Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československý umělecký film o boji bezpečnostních orgánu s agenty našich nepřátel. V expresu je přilepena pod sedadlo krabička od cigaret s plány a instrukcemi o zničení jedné z našich přehrad. STB je o celé akci informována a pomocí podvržené krabičky agenty po dramatickém boji polapí. (Filmový přehled)

Recenze (53)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Člověka zamrazí, když si při sledování podobných filmů vybaví tehdejší temnou dobu nekompromisního budování socialistického ráje. Vyžadovala se slepá poslušnost bez pochybností a přemýšlení. Vše mělo ve své hysterii pouze černou, nebo bílou barvu. Něco se oslavovalo, něco jiného ničilo do zapomnění rozkladu beznaděje. Je to film, který nahání hrůzu z manipulace moci a ideologického příkazu, který se obřadně uctíval. Děsivé je, když vidíme celou a dlouhou řadu velmi dobrých herců, kteří se této zlomyslné šarády zúčastnili. Smutným hrdinou příběhu je všehoschopný a slabošský agent imperialistické hydry Řehoř (Svatopluk Beneš) ve svém marném pokusu o záškodnickou sabotáž. Hlavní ženskou postavou je uvědomělá socialistická učitelka Věra Mikulová (sympatická Ludmila Vendlová) se svým hořkosladkým osudem v nebezpečné akci. Nejkladnější postavou je sympatický a mužný příslušník StB František Klíma (Josef Bek), který má celou záležitost pod kontrolou. Z dalších rolí: obratný a neodbytný agent Radimský (zajímavý Bohuš Záhorský), lidový cestující a bezprostřední zlepšovatel František Čapek (příjemný Jaroslav Marvan), odtažitá a nespokojená cestující Marie Vaňková (příjemná Zdeňka Baldová), dobrácký a zostuzovaný kouzelník Mrkvička alias Bondini (sympatický František Filipovský), podlý a zastrašující agent Nowak (Miroslav Homola), napravený a snaživý hříšník a taxikář Dvořák (Ladislav Boháč), budovatelský strojvůdce (Jaroslav Vojta), nedočkavý topič (Rudolf Deyl ml.), vedoucí rozsáhlé a perfektně provedené akce proti nepřátelům státu a přesvědčený příslušník StB Jiří Mareš (Ladislav Chudík), či zachraňující vlakový číšník Veselý (Zdeněk Dítě). Lze to označit jako oslavu budování socialistického státu a osočování imperialistických mocností ze záškodnické podvratné činnosti proti prostému lidu a světovému míru. Smutno je mi z této nekompromisní demonstrace moci a předkládání jediné platné pravdy! Je to nebezpečné. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Na dobu tvrdého stalinismu pěkně akční podívaná, jsou zde přestřelky, skoky z jedoucího vlaku i jedoucího automobilu, boj muže proti muži, honičky v temných uličkách, kráska v ohrožení. Všechno je to ale tak tuhé a nedokonalé, že je to až legrační. A k tomu ty děsivě schématické figury-ti sluneční či bodří "naši" versus Západu zaprodaní pekla zplozenci. Někdy to vypadá, že role ve filmu byly hercům rozdány dle zásluh. Předúnoroví filmoví milovníci (S. Beneš, M. Homola) si musí své "hříchy" vykoupit zápornými rolemi. Přitom zrovna Svatopluk Beneš v roli hlavního konspirátora a téměř bondovského, chladnokrevného vraha je ukázkou naprosto hovadského obsazení role. Vidět jeho o zavilou grimasu se pokoušející obličej, doprovázený výrokem: "Jestli pípnete, našiju to do vás", to je opravdu zážitek na úrovni nechtěné parodie. Ti, kteří hráli před Únorem bodré lidové typy (Vojta, Marvan, Baldová), tehdy pro potěchu diváctva či kasovní úspěch, hrají je zase, nyní však ve službě nové ideologie. A nakonec jsou tu nastupující socialistické hvězdy (Bek, Chudík a ta vzorná pedagogická kráska L. Vendlová), kteří hrají ty správně, uvědomělé, nové lidi. Všechno by to už dneska byla sranda, nebýt takové dobové narážky iluzionisty (F. Filipovský), pronesené v rámci lehké, společenské konverzace : "Můj dědeček vždycky říkával, že zázračnost kouzla vzrůstá se čtvercem vzdálenosti od první řady diváků. Proto jsem se taky neudržel, když se před časem dály ty zázraky v Číhošti a na jiných farách, a jel jsem se podívat, jak si počíná konkurence, ale řeknu Vám, takovou fušeřinu by ani náš děda nepřežil." Když si jeden vzpomene na toho utlučeného faráře Toufara... ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Běda! Imperialistickým buřičům a rozvracečům se zachtělo sabotáže v našem krásném lidovědemokratickém ráji. Ještěže máme uvědomělého úderníka a příležitostného estébáka Pepíka Beka (pětiletka splněna za roky čtyři!). K tomu sovětský zlepšovák ve formě výtahu na ryby v přehradách a máme dokonáno. Úsměvná, nicméně báječná výpověď o době té nejtužší totality. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Kdyz opomenu obsah krabicky cigaret a zamer imperialistu, tak se zase nejedna o tolik spatny film. Solidni drama z vlakoveho kupe, skoda jen, ze se situace tam vice nevyostrila. U filmu, nejen diky kratke stopaze se urcite nebudete nudit. Vyborny a opet velmi zabavny Jaroslav Marvan. Vidim, ze filmovy plakat se povedl:-)! ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Ačkoliv „Orient Express“ vyjíždí z Norimberka, úvodní scéna byla natočena na 1. koleji tehdy Hlavního nádraží v Praze, pouze byly dodány německé nápisy. (Robbi)
  • Závěrečná akční scéna byla natočena na smíchovské straně pod Jiráskovým mostem v Praze. (Robbi)
  • Klasický problém při filmech z prostředí železnice – sestava vagónů je v různých záběrech odlišná, použity byly i zcela jiné typy. (Robbi)

Reklama

Reklama