Němý film

Je snad jediný film od Mel Brooks který se mi vysloveně líbí. Zábavný, ale hvězdy tady mě neuchvátili. Učarovala jedině Bernadette Peters. Znám ji, je velmi dobrá komika a tady se mi na ní líbilo že uměla svoji roli hrát tak jako kdyby vážně byla z těch let minulých, němých filmů. S tímhle člověk musí se narodit. 4/5 (19.06.2014)

Žasnem nad tým, do akých najmenších detailov a podrobností dokázal Mel Brooks odpozorovať, dôsledne zachytiť a navrch sparodovať typické znaky nemej grotesky. Čo sa na prvý pohľad javí ako relatívne povrchný a miestami trápny pokus o nápodobu zašlej éry, je v skutočnosti nesmierne sofistikovaným mnohovrstevnatým tvarom, experimentom, satirou, dokumentom doby a metafilmom v jednom. Netrvá dlho, než si uvedomíme, že príbeh o trojici extravagantných kamarátov natáčajúcich v 70. rokoch nemý film je príbehom vzniku filmu samotného. V duchu nemej grotesky je však dejová konštrukcia tvorená sledom jednotlivých gagov a scénok (v ktorých sa tradične popierajú fyzikálne zákony), tu lepších, tu slabších. Kolísavú kvalitatívnu tendenciu možno pripísať schopnostiam režiséra, no len ťažko to možno filmu vyčítať. Vďaka tomu totiž vyniknú tie skutočne vydarené vtipy a zároveň tým omnoho presnejšie a uveriteľnejšie vystihuje hlavný prúd produkcie grotesiek, ktorý trpel rovnakými neduhmi - možno to teda rovnako vnímať i ako premyslený zámer a skutočnú trápnosť môže filmu pripisovať len divák s malými poznatkami o tejto ére. Množstvo scénok taktiež odkazuje ku svojim proťajškom v nemom filme; naháňačka na invalidných vozíkoch (ktorá obsahuje taktiež referenciu na Bena Hura) pripomenie legendárnych "keystoneských policajtov" a scéna, v ktorej sa všetci ponúknu zapáliť Anne Bancroft cigaretu je totožná so scénou v závere Der Letzte Mann F.W. Murnaua. Film taktiež zdarilo reflektuje veľké pohyby a zmeny v Hollywoode. Od počiatkov štúdiového systému 20. rokov, cez pády a návraty veľkých persón, hviezdny systém 30. a 40. rokov a novú vlnu, oživujúcu kinematografiu konca 50. a 60. rokov, pohltenie Paramount Pictures v roku 1966 spoločnosťou Gulf & Western (vo filme Engulf & Devour) až po vrcholnú éru zvukového filmu 70. rokov, vtedajšie celebrity, trendy a spoločenskú uvoľnenosť. Mel Brooks zachádza v intertextualite ešte omnoho ďalej, keď parafrázuje a odkazuje na známe motto MGM, alebo svoje vlastné filmy (nemožno si nevšimnúť plagátu na Young Frankenstein) a do toho vnáša autobiografické motívy. Fakt, že si vďaka šialenému tempu grotesiek a "screwball comedies" udržuje i pri takom enormnom množstve línií a odrobiniek prehľadnosť, je známkou precíznej dramaturgie a sústredenej réžie, ktorá presne vie, čo a ako chce týmto filmom povedať. Od 5-hviezdičkového hodnotenia ma delí len domnienka, že si napriek všetkému mohol dať Mel Brooks na vyrovnanosti záležať väčšmi, tak, ako tí skutoční majstri nemých komédií. 85% (18.01.2015)

Mel Brooks si to dal. Každý kdo viděl alespoň pár němých snímků musí uznat, že se Melu Brooksovi povedlo naprosto dokonale ukrást jejich atmosféru a přidat ke klasickým scénkám povedené parodizující prvky. No ano, smál jsem se, alespoň zpočátku. Nemám němé snímky zrovna v lásce a postupem času (čest výjimkám) mě začínají nudit... Každopádně se už nemůžu dočkat Závrati... [TOP 19/6 70%] (02.10.2006)

Němý film v dobách Nového Hollywoodu? Mel Brooksovi se povedla nesmírně zábavná hříčka plná originality vycházející z netradičního nápadu, dovedeného až do svěžího výsledku. Takové moderní navázání na staré němé grotesky s výrazně parodickou sebereflexí. Němý film pro mne osobně neměl hluchého místa, spíše jen míst, kdy vyzníval na můj vkus až moc praštěně a poblázněně, nejvíc asi ve scéně s hlavní trojkou v rytířských kostýmech v restauraci. Trochu jsem byl na konci zklamán, že jsem z natočeného filmu tří hlavních protagonistů spatřil jen to úvodní logo a nic víc, aby mi pak během závěrečných titulek došlo, že jsem se na něj vlastně celou dobu již doposud díval. No jasně! :) Taky jedna z pěkných point... Mel Brooks opět překvapuje obsazením těch největších hereckých hvězd do naprosto nečekaných epizodních rolích, aneb spatřit Paula Newmana v němé automobilové grotesce bylo stejně velkým překvapením jako dva roky před tím zase vidět Gene Hackmana v převlekové roli slepého kostelníka (viz. Mladý Frankenstein 1974 od stejného režiséra). Newman si zde dokázal, stejně jako pánové Reynolds a Caan, udělat ze sebe obrovskou srandu a mile mne tím překvapil. Nakonec hlavní hrdina pan režisér nelhal, pozitivní úspěch takového riskantního experimentu stojí hodně i na těchto hvězdách. Po stránce originality určitě osobité dílko, navíc s velmi povedenou hudební i výtvarní stránkou, ale místy pro mě nerovnomerně kolísalo. 75% (08.08.2020)

Finální honička s filmovým kotoučem už je trochu přitažená za vlasy, ale jinak jde o nesmírně chytrý, zábavný a hlavně originální film, se spoustou geniálních vtípků v druhém plánu, kterých si napoprvé ani všech nevšimnete. V tomhle filmu je prostě dostatek všeho co šlo Brooksovi vždycky nejlíp, hlavě satyra a zdravá nadsázka. Navíc čt vyprodukovala kvalitní titulky od dany hábové název firmy Urval a Schramst nemá chybu:) (06.10.2006)