The Day After
Deň po
USA,
1983, 126 min
Režie:
Nicholas MeyerScénář:
Edward HumeKamera:
Gayne RescherHudba:
David RaksinHrají:
Jason Robards, JoBeth Williams, Steve Guttenberg, John Cullum, John Lithgow, Bibi Besch, Lori Lethin, Amy Madigan, Jeff East, Stephen Furst, Arliss Howard (více)Obsahy(2)
Zdrcující drama, jehož kořeny jsou ve skutečném životě. Překvapující pohled přímo do noční můry každého z nás. The Day After - Den po nukleární katastrofě... Jen střípky naděje uprostřed radioaktivního pekla. Drama lidí, kteří přežili atomový výbuch, napínavý pohled na sebezničení, které není možno ignorovat. Den poté - poslední dějství života na planetě Zemi. (ATTACK FILM VIDEO)
(více)Zajímavosti (27)
- Jméno japonského doktora - Mičihiko Hačija - patří skutečnému lékaři, který přežil nukleární výbuch v Hirošimě a své paměti sepsal v poutavém románu "Deník z Hirošimy", kde líčí hlavně péči o nemocné v prvních dnech po výbuchu. (PRobin)
- Jedinou zemí východního bloku, která tento film vysílala před rokem 1989, bylo Polsko. (nopud)
- V noci ze středy 31. srpna 1983 sestřelil sovětský stíhač jihokorejský Boeing 747, linka KAL 007, na cestě z New Yorku do Soulu. Deset dnů po katastrofě jihokorejského jumba si nechal americký prezident promítnout nový film Den poté, který ho šokoval. (Jezis_z_nebe)
- Režisér Nicholas Meyer vedl líté boje s cenzory a americkou vládou kvůli zobrazení násilí ve filmu. Kvůli těmto nesporům opustil na čas produkci a hrozil, že nechá své jméno z filmu vyškrtnout. Když se později k produkci vrátil, nechal se slyšet, že již nikdy nenatočí film pro televizi. (HellFire)
- Televize ABC odvysílala film 20. listopadu 1983. Pokud nepočítáme televizní minisérie, byl film do dubna roku 2006 nejsledovanějším televizním filmem v USA, když jej shlédlo 38.55 milionů domácností. (HellFire)
- Americké ministerstvo obrany souhlasilo s účastí na filmu pouze pod podmínkou, že bude ve filmu řečeno, že Sověti vypálili rakety jako první. (HellFire)
- Když producenti neuspěli s žádostí o záběry výbuchů atomových bomb pořízené americkou armádou, byli nuceni použít speciální efekty. (HellFire)
- S velkou pomocí občanů Lawrence v Kansasu proměnil štáb město na postapokalyptickou krajinu po několik týdnů. Na 2.000 lidí si zahrálo komparz a za 50 dolarů byli požádáni, aby si oholili hlavu a chovali se jako lidé umírající na ozáření. Navíc se nemyli, čímž zvýšili autenticitu filmu. Radioaktivní spad pak byl udělán z kukuřičných lupínků namalovaných na bílo. (HellFire)
- Televizní stanice ABC zřídila speciální telefonní linky, aby uklidnila občany během a po skončení filmu. (HellFire)
- Televizní premiéra filmu byla velkou událostí. Po dopadu atomových bomb již film nebyl přerušen žádnou reklamou. (HellFire)
- Sovětský velvyslanec se jmenuje Anatoli Kuragin, stejně jako postava z knihy Válka a mír Lva Nikolajeviče Tolstoje. (HellFire)
- V roku 1987 podpísali Reagan a sovietsky premiér Michail Gorbačov Zmluvu o jadrových silách stredného doletu, ktorá viedla k zákazu a zníženiu ich jadrového arzenálu. Následne sa rozšírila historka, že Reagan po summite poslal Meyerovi telegram s textom: "Nemyslíte si, že Váš film nemal na tom zásluhu, pretože mal." Počas rozhovoru v roku 2010 Meyer však povedal, že telegram bol mýtus a že tento sentiment pochádza z listu priateľa Meyerovi. (Arsenal83)
- Film sa odohráva najmä v meste Lawrence v Kansase, ktoré si scenáristi vybrali, aby ukázali ničivý dopad jadrovej vojny na všetkých a na všetko. Je zaujímavé, že počas studenej vojny sa verilo, že Lawrence bude jedným z mála miest, ktorých sa vojna úplne nedotkne, a to vďaka svojej polohe blízko samotného geografického stredu Spojených štátov. (Arsenal83)
- Film sa natáčal v Harrisonville, Kansas City (Missouri, USA), Lawrence, De Soto (Kansas, USA), Calabasas a Los Angeles (Kalifornia, USA). Natáčanie filmu trvalo od 16. augusta do 10. septembra 1982. (Arsenal83)
- Nicholas Meyer tvrdí, že počas nakrúcania tohto filmu trpel vážnymi príznakmi podobnými chrípke. Keď lekári nenašli dôvod na jeho chorobu, nakoniec zistili, že Meyer trpel ťažkou klinickou depresiou, ktorú Meyer pripisuje tomu, že musel tak hlboko čeliť hrôzam jadrovej vojny. (Arsenal83)
- Americký prezident Ronald Reagan sledoval film viac ako mesiac pred jeho premietaním na Columbus Day, 10. októbra 1983. Vo svojom denníku si napísal, že film bol „veľmi efektívny a zanechal vo mne veľkú depresiu“ a zmenil mu názor na prevládajúcu politiku v oblasti „jadrovej vojny“. (Arsenal83)
- Väčšina verzií filmu obsahuje textové odmietnutie zodpovednosti v americkej angličtine tesne pred záverečnými titulkami, v ktorom sa uvádza, že film je fiktívny a že skutočný výsledok jadrovej vojny by bol oveľa horší ako udalosti zobrazené na obrazovke. (Arsenal83)
- Film bol skrátený z pôvodných troch hodín na dve, čo spôsobilo vyradenie niekoľkých plánovaných scén so špeciálnymi efektmi. (Arsenal83)
- Viac ako 100 miliónov ľudí v takmer 39 miliónoch domácností videlo film počas prvého vysielania. (Arsenal83)
- Deň potom bol nápad prezidenta filmovej divízie ABC Brandona Stoddarda, ktorý bol po zhliadnutí filmu Čínsky syndróm (1979) natoľko ohromený, že si predstavoval vytvorenie filmu skúmajúceho dôsledky jadrovej vojny na Spojené štáty. (Arsenal83)