskotu 3 po 23 rokoch „dočkal“ a... OK, spoilery, už som ticho. Deň vďakyvzdania je v istom ohľade výnimočný film. Jeho prvopočiatky sa začali písať v r. 2007, kedy vznikol pozoruhodný projekt Grindhouse: Planétu Teror natočil Robert Rodriguez a Auto zabijak jeho kamarát Quentin Tarantino. Pri tejto príležitosti bola natočená séria „brakových“ trailerov na neexistujúce horory. Napr. Rob Zombie natočil Werewolf Women of the S.S., Eli Roth Thanksgiving a (opäť) Rodriguez Machete. Publikum bolo z tejto „blbosti“ také odvarené, až sa začalo hovoriť, že viaceré trailery sa dočkajú reálnych celovečerákov. Machete to do úspešného konca dokopal „len“ po troch rokoch a nielenže v celovečernej verzii po Trejovom boku hrali Seagal a De Niro (!), ale následne sa dočkal ešte dvojky. To Rothov Thanksgiving toľko šťastia nemal: musel si počkať až 16 rokov. Čakal tak dlho, až finálny produkt vlastne ani nikoho nezaujímal. Trailer z r. 2007 vyzeral vizuálne mimoriadne špecificky. Bol to extrémne brakový trailer pôsobiaci enormne nízkorozpočtovým dojmom, oproti ktorému Texaský masaker motorovou pílou z r. 1974 vyzeral ako vysokorozpočtový mainstream pre malé deti. Kým Roth i temer dve desaťročia zostával na palube, cez zábradlie bol hodený (alebo sám skočil) trailerový šerif Michael Biehn. Nahradil ho spomínaný Dempsey. Hoc sa Eli nezaprie a je fakt brutálny (úvod, cirkulárka, trampolína), scenár je tuctový a nevtipný. Je to smutné, čakáte WTF a napokon je výsledkom úplne priemerný slasher. Obávam sa, že trailerové pozadie celého projektu je na ňom tým jediným skutočne aspoň trochu zaujímavým a originálnym. Inak scenár pozostáva zo samého klišé, postavy sú biedne a česť im zachraňujú síce len dvaja sympatickí herci, ale keďže sú Addison Rae a Dempsey na plátne často, relatívne to stačí. Prostredie „vďakyvzdaňovej“ Ameriky filmu prekvapivo nedodáva žiadnu unikátnu atmosféru (až na finále s morkou a pitím vína); obdobie Vianoc, prípadne Veľkej noci, je pre kinematografiu atmosférickejšie. O Halloweene nehovoriac. ()
V pohodě slasherový béčko, co má dvě hlavní úskalí - casting je dost nezajímavý a nechápu (resp. chápu, rozpočet) proč zrovna Eli Roth, co má všude možně dobrý konexe, to nemohl víc natřískat. Krom vedlejšek ty postavy nebaví a byly mi úplně šumák. A za druhé, je to delší než by muselo a ztrácí už pak tempo. Není to nová festivní klasika jako před pár lety Krampus. Jinak solidní vraždy, nostalgie a jsem rád, že se další Grindhouse fake trailer dočkal realizace, teď bych ještě prosil Werewolf Women of the SS. (p.s. nenabodla se v tý původní trampolínový scéně přímo p*čou?) ()
Pokud byste netušili, že Thanksgiving natočil Eli Roth, tak snímek pravděpodobně okamžitě zavrhnete coby další generický, zaměnitelný slasher, který pouze uráží inteligenci publika. A zcela po právu. Eli Roth se pokusil rozpracovat svůj fiktivní trailer z roku 2007, ale výsledek je vskutku tristní. Zapomeňte na závan čehokoliv překvapujícího, jelikož režisér řadu scén jen bezostyšně replikuje, a tu nejikoničtější dokonce propasíruje přes korektní filtr. Zároveň se usilovně snaží pomrkávat na diváky a vršením odkazů na kanonická díla vyvolávat nostalgické pocity, jenže pouhé nadšené fanouškovství dnes v hororové branži již opravdu nestačí. Neschopnost vystavět koherentní svět pak celou tu bídu podtrhuje, pakliže tedy nepřipustíme možnost, že antagonista disponuje schopností bilokace a dokáže se v jeden okamžik vyskytovat na dvou místech současně. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Thanksgiving mohu udělit nanejvýše jednu slabší hvězdu. ()
Nechcem Eliho Rotha haniť, pretože sa mu konečne podarilo natočiť film, ktorý aspoň navonok pôsobí seriózne, ale stále robí školácke chyby, ktoré mu nedovolujú stať sa niečím viac než len béčkovým režisérom. Každú pracne vystavanú scénu s napätím zabije nejakou tupou nehodiacou sa vsuvkou, práca s postavami je na bode mrazu a v neposlednom rade nechápem rozhodnutie zveriť scenár k svojmu najambicióznejšiemu hororu tvorcovi, ktorý ešte nič nenapísal. Vraždy vlastne tiež nič moc a na dlhšie si žiadnu zo scén nezapamätám, takže tie pôvodné tri hviezdičky mením na dve, pretože pri písaní komentu si začínam uvedomovať, že ten film za nič nestojí. ()
Před šestnácti lety hodil Eli do placu pár ingrediencí, aby nyní přišel s krocanem vykrmeným očekáváním a nádivkou složenou z toho, co dům žánru dal. Až ochutnáte koření postav a whodunit atmosféry (obojí docela plané), botulotoxin z tváře Gershon ala Courteney Cox a švestkovou omáčku Dempsey ala Arquette, dojde vám, že se klohnilo převážně z posledních produktů společnosti Scream. Porcuje se nápaditě a s gustem, ale ta chuť a způsob naservírování nejsou ničím výjimečné. Chef Roth nám nějak stagnuje.. ()
Vlastně ani moc nevím proč, ale úvodní výprodejové šílenství během Black Friday mi připomnělo sérii Nezvratný osud. A vlastně i dost namlsalo. Každopádně veřejnost z masakru viní majitele obchoďáku i provokující partu přátel (je mezi nimi i podnikatelova dcera), kteří se mezi vábivé slevy dostali před agresivním davem. Uplynul rok, rány z tragédie ještě nejsou zahojené a v ulicích města se zjevuje maskovaný vrah, který má v ruce seznam těch, kteří při loňském masakru sehráli nějakou klíčovější roli. Užvaněný hororový nadšenec Eli Roth je sice totální brakař, ale pár solidních jednohubek se zajímavým námětem (Nebezpečné pokušení, The Green Inferno) divákům přece jenom naservíroval. I když se mnohdy tváří jako spása žánru, o kdovíjak kreativního filmaře nejde. Ale pokaždé dokáže svým pomrkáváním na diváka, působivým bouráním masa či holými dívčími zadky získat pozornost. Mnozí možná pamatují jeho grindhouseový fake trailer na slasher Thanksgiving, po mnoha letech došlo i na celovečerák, ale ač jsou jednotlivé mordy fajn (Gina Gershon, trampolína, ufiknuté prsty…), čekal jsem větší divokost a možná i odvahu. Každopádně atmosféra uplynulých dekád je poměrně silná, nechybí toliko potřebná nadsázka. Z ústředního zabijáka jde respekt, představitelé omladiny jsou vesměs nevýrazní, minimálně Nell Verlaque ale (asi to nebude herectvím) rozhodně zaujme. Jen velká škoda, že všichni tolik melou (klidně 10-15 minut mohlo jít pryč) a samozřejmě se nezapomenou (když jim jde o kejhák) chovat lehce pitomě. Každopádně rád jsem si připomněl staré dobré hororové časy. Chtěl jsem dát čtyři, ale poslední půlhodinka to stáhla na velice slušné tři. ()
Na plný počet to zrejme asi až tak nie je a Ja tak trochu preháňam, no je to po dlhej dobe slasher, ktorý je dostatočne krvavý, s výborným gore, no a v neposlednom rade, nápaditý aj z pohľadu mordovačiek, čo je pre tento druh subžánru doslova kľúčové. Som veľmi spokojný a na záver len dodám, kam sa hrabe 168 pokračovanie už dnes trápneho Vreskotu, ktorý drží pri živote už len štýlová “ghost face” maska, pričom toto je presne ten druh filmu, ktorý Eli Rothovi sedí ďaleko najlepšie. Po “Green Inferne” a “Hostely”, další zárez na pažbe. ()
Při scéně Přepadení nákupáku, jsem celou dobu čekal, kdy se ukáže, že tohle se někomu jen zdálo. Postava se celá zpocená probudí a začne děj. Jenže to se nestalo. Takže zde máme adepta na největší WTF moment roku. První hodina mě vyloženě nebavila, nesympatické postavy, tajemný vraz a atmosféra trošku vykradená z Vřískotu. Něco se vykrádá z prvního Halloweenu. Kdo je vrahem jsem vlastně tipoval správně a při scéně kdy se jednu z postav strčí do trouby jsem získal prakticky jistotu. S blížícím se koncem tomu jisté kvality a zábavnost (černého humoru je tady spousta) upřít nemohu, ale stejně This is cinema, tohle určitě není. 50% s bídou. ()
Standardní slasher, který ctí pravidla žánru a s posledním Vřískotem je za letošek nejlepší. Pochybuji, že v současné době je někdo schopen natočit slasher s přelomovým příběhem, protože to ani není možné. Slasher je vybíjená. Masový vrah likviduje jednu oběť za druhou a většinou se jedná o nějakou mstu. Kruh obětí se ztenčuje a pokud někdo přežije, bývá to většinou dívka, do níž by to na začátku řekl málokdo. Vraha těžko odhalit, páč film bývá plný falešných stop a navíc divák nemá určité informace. Nu a v závěru je třeba vraha nedobíjet, aby film neskončil předčasně. Navíc se mnohdy vrah stává nesmrtelným, aby mohl případně udeřit v dalším pokračování. A Rothův film tohle vše má! Navrch výborné gore - dvakrát střeva ven, kladivo, sekera, cirkulárka, rozkošná trampolína, veselé pečení, vtipný odkaz na sociální sítě před spuštěním kladiva a i trocha společenské kritiky. Kdo ví, do čeho jde, nemůže být prostě zklamán. ()
Eli Roth horory miluje a Den díkůvzdání je tomu důkazem. Ne snad proto, že by si jeho Den díkůvzdání mohl rovnat původnímu Halloweenu nebo Vřískotu. Jde pouze o důstojnou poctu slasheru, která se ani nebrání tomu, že jí točí někdo, kdo má nakoukáno a sází především na to. John Carver má ovšem styl, film se neštítí černého humoru a přiznání své směšnosti. Výsledek je i proto fajn a zatím nejlepší film režírovaný Rothem.... ()
Na úrovni lepších béčkových slasherov z 80tych rokov. Ako fanúšik slasherov nemôžem povedať, žeby som bol nespokojný, ale 45 rokov po zrode žánru to ponúka veľmi málo nového. Úvodná nepredvídateľná scéna, ktorá začína referenciou na Halloween a končí absurdnou čiernohumornou kritikou kadečoho v modernej spoločnosti, je fantastická, ale zvyšok filmu len veľmi rutinne zliepa scény z falošného traileru ku Grindhouse. Obzvlášť slabý je záver a rozuzlenie whodunit-detektívky. Miesto toho by som radšej videl viac modrov v drevenici a väčšiu odvahu kosiť postavy, ktoré sú aj tak do poslednej nesympatické a obsadené mdlými hercami. Stačilo by možno tváriť sa menej vážne. ()