Dravé ryby

Budu sice plavat trochu proti proudu ostatních, ale tento film je moje první setkání s režií FFC. Když jsem se tak, ale na to díval a podíval se jak jsou hodnocené jiné filmy od FFC, tak si říkám, že ostatní budou fakt filmový pecky. Protože tento film se mi dost zamlouval především režijně. Scénaristicky taky dobré a herecky to bylo uplně parádní. Mladý Rourke byl o dost lepší než ten starší, co je teď a s Dillonem teprve mé druhé setkání. Přesto se těším až si pustím další snímky tohoto režiséra. 80% (19.05.2011)

Vizuální a režijní bomba. Coppola je fakt velký filmař. Z toho filmu, i přes jeho černobílost, čiší neuvěřitelná živost a energie. Mladí herci jsou opravdu draví a celé to žije při těch toulkách městem, po barech a příležitostných bitkách. Hraje k tomu zvláštní, trochu dezrytmická hudba. Mickey Rourke toho legendárního přemýšlivého drsňáka zahrál skvěle, ale rozhodně netlačil na pilu. Diane Lane byla v mládí nádherná a Matt Dillon přesně vystihl všechny znaky těch frajerských "mladších bráchů." P.S. To stylizované prázdno jak tu píše Rob Roy je podle mě zcela úmyslné, protože jde právě jak správně pochopil o stísňující pocit ubíjení života na jednom místě a neschopnost udělat "něco", vypadnout ze sterotypu. Stereotyp je holt prázdný. Coppolu dělá velkým to, že zde to všechno plyne naprosto přirozeně. Ulice a ty lidi na nich jsou uvěřitelní (podobně jak třeba v DO THE RIGHT THING) kdyžto velká většina podobných předměstkých ghetto movies se snaží být přehnaně cool. (28.02.2009)

To hlavní co mě na tomhle filmu bavilo byla kamera, která opravdu neměla chybu a třeba záběr na kulečníkový stůl těsně před rozstřelením koulí byl famózní a opravdu musím pochválit výběr herců. Sice o Mattu Dillonovi si nemyslím, že by byl nějaký extra herec, ale tahle role mu sekla náramě. Stejně tak i Rourke a Hopper byli naprosto uvěřitelní. Jenže podle mě tomuhle filmu jedna důležitá věc chyběla a to byl spád. Na to, že Dravé ryby trvají jen 94 minut mi to utíkalo nějak podezřele pomalu. (13.03.2010)

V rámci žánru "dravé ryby v dravých vodách" (rozumej: skupina grázlov na bezútešnom predmestí) jednoznačne klenot. Niet sa čo diviť, režíruje Coppola a po celý čas je to sakra vidieť. Banálna smalltown historka o bratskej rivalite tu má metaforický rozmer, ktorý agresívny naturalizmus námetu otesáva do podoby realistickej helenistickej skulptúry, ktorá síce má sem-tam odfaklené končatiny, ale vyzerá krásne aj s tými kýpťami (ako inak). Coppola obsadil vtedajšiu teen hviezdu Matta Dillona do roly riadneho pošuka, aby z neho napokon urobil sympaťáka. Rusty James patrí k Dillonovým najlepším kúskom - človek sa nestačí diviť, že tak mladý špunt dokáže hrať tak autenticky. Okrem Matta si vo filme zahralo pár ďalších dnešných hereckých titanov :-) medzi ktorými výrazne vyčnieva Mickey Rourke a jeho psychologicky mimoriadne zaujímavý a nesmierne delikátny Motorcycle Boy, za ktorého mal dostať Oscara. Francis Ford pod blahodarnou záštitou Zoetrope Studios nakrútil nekomerčný č-b film, v ktorom dusnú realitu premenil na atmosferickú "obojživelnú" víziu s katarzným účinkom, i keď treba nahlas povedať, že bez hudby tvorenej množstvom veľmi diferencovaných a invenčných motívov určujúcich "zafarbenie" jednotlivých scén by to neboli úplne Rumble Fish. Ten film je proste skvost "akože ja sa volám ja", to vám hovorím. PS: Obľúbená hláška: I´m comin´ over tonight so roll out the red carpet! (Matt oblbuje Diane Lane) (03.04.2007)

Matt Dillon s neopotřebeným ksichtíkem jako ctižádostivá a lehce natvrdlá černá ovečka jedné menší famílie a jednoho amatérského gangu školou povinných chuligánů, Mickey Rourke jako jeho zádumčivý starší bratr a zároveň vzor absolutního chlapáctví pro celé město a nakonec ta mladá šukna Diane Lane roztažená pod školními hodinami s dobrými osmdesáti procenty těla tak, jak ho pánbůh stvořil, do kterého se jen a jen po kolínka zavrtat a pak ho nosit jako pláštěnku do sprchy i na lov koroptví. A pak je tu samozřejmě mistr Coppola, který z plátěné režisérské židličky máchá kouzelnou hůlkou a ty dokonalé obrazy se na sebe vrší jako vnitřnosti divokých králíků po nájezdu kombajnu, až se jednomu z té formální nádhery chce plivat dravé červené rybičky ze slzných kanálků. A kde bychom to byli, kdybychom nepřibili pod klíční kost metál tomu starému mazákovi Tomovi Waitsů, který svým andělským chraplákem odduněl další brilantní vedlejšák, tentokrát jako moudrý muž u výčepu s hezoučkým filosofickým monologem o šílenství. (08.03.2013)