Mr. Bean: Největší filmová katastrofa

Digest z krátkých anglických beanovských epizod. Ty nejlepší gagy z původního Beana jsou postehovány k sobě a navlečeny na hlavní příběhovou linii točící se kolem vrácení Whistlerovy matky hrdým Američanům, jejichz vztah k umění je naštěstí dovedně ironizován – obraz má odhalit Jon Bon Jovi, mezi suvenýry se objevuje plakát ála Playboy s názvem Whistlerova sestra, obraz pro Ameriku koupil natvrdlý a nacionalistický generál. Staré známé Beanovy gagy je samozřejmě lepší vidět „v originále“, z těch nových jsou kouzelné především Beanovy erudované interpretace vnímání výtvarných děl („Jen tak sedím a koukám na obrazy“) a samotné Whistlerovy matky („Ten obraz je velký a to je dobře, protože kdyby byl malý, mikroskopický, nemohl by jej nikdo vidět.“). Je až s podivem, že si tvůrci tohoto filmu pro široké masy nevybrali nějaké notoricky známé výtvarné dílo, ale obraz který příliš nefiguruje v obecném povědomí. (12.10.2006)

6 / 10 Kiež by každá komédia bola aspoň tak vtipná ako táto. Neviem si pomôcť, ale mne sa tento film ľúbil a nasmial som sa až-až. Áno, priznávam, je to očividný pokus ľahko zarobiť ďalšie peniaze na Beanovej popularite, no teraz sa na to aspoň dá pozerať a fakt, že príbeh je úbohý ako Kuvajtský krasokorčuliarsky tím, na tom nič nemení. Atkinson dokazuje, že je pán komik, a Peter MacNicol neurazí. Tri * však dávam so vztýčeným ukazovákom a prísnym výrazom na tvári, pretože nemám rád, keď sa nás producenti za každú cenu snažia ogabať aj o tom málo peňazí čo máme. (04.03.2005)

Jasně, oproti seriálu je to slabý odvárek, ale to je v podstatě všechno. To modré hodnocení připisuji hlavně tomu, že film musí mít příběh a proto je počet gagů za minutu poněkud redukován. Ale ať mi nikdo neříká, že se legendárními nestaly scény z výslechové místnosti, nebo krádeže a výměny obrazu. 90% (17.07.2016)

Mr. Bean a stříbrné plátno si zrovna dvakrát nepotykali. Jeho zábavné, několika minutové televizní skeče zůstanou vždy mnohem zábavnější a zachovány v celistvějším tvaru, než poněkud rozbředlá Beanova anabáze do zámoří. V L:A: se sice zažije také nějaká legrace, ale mně přišla hodně vynucená a téměř vůbec nevyplynula ze situace, ale náš popleta s šílenými škleby si musel svoje scénky do děje vsunovat, a to nebylo ono. Dokonce si dovoluji tvrdit, že Peter MacNicol byl natolik dobrý, že váznoucí legraci obstarával rovněž v hojném měřítku a hlavně přirozenější cestou, než to bylo u Rowana Atkinsona. Pobavil jsem se, to ano, ale na televizní obrazovce to Beanovi šlapalo fakt lépe. Tady vlastně většinu svých televizních scének propašoval do filmu, a ještě tak nějak polovičatě. Hodně průměrná záležitost. 50% (17.12.2011)

"A po druhé... no a to už sa pomaly dostávame na koniec..." Zásadný problém tohto filmu je, že Mr. Bean sa tentoraz pohybuje v reálnom svete zabývanom plnohodnotnými ľuďmi, ktorí sú s ním v interakcii (v televíznych skečoch šlo o nedôležitých štatistov, ktorí sa občas čudne zatvárili). Ísť na to v roku 1997 bolo aj pre mňa obrovskou udalosťou a neskutočne som sa bavil, ale čím som starší, tým menej sa smejem a tým viac ma mrazí z toho, že tento pošuk býva pod jednou strechou s rodinou. Ako keby som pozeral Smrtiaci bumerang, kedy nečakáte či ale kedy hlavnému antagonistovi definitívne rupne v palici a všetkých pozabíja v spánku. Paradoxne to napokon najviac nezachraňuje Rowan Atkinson, ale skôr herci z vedľajších rolí, ktorí sa naučili ovládať tzv. teľacie výrazy (to je to, keď vedľa seba máte totálneho magora, ale snažíte sa to nedať najavo). Najviac ma napokon i s odstupom desaťročí baví preslov pred novinármi, ktorý o čo je skromnejší, o to je pravdivejší (ono je naozaj pravda, že ak by obraz bol malý, nikto by z neho nič nemal). Zaujímavé je, že Američania sa v tom istom roku pokúsili Angličanom vrátiť smeč, ale ich Muž, ktorý vedel príliš málo je ešte horší, ako celovečerný Bean.V polovici 90. rokov bol Bean na vrchole popularity, o čom svedčí ohromujúca celosvetová tržba 251 miliónov dolárov (pri trápnom rozpočte 22). Kino Považan NMnV 1998 (31.12.2004)