Akce v Istanbulu

Jestliže Vladimír Čech v padesátých a šedesátých letech jakž takž uměl a pobavil zábavnou rádoby akční agitkou Expres z Norimberka, nebo řemeslně slušnou sérií Alibi, tak tady padnul do nevýrazné normalizační šedi první poloviny sedmdesátých let. Je to strašně nudné a užvaněné podobně jako většina filmů s tímto podtextem a z této doby, a napínavé nebo nedej bože špionážní to fakt není. No a co je nejhorší, že to nefunguje ani v té rovině zábavné a nezamýšlené parodie jak tu hlásá oficiální text distributora.20% (29.06.2020)

....s odstupom času sa mi to nezdá až tak zlé.Ani mi to nie je už na smiech....ako kedysi.Vcelku: -dá sa-.Speváčka Minerva Daly zaujímavá i pesničky celkom dobré-žiaľ nenašiel som na nete o nej skoro nič....Všetci herci boli pre mňa ok až na slovenskú herečku Idu Rapaičovú,ktorá je možno charakterná herečka,ale ako špionka a ešte k tomu ako milenka agenta ....no to ani náhodou-to už ozaj nikto tam v Čechách nebol lepší....? nerozumiem tomu obsadeniu...Film hodnotím ako priemer. (29.05.2020)

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... (28.04.2011)

Nejsmutnější na tom je, že se člověk dívá na špionážní drama a nejlepší na celém filmu je hudební doprovod…To je k zamyšlení! Než se člověk probere všema těmi špióny – kdo je kdo, kdo s kým peče a proti komu, je víc jak polovina filmu v prdeli a vy už stejně nevíte, jak to bylo na začátku. Sem tam se uskuteční nějaká ta „kruto přísná naháněčka, nebo sledování“ u které málem usnete, abyste se dočkali „nervy drásajícího finále v letištní hale“ – no ty vole, to si dělali snad prdel. Neskutečné množství dialogů, téměř nulová akce, velké množství známých tváří a hlavně NUDA… (15.08.2020)

Svět špiónů v reálně-socialistickém podání. 1) Tak to zase jednou dali českoslovenští rozvědčíci svým americkým a západoněmeckým protivníkům pěkně na frak. To víte..._____ 2) Důvěrně známá miniaturní hala pražského ruzyňského letiště za socialismu si bez uzardění zahrála svou kolegyni v Istanbulu, honičky (lépe řečeno jízdy autem) se konaly v Rostocku a jinde v NDR, no a do Západního Berlína tehdy pustili jenom kameramana na několik hodin na pár ilustračních záběrů (ty istanbulské vypadají spíše jako převzaté z cestopisného dokumentu). Ušetřilo se a minimalizoval počet možných emigrantů z řad filmového štábu._____ 3) Vskutku hodnotný film. Dá se na něj dívat i dnes. (30.08.2009)