Reklama

Reklama

Až tam nezbyl žádný

  • Itálie ...e poi, non ne rimase nessuno (více)
Trailer

Obsahy(1)

Detektivní román Agathy Christie Deset malých černoušků se stal oblíbeným námětem filmařů z celého světa a dočkal se mnoha zpracování. Jednotlivé adaptace se lišily většinou jen lokalitou, v níž se příběh odehrává, v drobnějších nuancích pak také provedením některých vražd. Ve filmu britského režiséra Petera Collinsona z roku 1974 je osm vzájemně si cizích hostů vrtulníkem dopraveno do rozsáhlého hotelového komplexu uprostřed poušti. Tady už na ně čeká sluha Otto Martino a jeho žena Elsa, aby jim podle pokynů tajemného a hlavně nepřítomného hostitele vystrojili jejich poslední večeři. (dopitak)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (6)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Producent Harry Alan Towers musel být posedlý pramáti všech slasherů Agathou Christie a cestováním. Je totiž zodpovědný hned za tři filmové přepisy Deseti malých černoušků a každý z nich zasadil do jiné exotické destinace. V roce 1965 se vraždilo v rakouských Alpách, v roce 1989 v africkém safari. Verze 1974 se odehrává v íránské poušti, kam jsou hrdinové dopraveni vrtulníkem. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše - je to katastrofa. (mOnkey) má pravdu ve všech bodech obžaloby a to ve svém komentáři chyby filmu zdaleka nevyčerpal. Už to rozlehlé prostředí je vážně bota jako hrom. Představte si jenom vyčerpávající přesouvání postav z místa na místo v obrovském hotelu, kdykoli někde někdo zakřičí. Pokud náhodou netrpíte agorafobií, není šance, že na vás bude mít budova nebo rozlehlá poušť okolo žádoucí tísnivý účinek. Způsob rozdělení obrazů do záběrů nedává smysl - když už se postavy (bez výjimky ploché a bezvýrazné) utkají v nějaké výraznější konfrontaci a bylo by dobré vidět jim do obličeje, film je bůhvíproč zabírá v celcích; detaily jsou téměř výlučně vyhrazeny bezdějovým situacím. Možná je to dobře a zúčastněné hvězdy to alespoň tolik neztrapňuje, protože Collinsonova práce s herci je jako z amatérského filmu. Obvykle to vypadá tak, že zatímco jedna postava mluví, ostatní stojí strnule jako sochy na značce a netečně čekají na svou narážku. Hudba je jednak banální a dobově poplatná, druhak nevhodně použitá. Představte si třeba moment, kdy hromový hlas neviditelného Orsona Wellese zaduní vestibulem hotelu a vypočítává dávné hříchy pozvaných obětí, a do toho preluduje náladová jazzová melodie. Neuvěřitelné. O nějaké psychologii, uvěřitelnosti jednání postav nebo významu odchylek od předlohy či jiných adaptací tady ani nemá smysl mluvit a solidní práce, odvedená Herbertem Lomem a Oliverem Reedem, byla hodna lepšího filmu. Jiné polehčující okolnosti mě při nejlepší vůli nenapadají. Ztráta času. 20% ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě se nechci ubránit srovnání, viděl jsem verzi 1945 i 1965 a také sovětskou 1987 (a porno 1985). Souhlasím s Oskarem i (mOnkeym), že tahle adaptace se nepovedla. Atrium (recepce), schodiště a společenská místnost hotelu a pár pohledů na stavbu je ještě docela v pořádku, ale i tak je ve filmu vidět, že každý záběr je z úplně jiného místa. Pokoje vypadají hrozně a exteriérové scény se sloupy se trochu minuly architekturou. Taktéž mě naštvalo, že magnetofonové obvinění bylo nevybíravě rušeno hlasitou hudbou. Z herců se mi líbil Herbert Lom, Oliver Reed a pochopitelně skvělý Richard Attenborough, ostatní stojí za starou belu a často jsem měl problém identifikovat, kdo vlastně zrovna mluví (kamera moc daleko). Nepovedenou atmosféru umocňuje špatné svícení, svíčky ve filmu sice svítí obvykle desetinásobně, tady snad ale i zapomněli pozhasínat součásti hotelové dekorace. Vyvrcholení příběhu má slabé napětí a scéna s dalekohledem je vyloženě promrhaná. Na další verze příběhu už se asi dívat nebudu. Přes všechno výše napsané zůstává skvělá předloha zárukou alespoň průměrné podívané (tedy pro toho, kdo nezná další adaptace). ()

Reklama

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Dobře, abychom to úplně nezatratili, tak tu máme poušť... čili ne ostrov, ani vysokou horu, ale odlehlé místo uprostřed pouště, velmi zajímavou stavbu (kterou pak zabily ty "hotelové" pokoje, ale tam se toho naštěstí moc neodehrálo) a starověké památky okolo. No a tím asi končíme, protože rok 1974 zřejmě frčel na něčem ošklivém, co snad ani nechcete zkoumat zblízka. Návštěvníci odcházejí ze scény jeden po druhém, ten v tom příšerném saku naštěstí jako první, takže neuráží oko diváka příliš dlouho, chválabohu. Herci nejsou špatní, spousta dialogů je doslova převzatá z verze 1965, takže se divíte, jak to, že tenhle sachr nechutná jako tamten sachr, ale není to zkrátka ono. I tak to stojí za zhlédnutí, kvůli lokalitě, ale moc neočekávejte. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Plane, len liznute po povrchu, nema to cim zaujat, len taky lacny povrchny vyplach, aj Orson Welles prispel k tvorbe hnoja a nie malou ciastkou : 20 % ()

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

Důkaz, že ani plejáda slavných jmen v titulcích ještě nezaručuje dobrý film. Zatím rozhodně nejhorší Černoušci, které jsem měl možnost vidět. Prvním chybným krokem je přesunutí příběhu do obrovského hotelového komplexu kdesi uprostřed pouště, ze které na první pohled není úniku. Narozdíl od ostrovu i horské "chaty" tady ten klaustrofobně deprimující pocit, že záchrana je tak blízko, ale vlastně tak neskutečně daleko, nefunguje tak, jak by měl a jak bylo zřejmě zamýšleno. Co se vražd týče, dokonce mám dojem, že některá úmrtí ani nekorespondují s říkankou o černoušcích. Ale to by až tak nevadilo. Mnohem horší je, že nám režisér dost nevybíravým (a nešikovným) způsobem podsouvá, o kom si máme myslet, že je vrah (a on jím skutečně je, ovšem pochybnost může hlodat pouze v divácích, kteří neviděli žádnou z adaptací nebo nečetli knihu). Naprostá absence emocí, odcizení postav a vskutku otřesný hudební pokres je pak už pouze vyvrcholením tvůrčího zoufalství. 45% ()

Galerie (66)

Reklama

Reklama