Harvie Krumpet
Obsahy(1)
"Plastelínový“ životný príbeh retardovaného Harvieho Krumpeta od jeho narodenia až po smrť. Pretože ho deti v škole týrali, rozhodla sa jeho rovnako retardovaná mama zobrať synovo vzdelanie do vlastných rúk. Vtĺkala mu do hlavy rôzne nezmysly, ktoré si písal do zošita s názvom "Fakty“. Po svojom ťažkom detstve v Poľsku emigroval, kvôli 2. svetovej vojne, do Austrálie. Avšak ani tam sa jeho útrapy neskončili. Nielenže mu diagnostikovali astmu, ale ho aj v sérií jeho životných nešťastí zasiahol blesk, ktorý zmagnetizoval kovovú doštičku po operácii lebky a stane sa z neho živý magnet. Aj napriek tomu, že ho nestále sužujú zdravotné problémy, nestráca chuť žiť...
Režisérovi Adamovi Elliotovi tento tragikomický príbeh priniesol Oscara v kategórii Krátky animovaný film. (riske)
(více)Recenze (166)
Celkem nenápadný, ale o to více poutavý oscarový kraťas o jednom plastelínovém chlápkovi, který v životě zakusil perné i šťastné chvíle. Narážka na cigaretu v závěru nebyla rozhodně od věci. A Geoffrey Rush jako vypravěč opravdu potěšil - má fakt sympatický hlas a to vždy dělá dost. Zkrátka dvacetiminutový náhled do (ne)obyčejného života jednoho chlápka s osudem, který může potkat každého z nás, okořeněný spoustou vtipných a ironických faktů. ()
Na rozdíl od Mary a Maxe mě tento film ne a ne chytnout, přestože Harvie by měl být můj dokonalý hrdina a úvod jeho příběhu je velmi slibný. Možná se zde příliš věrně ukazuje bezsmyslná obsesivní setrvačnost života. Anebo Elliot pochopil Cimrmanovu frustrační kompozici a geniálně ji aplikoval na filmovou tvorbu: od začátku jsem se těšil, co se z toho vyvine a fór je v tom, že se nic nevyvine. ()
Asi jsem natvrdlejší než sám Harvie (a předesílám, že lebku zatím operovanou nemám!). Vůbec jsem totiž nepochopila poselství tohoto kraťasu. Neholduji ani kouření, ani nemám chorou zálibu v nahotě, autorův humor mi vůbec nepřipadá vtipný a animace, no, někomu se třeba líbí, mně ne. Poslední ťafkou divákovi je závěrečné "moudro", že život je jako cigareta a je třeba si ho vychutnávat až do konce. (A když už ti nechutná a máš třeba rakovinu jako Vilma, nu co, je tady dózička tabletek a adié, milý světe!) Že film dostal Oskara mne naprosto nepřekvapuje! PS. Pořád přemýšlím, za co dát aspoň jednu hvězdičku? Aha, už vím! Za plastelínu, je to takový příjemný materiál dětem na hraní, ale Elliotovi bych ho už víckrát do ruky nedávala ()
Film navazuje na Elliotovy zhruba pětiminutové snímky o členech rodiny - strýčkovi, bratranci a bratrovi, jen je zajámavější a působivější. Nese se ve stejném duchu vyprávění životního příběhu zdánlivě prostého a obyčejného člověka. Ve skutečnosti je jejich život vnitřně nesmírně bohatý, na místě je přirovnání k Forestu Gumpovi. Příběh přináší nejen příjemnou, trochu melancholickou atmosféru, ale i mnoho pousmání a zamyšlení nad vlastím životem. ()
Milý pěkný filmeček, s příběhem obyčejného člověka, vyprávěný s lehkostí a vtipem. Jak neuvěřitelné věci se stanou a přitom jsou úplně normální a reálné. Zvláštní pocit z filmu je, že sled událostí je velmi nepředvídatelný a i přes to víte, že něco takového se může stát a přemýšlíte, jak může někdo něco takového vymyslet! A autobusová zstávka, joooo! ()
Galerie (19)
Photo © Monster Distributes
Zajímavosti (3)
- Loď Dunera, ktorou sa Harvek plavil do Austrálie, skutočne existovala. V prevádzke bola v rokoch 1937-1967. (aesalus1976)
Reklama