Kouřové signály

Indiáni pro mě nejsou zrovna kulturou, kterou bych vysloveně vyhledával. Když ale na ně občas narazím ve filmech, rád se na ně podívám. Zajímavé ale je, že ve výsledku s těmi filmy zůstanu tak nějak na průměru. Ani nepřekvapí, ani nepotěší. Prostě ukážou to, co ukazuje snad každej film o indiánech. Utlačovaný národ bílou většinou, která se ve svém světě utápí v chlastu, jak zvíře v ohradě. (25.09.2015)

mě tento film nijak nezaujal, indianský život jak je zde prezentován je fajn, ale přišlo mi vše nějak moc zdlouhavé, některé pasáže docela nudné, takže tímto filmem nejsem tolik nadšená, jako ostatní uživatelé, tak kde je chyba? že bych potřebovala vidět jiný film, s lepším námětem, a jiný styl filmu? nejspíč to tak bude, škoda, očekávala jsem od tohoto filmu více, i více té srdeční záležitosti, ale to se zde nestalo, bohužel, (03.02.2011)

Tenhle film jsem viděl ještě v minulém tisíciletí, nejspíš v Aeru na Žižkově, a až dodnes, kdy jsem si dal repete, jsem si ho docela dobře pamatoval. Některé filmy se holt člověku vryjí do paměti, ačkoliv Victor a Thomas, mladí kluci z rezervace, se příliš nepodobají těm pomalovaným ječícím divochům na koních, s luky, šípy a tomahawky, které jsem v dětství tak bezmezně obdivoval. Popravdě mě ale druhá projekce už neoslovila tolik jako ta první, dávám přednost trochu vážnější notě, a odlehčená a úsměvná forma filmu na mě byla místy až příliš komediální a cukrkandlová, stejně jako dialogy a hlášky Victora a Thomase byly často až příliš vyumělkované. Ale za úplně největší průser považuju tu děsivou paruku, kterou tvůrci narazili na hlavu jakoby ostříhanému Victorovi, tenhle neestetický detail mi závěr filmu docela otrávil. Na druhou stranu se pak filmu i přes svou zkratkovitost, grotesknost a nadsázku podařilo výborně vykreslit realitu života v takové indiánské rezervaci, i pocity Indiánů mimo ni, je holt znát, že ho psali i režírovali domorodci. (08.11.2022)

Obsah včetně závěru: Dva indiánští mladíci z Idaha se vydávají do Phoenixu pro popel otce jednoho z nich. Viktor se snaží držet kamennou tvář indiánského bojovníka a jeho společník je spíše zženštilí pošuk s neustálými patetickými historkami, který se stará o babičku. Viktorův otec zachrání „pošuka“ jako miminko vyhozené z patra hořícího domu. Viktor otci nemůže odpustit, že od nich odjel, když mu bylo jedenáct. Ve Phoenixu se dozvídá od tátovi kamarádky, že odjel kvůli tomu, že tehdy ten dům, kde uhořeli lidé, v opilosti nechtěně zapálil. Společníci se vracejí tátovou dodávkou do rezervace a Viktor tátovi odpouští a sype jeho popel do řeky. (11.12.2008)

Indiáni a vše co k nim patří - alkoholismus, mlácení žen, zapalování domů a karavanů, neúcta k bělochům, vyprávění nesmyslných historek a rádoby válečnická povaha. Victor Joseph a Thomas Builds-the-Fire žijí v indiánské rezervaci v Plummeru, stát Idaho. Thomas je brýlatý podivín, který vypráví smyšlené příběhy a všichni se mu smějí, zatímco Victor je naštvaný a nepříjemný mladý muž, který hraje basketball. Ti dva se znají díky Victorovému otci Arnoldovi, obřím tlusťochovi, po kterém jedou hezké ženské. Film začíná tragédií, při které hoří dům, patřící Thomasově rodině. Při požáru se Arnoldovi povedlo zachránit Thomase jako kojence, zatímco jeho rodiče v domě uhořeli. To bylo v roce 1976 a děj se odehrává ve dvou liniích - v roce 1982 a 1997. Thomas považuje Arnolda za hrdinu, zatímco Victor na něj má jiný názor. Arnold je totiž ožrala, násilník a opustil svého vlastního syna, a hlavně mlátil jeho matku. Thomas a Victor jsou tedy sousedé a známí a jejich přátelství je celkem zvláštní - baví se spolu, ale moc si nerozumějí. Jednoho dne přijde zpráva, že Arnold zemřel ve Phoenixu v Arizoně, kde žil v karavanu poté, co opustil Victora a jeho matku Arlene. Victor má vyzvednout jeho popel, a Thomas mu nabídne, že zaplatí výdaje za cestu. Cestu absolvují dálkovým autobusem a stihnou při tom urazit pěknou bělošku a nechat se vystrašit dvěma burany. Oba hoši hledají svou identitu a i když jsou oba indiáni, tak jsou mezi nimi velké rozdíly. Victor je více stoický a má výraz válečníka, a Thomas je zase tradiční a romantický, protože už dvěstěkrát viděl Tanec s vlky. Jejich dichotomie je patrná v celém filmu a vede k tomu, že Victor je podrážděný z Thomase a Thomas je naopak fascinován Victorem. Kamarádi dorazí do Phoenixu a zde musí čelit svým rozporuplným pocitům ohledně otce a vlastní identity. Otec měl mladou a hezkou přítelkyni (nechápu, vždyť to byl vyžraný ožrala) Suzy Song, která jej brala jako otcovskou postavu. Ale hlavní je skandální odhalení, že Arnold odpálil ohňostroj, který způsobil požár, jenž zapálil Thomasův dům. No a nakonec si všichni tak nějak vzájemně začnou rozumět a pochopí toho druhého. Občas jsem se zasmál, občas jsem se nudil a občas jsem se nestačil divit, jaká jsou ti indiáni paka.  (09.06.2023)