Strašák

Film, který mě nijak zvlášť neoslovil. Nudné putování dvou nesympatických existencí, jejichž osudy i minulost mi byly lhostejné. Vzhledem k jednoduchému ději mi Strašák přišel i zbytečně dlouhý. A ani relativně slušný závěr u mě nevytáhnul celkový dojem z předchozí nudy výš, a tak hodnotím čistým průměrem. Zapomenutelný, krapet nadhodnocený a tak trochu zbytečný film, který bych podruhé rozhodně vidět nechtěl. (11.03.2012)

Film o jemném, ale pevném přátelství dvou obyčejných vagabundů, natočený neuvěřitelně citlivým a příjemným způsobem, který by sám o sobě diváka zahřál a pohladil po duši, ať by byl konec příběhu smutný jakkoliv. A on, ačkoliv je smutný dost, je ze všeho nejvíce pravdivý, ale přece nějak zvláštní. Neocenitelná sonda do duše malého člověka. (01.08.2005)

Mam moc rád americký road movies se záběrama tamní krásný krajiny. To je u mě vždycky bonus, taky hlavní představitelé jsou bonus. Co mi nesedí, je určitá plochost hlavních postav v tom smyslu, že jsou docela primitivní, nefilosofičtí, nemaj takovej ten rozměr filosofů, kterej lidi na cestě mívaj. Nemusí ho mít vždycky, ale tak nějak přirozeně se tam vždycky objeví. Svádí k tomu už ta cesta. Ovšem film v celku už částečně tenhle rozměr má. (26.05.2010)

Gene Hackman (Max) a Al Pacino (Lion) zamlada. Setkají se náhodou na stopu a jejich cesty se spojí. Zažijí spolu hodně dobrodružstí, dobrých i špatných. Max sní o tom, že si otevře myčku aut. Lion by chtěl vidět svého syna, o kterém skoro nic neví. Max a Lion se chovají jako opravdoví přátelé. Jeden pro druhého dokáží obětovat cokoliv. (26.11.2019)

Řečeno slovníkem Jana Nerudy, ti mužové dva, ti se vryli v srdce, v srdce mého..., pan Max a pan Lion. Nesním o životě ve velkém americkém městě, ani o luxusní myčce aut, nemám v sobě povahu rváče, natož vězenskou minulost, přesto se mi tenhle příběh vryl hluboko pod kůži. Pro jeho krásnou snílkovskou atmosféru, pěkný motiv putování napříč celým filmem, pro občas mírně divoký humor, který se ale po celý čas udrží na hranici slušnosti, ale hlavně pro myšlenku přátelství. Jestliže jsem dříve váhal s plným hodnocením kvůli občasné ztrátě na tempu, po opakovaném zhlédnutí díky silnému závěru (citově dost vyčerpávějící katarzní scéna v kašně a následní vyvrcholení) se nemohu páté hvězdičce ubránit. Ono už v samotném dobovém kontextu je to mírně paradoxní film (propadák mezi diváky na domácí půdě v USA, verzus velké přestižní ocenění na festivalu ve francouzském Cannes) a zřejmě si ho buď zamilujete, nebo vás nechá úplně chladným. Na hodnotě snímku samozřejmě přidává poměrně unikátní spojení dvou hereckých legend. Zatímco počiny Gena Hackmana z téhle doby mám povětšinou dost nakoukané, s Al Pacinem je to pro mne teprve první seznámení – jsem rád, že se tak stalo prostřednictvím takového krásného filmu ze života a ne nějakou mafiánskou gangsterkou. Oba byli ve svých rolích úžasní, a rozhodně nejen v milých pantomimických scénách fungovala mezi nimi zajímavá chemie. 90% (07.11.2019)