Džinró

Pohádka o Červené Karkulce: Bylo nebylo, jedna dívka, zavřena ve vysoké věži, neviděla svou matku už 7 let. Byla nucena nosit oblečení ze železa. Pověděli jí „Až tyto věci odnosíš, můžeš zpátky ke své mámě.“ A tak dívka odírala železný šat proti zdi, snažíc se je co nejdříve odnosit. Když se jí to konečně povedlo, dostala trochu mléka, chleba a také trochu sýra s máslem a vydala se na cestu. V lese potkala vlka, který se jí zeptal, co to nese. „Trochu mléka, chleba, sýru a másla“, odpověděla. Když se vlk zeptal, zda by mu trochu nedala, dívka odpověděla že ne, protože je to dárek pro maminku. Vlk se jí zeptal, jestli půjde cestou jehel nebo špendlíků. Dívka odvětila, že půjde cestou špendlíků. Vlk se tedy vydal cestou jehel, dorazil tam dříve a pochutnal si na matce. Když dívka konečně přišla k domu, zavolala „Maminko, otevři mi dveře“. „Jen zatlač, je odemčeno“, řekl vlk. Ale dveře stále nešly otevřít. Dívka tedy našla malou díru ve zdi, kterou se dostala do domu. „Maminko, mám hrozný hlad.“, řekla. „Dej si trochu masa z kredence“, odpověděl vlk. Bylo to maso její matky zabité vlkem. Na kredenc najednou skočila veliká černá kočka a řekla „Toto je maso z tvé mámy, co právě jíš.“ „Maminko, je tu kočka, která povídá, že jím tvé maso.“ „To je samozřejmě lež. Hoď po té kočce botu.“ Malá dívka, poté, co dojedla maso, byla žízniva. „Maminko, mám žízeň“, řekla. „Napij se trochu vína ze džbánu“, odpověděl vlk. Jak to udělala, malý ptáček přiletěl a posadil se na krb. „To je krev z tvé mámy, co teď piješ. Piješ krev tvé mámy“, řekl. „Maminko, na krbu sedí ptáček, který povídá, že piji tvou krev.“ „To je samozřejmě lež.. Hoď přes něj kabát.“ Dívka, najedena a napita, se obrátila ke svojí matce a řekla: „Maminko, jsem hrozně unavená.“ „Pojď sem a trochu si odpočiň.“ Dívka se svlékla a šla směrem k posteli, kde ležela její matka v divné pozici a s kápí přes její obličej. „Maminko, ty máš ale velké uši.“ „Aspoň tě lépe uslyším, zlatíčko.“ „Maminko, ty máš ale velké oči.“ „Aspoň tě lépe uvidím, drahoušku.“ „Maminko, ty máš ale velké pařáty.“ „Aspoň tě s nimi lépe podržím, moje milá.“ „Maminko, ty máš ale velké zuby.“ A pak vlk otevřel pusu a pozřel Červenou Karkulku. Hodnocení: Příběh byl zprvu trochu zmatený. Těžká orientace v postavách, ale zvykl jsem si. Kdykoli se kouknu na starší film, první, co mě kladně praští do očí je úžasná animace. Kam se hrabou dnešní filmy/seriály. Propracované detaily, tento příběh žije. Dále bych vyzdvihl hudbu, která je úchvatná a určitě si někde seženu OST. Hlavní postava Fuse Kazuki je velmi dobře ztvárněna a, jak praví Subjektiv, je zde patrná jeho povaha vlka, který nasazuje masku, aby vypadal jako člověk. Velmi dobré k zamyšlení. Celkově se mi Jin-Roh líbil, tempo bylo na začátku až moc pomalé a vývoj též. Příběh by se určitě mohl zkrátit do 60 minut a nic by mu nechybělo. Roztahování dodávalo na atmosféře, ale tady to bylo spíše k negativu, než pozitivu. Slabé 4*, neboli: 70% (07.02.2011)

Tak tohle jsem si opravdu parádně užil. Naprosto skvělé prostředí, které je již od začátku skvěle vykreslené. Skvělá atmosféra podtržená velmi dobrou hudbou. Povedená animace a zajímavý příběh, který i díky těm odkazům na pohádku o Karkulce dostává nový rozměr a lehký nádech tajemna. Navíc ta překvapení a intriky, které se tady odehrávají mě prostě hodně bavily. Je sice pravda, že ve výsledku jsem se nedozvěděl nic světového a že SPOILER vlk je prostě vlkem a Karkulka byla taky jenom Karkulka a tedy jejich osud byl víceméně jasný KONEC SPOILERU, ale i tak to bylo neskutečně zajímavé a já až do konce nevěřil, že to takhle skončí, i když jsem si v duchu říkal, že bych vlastně ani jiný konec příliš nebral. Bylo to zajímavé, bylo ta temné, mělo to atmosféru, zkrátka za mě paráda. 9/10 (17.11.2015)

Určitý potenciál v tom je, navíc se ho povedlo částečně vyplnit, ale zároveň to mělo na víc. A zapracovat to mělo nejen na příběhu, ale i na psychologii postav, promyšlenosti světa a atmosféře, která v tom sice byla, ale zároveň postrádala nějakou větší sílu. Vůbec, silných scén je tu skutečně poskrovnu a navíc by tomu slušel lepší závěr. No a kdyby tam ta paralela na Červenou Karkulku nepůsobila tak moc na sílu a buď z toho přirozeněji vyplývala nebo naopak vůbec, udělal by režisér asi nejlíp. Popravdě se mi snáz vyjmenovávají zápory než klady, které ale Jin-Ro skutečně má, jen to pro mě ve finále byl tak průměrný zážitek, že nevidím důvod je zde vyjmenovávat - navíc to jsou dost obecné věci ohledně zápletky, která je sama o sobě celkem zajímavá apod... 3* (09.03.2022)

Velice zajímavý příběh o zakázané lásce na pozadí konspiračních teorií. Tento snímek mě totálně nadchnul a řadím ho mezi to nejlepší, co jsem měl možnost shlédnout co se týče anime... Do poslední chvíle si není člověk jistý, jak to vše dopadne a o to víc strhující je celé finále, které filmu ještě víc přidává na efektivnosti a dokresluje celou ponurou atmosféru tohoto snímku. Pětihvězda jak vyšitá... (01.12.2007)

Sice "jenom" scénář a předloha, ale stejně vypadá jako typický autorský film Mamoru Ošiiho (Ghost in the Shell, The Sky Crawlers): pomalé, zahloubané tempo, vyprávějící komplikovaně a metaforicky o vážných a temných věcech (terorismus a jeho potlačování, manipulace, konspirace, obětování); také však překombinovanost a nedostatečný spád. Animace je neskutečně na výši, hlavně reálné pohyby a výrazy postav. (16.04.2013)