Strašák

Promiňte, asi se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale já těchto 112 min považuji za nudu táhnoucí se po celou dobu projekce jako jedovatý plyn, který se k vám nenápadně plíží při zemi a posléze vás definitivně odrovná. V případě tohoto filmu to odrovnání však naštěstí není definitivní a natrvalo. Jerry Schatzberg, jak se píše výše v obsahu, původně módní fotograf, měl asi ZASE trochu peněz, tak se rozhodl ZASE "něco" natočit. A protože Gene neměl právě co dělat, kývnul mu na to, .... sebral na ulici Al Pacina potulujícího se s krabicí převázanou červenou mašlí, skámošili se a oba šli do toho. Mohlo to tak nějak být??!! ... Díky, ... další projekci už nikdy více. (06.10.2010)

Nejdřív po zhlédnutí filmu jsem hledal jeho vyšší smysl, nějaké úžasné moudro či motiv, který by se táhnul celým filmem. Snažil jsem se přesně rozluštit, jak je to vlastně s oním strašákem a hledal jsem odpověď na otázku, jak je lepší žít svůj život. S dobrou náladou, dobrým slovem a úsměvem podle Al Pacina či snad jej emotivně vypít až na dřeň podle Gena Hackmana? Jsem si jistý, že na to vám odpověď nedám, protože na to má každý svou odpověď. Potom mi však konečně hlupákovi trklo o čem ten film vlastně je, a co je vlastně explicitně očividné po celou stopáž filmu, ale čemu už možná tolik nepřikládáme význam, a proto na to zapomínáme, a to, že ten film je o PŘÁTELSTVÍ. O tom krásném citu, který je někdy silnější než láska... P.S.: "Maxi, proč se se mnou vlastně taháš a kamarádíš?" - "Protožes mi nabídl svou poslední zápalku." (28.07.2010)

Film o snech, životě a přátelství. Bez patosu, bez podbízení,  plyne, žije, bolí.  Ono tohle  pomalý vyprávění nebude pro každýho, to je jasná věc. Pro na jednom místě obvykle přikovaného našince to bude i těžko stravitelné, ale v té daleké Americe, i když už hodně potemněla, zhrubla a rozpadá se, se pořád dá na těch prašných pláních snít. Ono to tedy jde i tady, a klidně i v obýváku s kávou nebo drinkem, anžto až já si jednou.... ale přece vám tu nevyžvaním svoje sny. Závěr krutý jako sám život. (01.02.2024)

Na můj vkus povolil režisér až moc (dlouhé sekvence) improvizačního skotačení a blbnutí, Pacino a Hackman jsou výborní, ale rád bych viděl dramaticky sevřenější příběh. A taky asi první film, kde mě trochu "nudila" kamera Vilmose Zsigmonda - veterána Nového Hollywoodu (např. několik Altmanových a De Palmových raných filmů, Blízká setkání třetího druhu, Vysvobození, Lovec jelenů.. z poslední doby The Black Dahlia), který umí mistrovsky snímat scény v dlouhých záběrech a z velkého odstupu, v celcích dokáže sledovat postavy v prostředí ve kterém se pohybují bez zbytečných střihů, spíše jen s pomalým zoomováním. (15.09.2008)

Moc jsem nevedel, co od filmu cekat, ale nakonec to bylo takovy to pohodovy roadmovie o jednom netradicnim pratelstvi cholerika a vtipalka, kde jde kazdej za svym malym snem a je to v podstate lehce o nicem. Tady jde ale o tu prijemnou atmosferu, sem tam nejakej dobrej forek a hlavne genialni dvojici Pacino a Hackman, ktery se skvele doplnujou a nebejt nich, je film polovicni. Trochu akorat zamrzi k celkovymu vyzneni filmu nehodici se zaver, kterej me lehce nasral, ale jinak fakt prijemna pomala podivana. (31.05.2010)