Helena v krabici

Tak vyloženě špatné to není, ale Jennifer se teda moc nepotatila. Úvod to má úplně zbytečně dlouhý (cca 35 minut) a docela dost nudný, pak už to sice začne být zajímavější, ale pořád je to takové průměrné a televizní. Pár dobrých (dalo by se říct až snových) scén to sice má, nejčastěji to jsou ty, ve kterých hraje nahlas hudba, nicméně povětšinou je to fakt jenom průměr. Jak atmosférou, tak i filmařinou a hereckými výkony. Ani ten děj není bůhvíjak originální, celý je to ten thriller typu "někdo je posedlý/zamilovaný do někoho a unese ho", akorát s takovým dost úchylným prvkem a jen díky němu mě to nějak dokázalo zaujmout. Blbý zvrat v závěru (jestli jsem ho dobře pochopil) mé dojmy sice pokazil, nicméně na slabé tři hvězdy to naštěstí je tak jako tak. Ale mohlo to vypadat mnohem líp a též to mohlo být mnohem líp promyšlené. Slabé 3* (25.07.2021)

Helena v krabici je zvláštní film. Ale je to ten krásný druh zvláštnosti, který mě upoutal a nepustil prakticky po (ne)celé dvě hodiny. Když jsem se podíval na jméno režisérky, hned mě napadlo, jestli ona není tak čistě náhodou příbuzná jednoho Davida a světe div se, je. Jinak mě na tomto snímku zaujala především Sherilyn Fenn. Ta neprávem opomíjená skvělá herečka na sebe opět strhla veškerou pozornost a využila každou minutu na plátně. Julian Sands mi nejdřív neseděl, protože byl na mě moc slizký, jenže postupem filmu jsem si uvědomil, že on takový musí být. Rozhodně nezapomenutelný výkon. Film jako takový se bude líbit filmovým teoretikům a taky těm, které baví číst ve filmech různé náznaky. Já sám se řadím do druhé skupiny, proto se mi tento krásně podivný snímek líbil. Dát ještě o něco více prostoru vztahu hlavního hrdiny s jeho matkou, bylo by to na plný počet. 80 %. (30.11.2010)

Dcerka se nám potatila, o tom žádná. Tolik nesmyslně po sobě jdoucích obrázků jsem naposled viděl před několika pětiletími při listování v katalogu Lega. Nicméně moc děkuju za inspiraci; až zase na otázku „kino?“ dostanu obratem odpověď „ne!“, budu vědět, co dělat. Stačí si nabrousit pilku… Za co jsou ty dvě hvězdy asi není v mém případě těžké uhádnout, což? První za krásu a sexappeal Sherilyn, a to dokonce i ve chvílích, kdy prochází největšími fyzickými proměnami od puberty. No a druhá ozdoba je za scénu, při které mi před očima blikal obrovský billboard s nápisem SEX, SEX, SEX… (Filmfest Hurghada 2012, 53/67) (29.12.2012)

,,Vodku, citronový džus a granátová jablka..." Musím říci, že film mě opravdu velmi zklamal. Čekal jsem psychadelii, perverzní úchylárnu, jízdu na tripu, lynchovské mysterium (to byla asi největší chyba), krutou hru, která hrou nakonec nebude... Líbila se mi uhrančivě krásná S.Fennová i můj oblíbený herec J.Sands (který zde však hraje poněkud nemotorně - špatná práce režisérky). Velmi pěkný námět, slibující nás zavést do nejtemnějších koutů lidské duše, se nakonec proměnil v jakési nic. Ani konverzační drama o pošahanci poznamenaném matkou (Psycho se vybaví vícekrát), ani ohňostroj gore efektů, jak by ho předvedli nejspíš Italové. A nic nezachrání ani odkaz na slavnou fontánovou scénu ze Sladkého života. Korunu všemu nasadila režisérka závěrem, kde jako by se přiznala, že by mohla zajít příliš daleko. Takhle ale vše shodila. Průměrná kamera, diskotéková hudba. Právem zapomenutý film. (11.10.2012)

Svérázný doktor v podání Juliana Sandse je skutečně výraznou postavou tohoto filmu. Ale přesto jej zastiňuje Sherilyn Fenn coby Helena, kterou si Sands "opracoval" jako sochu, tak aby se o ni mohl starat jen on. Vpodstatě znetvořenou, ale přesto stále krásnou Helenu hraje s úžasnou sebejistotou a možná je dobře, že tuto roli nakonec odmítla původně vybraná Kim Basinger. (23.07.2002)