Román pro ženy

Filip Renč je masér, protože natočil český film způsobem, že si dynamikou vyprávění a různými vychytávkami (dupání na řvoucí hlavy Saši Rašilova) nezadá se zahraniční tvorbou. Scénář mi přišel nápaditý a herecké výkony ucházející. Zuzana Kanócz je navíc velice hezká. Vašuta jsem asi po pěti letech viděl v roli která trvala víc jak 30 sekund a jeho výkon mě pobavil. Stašovka byla taky dobrá, prostě jedno z nejmilejších filmových překvapení. (23.04.2006)

Scénář: Michal Viewegh .. Román pro ženy .. jak výstižné. A ženám se tato česká komedie skutečně líbí, mám potvrzeno. Kolem a kolem se nejedná o žádný zázrak, několikrát jsem se sice při sledování dobře pobavil, ale jednorázovitost zkrátka číší ze všech stran. Simona Stašová ve své roli jednoznačně válí a i takový Marek Vašut jako Pažout je neméně přesně obsazená postava. Až na Něrgešovou nejsem nikterak popuzen, je to zkrátka přesně takové, jak se dalo očekávat. (27.04.2006)

Vůbec mě to nebavilo, ten Viewegh poslední dobou zdaleka neznamená kvalitní podívanou. Tragičtí Účastníci zájezdu, téměř na stejné úrovni Román pro ženy. Vašut nehraje, jen háže rádoby drsně směšné hlášky a šklebí se na celé kolo. Co tam dělala Něrgešová nechápu už vůbec, snad jediný kdo hrál, byl Donutil (který se tu objevil celkem na ani ne deset minut) a vlastně i Stašová. Tímto si mě Renč nezískal. Lechtivých scén pomálu a když už nějaká je, za moc nestojí. To samé se dá říci o scénách vtipných (čestnou výjimkou budiž svetr v divadle). Ne, stále si stojím za svým když říkám, že český film poslední dobou nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli. Snad poslední kvalitní film, který jsem měl možnost shlédnout byly Želary, a to už je přeci jen tři roky zpět. (11.11.2006)

Moc jsem toho nečekal a nakonec to bylo docela zábavný. Herci hrajou nadprůměrně, hlavně na to že to je českej film, teda až na Vašuta, ten mi tam nějak moc neseděl i když se nedá říct, že by byl nějak příšerně špatnej, ale prostě se tam nějak nehodil a taky Něrgešová nebyla nic moc, ale ta tam byla spíš jako taková vtipná postavička a moc často se tam neoběvovala, ale jinak mě svým výkonem docela zaujala Zuzana Kanóczová, kterou jsem před timhle filmem nikdy neviděl a předvedla tam celekm překvapivě dobrej výkon. A ještě k tomu tam nebyly žádný blbý cajdáky, ale tu a tam i dobrá hudba. Pro mě to bylo docela překvapení, ale knížky od Viewegha stejně číst nebudu (28.04.2005)

Předpokládám, že většinu svých vad a neduhů podědil Renčův film již od své předlohy, dokázat to ovšem nemohu, neboť jsem nepřečetl jedinou Vieweghovu knihu a s takovou již nejspíš ani nepřečtu. Kdysi mi bylo jeho dílo představeno kamarádem jako nápaditě glosující současnou společnost, taková lehká a zručná satira o té naší nove polistopadové skutečnosti. V jistém ohledu je právě to jedním z prvků, které jsem z Románu pro ženy (chuděry ženy, mimochodem) cítil, jenom jsem si slovíčko zručná nahradil slovem chtěná. Můžeme vůbec brát vážně takovou satiru v díle, které je nevkusně prostoupeno product placementem, ve které milostný dopis nabývá forem reklamy, která je přece tak upřímná (čti vykalkulovaná), které je samo nestydatým představitelem toho, co chce zesměšnit? Mnohé aspekty naší doby, které si film bere na mušku a které si to zaslouží, jsou navíc karikovány tak hrubě a (ná)silně, až se jejich podobnost se skutečným "společenským jevem" téměř zcela smazává. Výsledkem je jen bžunda, které se nedá smát. Inu, film je spíše příznakem určitého kulturního úpadku než jeho glosátorem. Karikaturou není ve filmu však jen společnost, ale i jedinci, ze kterých se skládá, protože právě oni mají demonstrovat příslušné "jevy". K ničemu jinému ostatně sloužit nemohou, protože jiné než k tomu určené vlastnosti nemají. Schválně se pokuste popsat si ony postavy... Matka? No to je ženská, která mluví doma anglicky, nesnáší Čechy a snaží se ulovit cizince. Rickie (už to jméno, které obludně křičí: "Já jsem frajírek!")? To je chlápek přes mobily, děsnej vůl. Laura? To je normální holka, co nejdřív randila s tím, pak s tím a nakonec tím... Věty jako: "Rickie miluje Lauru a matka má starost o dceřinu budoucnost," člověka napadají až na posledním místě. A konečně je třeba říci, ze marná snaha o vyřčení hlášky není inteligentním dialogem, který slibuje obsah. Přesto večer strávený s Románem pro ženy hodnotím pozitivně, protože jsem se plně mohl soustředit na vychutnávání vynikajícího čaje Mi Lan Xiang, aniž by mě vyrušoval nějaký film tím, že by bylo třeba se na něj soustředit. Téměř odpad. (05.01.2009)