Recenze (8)
Snový pád do jiné dimenze. Zničení filmového pásu a následně i obrazu a diváka tvoří Brakhage experimentální dotek obrazové nuance a silent rozměru. Nelze než opakovat výjimečnost a opět výjimečnost tohohle tvůrce. ()
To by mě zajímalo, na základě čeho volil Stan Brakhage pro ta svoje dílka názvy :) Black Ice působí pokaždé jinak, v závislosti na tom, jakou hudbu si k tomu pustíte na pozadí - vyloženě tak svádí k podobnému experimentu, jako když na rautu se sklenkou vína v ruce ochutnáváte různé pokrmy, a vše zapíjíte stále stejným vínem, které se v chuti mění v závislosti na tom, co právě jíte. ()
Ledové jeskyně, cesta, odrazy pochodní, temnota ... ()
Opravdu to připomíná putování jinou dimenzí, napadlo mě to hnedka na začátku a to jsem komentář tady vůbec nečetl. Každopádně kdyby většina filmů Stana Brakhage vypadala takhle, tak ho mám daleko radši. Silné 4* ()
Chladné farby bodajú a vpíjajú sa rovno do diváka, útočia naňho a nechávajú vyniknúť všadeprítomnú čerň. Film o fóbii.Fóbii z námrazy. Film ktorý zachycuje udalosť pri ktorej si Stan poškodil zrak. Seen through the Mind's eye of course ()
Sled převážně modrých skvrn, připomínajících obrazy Jacksona Pollocka. Vyvolalo to ve mně dojem jakési pouti tajuplnou, krutou jeskyní ve stroboskopickém zobrazení. Velice působivé, ale postrádal jsem hudbu. ()
Noření se do pohyblivých písků neonového vesmíru. (Doporučuji si pustit s jakoukoliv částí alba Lucifer Rising od Boba Beausoleila). ()
Tohle se nedá. Tak epileptickej záchvat z toho dostat, víc ne. ()