Není cesty v oblacích

Čakala som napínavý thriller; dostala som drámu s komickými prvkami - respektíve s komickou postavou v podobe Jamesa Stewarta. Zhruba do polovice filmu napätie spoľahlivo stúpa - naozaj som tŕpla, kedy predpovedaná katastrofa nastane a lietadlo sa pokazí.. no namiesto toho Pán Honey pokazil lietadlo sám. :) No trochu podivní vedec je odhodlaný všetkým dokázať, že sú jeho výpočty správne - v mmohom mi jeho postava pripomínala Pána Smitha, ktorý išiel do Washingtonu. Príbeh spolu s tempom neskôr začína slabnúť, ale ešte stále je tu geniálny Stewart, ktorý všetko ťahá do zdarilého konca; až k momentu, kedy si vedec po všetkých svojich výpočtoch uvedomí, že do nich zabudol započítať teplotu ... no ... prižmúrim oko, ale na tú štvrtú hviezdičku to nevyškriabem ani tak. Škoda toho nevyužitého napätia. (01.01.2018)

Film drží nad vodou hlavne Stewart a jeho uveriteľné herectvo, aj keď občas to jeho postava s tou nepraktickosťou a rozrtžitosťou až preháňa. Naopak, postava herečky v podaní Dietrichovej je nadbytočná, letuška so starostlivými sklonmi k úplne nepraktickým a roztržitým inžinierom úplne postačuje. Ľahko predvídateľný koniec nie silnou stránkou filmu s odľahčenou formou, v ktorom by sa nejaké to napätie hľadalo iba márne. (04.06.2022)

James Stewart je pro mě herecká veličina a jeden z mých nejoblíbenějších herců. A právě v tomhle filmu ukazuje, kde je jeho síla, že sám - v podstatě sám - dokáže utáhnout i tenhle scénář, který by mohl být thrillerový, ale není tak pojat. Je to spíše napínavý rodinný film, ale ona je v něm prostě skvělý. (09.09.2016)

Po spolupráci s Hitchem Marlene zůstala v Anglii ještě na jeden film. Podruhé jí byl partnerem James Stewart (po westernrovém Destrym z roku 1939), jejich párování ale nikdy nebylo bez překážek v podobě zajíčků... Nicméně právě tehdy se téměř padesátiletá legenda dočkala komplimentu ohledně své věčné roztomilosti, se kterým absolutně souhlasím. (13.02.2009)

Není cesty v oblacích je snad jediný katastrofický film v dějinách kinematografie, který jde až k samé fyzikální podstatě letecké havárie; doslova až k trhlině, která pošle letadlo k zemi a její posádce vystaví úmrtní list. __Ve zkratce: V provozu je nový typ letadel, kterým by ale, dle výpočtů inženýra Theodora Honeyho, mělo po 1440 letových hodinách upadnout ocasní křídlo. Iniciuje vibrační zkoušky, které mají jeho výpočty ověřit. Předtím už jedno letadlo tohoto typu spadlo, což zvýšilo naléhavost případu (přesto se ostatní lidé dívají na Honeyho snahu s nedůvěrou). Příběh dostane rychlý spád v okamžiku, kdy se Honey ocitne na palubě letadla, o němž se dozví, že to je právě ten nebezpečný typ a že počet jeho nalétaných hodin se blíží 1440.... __ Tento film z r. 1951 (a jeho knižní předloha z r. 1948) je vskutku vizionářský... Je totiž předzvěstí série katastrof prvního proudového dopravního letadla Comet, ke kterým došlo v letech 1953-54 a jejichž příčinou byla - stejně jako ve filmu - únava materiálu! Tyto skutečné katastrofy pak velevýznamným způsobem přispěly k rozvoji oboru, kterému se říká lomová mechanika. Zajímavé je, že i když v tomto filmu měl upadnout ocas, designéři, kteří navrhovali letadlo pro tento film, udělali naprosto stejnou chybu jako jejich skuteční kolegové u Comet, u kterých se trhlina šířila z ostrých rohů oken. V tomto filmu si můžeme všimnout, že ohrožené letadlo má také nemožná čtvercová okna s nemožně ostrými rohy... :-) __ Není cesty v oblacích je samozřejmě velice jednoduchý a už docela zastaralý hollywoodský film, ve kterém už uchvátí jen ta zmíněná souvislost a pak ještě naprosto skvělý James Stewart v roli Honeyho. Stewart vytvořil kouzelnou postavu, které se dnes říká nerd... Geniální vědátor, který se neorientuje v reálném světě, má problémy se sociálními vztahy a navrhuje stroje, v nichž se (pro mě velmi sympaticky) sám bojí létat apod... Je to sice velice stereotypní ztvárnění (génius, který v práci řeší jakousi obdobu budoucího Paris-Erdoganova zákona, na jehož základě vypočítá naprosto přesnou hodnotu 1440 hodin - sláva deterministickému přístupu -, a který doma pokračuje v hledání důkazu Goldbachovy domněnky....), ale toto ztvárnění je vskutku zábavné. Honey dokáže vyvolat poprask na palubě letadla, svým takřka komickým chováním zvyšuje napětí situace a když už se zdá, že napětí relaxuje do ztracena, pronese na schůzi komise ne-nerdovskou řeč, po níž dojde během posledních 4 minut filmu k mohutné pointové explozi. SPOILER!: Teda ale že tak geniální inženýr zapomene do svých výpočtů zahrnout vliv teploty, to je na okamžitou výpověď... Tohle by mělo být samozřejmostí už od roku 1838, kdy vznikly zárodky Duhamel-Neumannova zákona... :-)) Ale pořád je to jen film... (3 a 1/2*) (23.06.2013)