Planeta pokladů

Kombinace starého světa s budoucností mi upřímně vůbec nesedla, Planeta pokladů působí jako taková spleť všeho možného, s velice pomalým rozjezdem, se spoustou hluchých míst a jednodušším příběhem. Postavy mě moc neoslovily, naopak oceňuji pěknou animaci a s tím spojené krásné prostředí. Podmanivá hudba pana Howarda je doslova balzám na duši. Škoda, mít kvalitnější scénář, hned by to bylo o něčem jiném. 6/10. (01.02.2021)

Robert Louis Stevenson trochu (dost) jinak? A proč ne? Úžasný koncept, velkolepé dobrodružství, povznášející téma, vtipné dialogy. Vyčíst tomu můžu snad jen to polopatické vysvětlování toho, jak se postavy cítí a co si myslí. Dítě si to ale neuvědomí a v tomhle případě mi to je fuk i jako dospělému. (06.03.2011)

„Neopustím svojho kamoša... Ibaže by sa na mňa TAKTO pozeral.“ Nechápem, prečo mal Disney potrebu previesť Stevensonovu (dobrú) knižnú klasiku do budúcnosti (navyše nebol prvý – už v roku 1987 legendárny Anthony Quinn hral v taliansko-nemeckej sci-fi verzii), pretože je to úplne to isté (dokonca vrátane čosi ako „kozmických veľrýb“), len sa to odohráva vo vesmíre. Kto čítal knižku, bude vždy o niekoľko krokov vpredu, lebo sa jedná o relatívne presnú adaptáciu. Slušná animácia poteší a vlastne je to celé fajn. Len je škoda, že taká tradičná firma, akou je/bolo Disney Pictures, nie je schopná mať umeleckú víziu, krásnu tradíciu geniálneho Walta hádže bezhlavo za hlavu a prichádza so stále trápnejšími filmami, kde stále nejaká komická postavička spieva – dofrasa, už to robte aspoň trocha inak! (21.01.2010)

Adaptace Ostrova pokladů ve vesmíru? Nápad podivný, ale na mě to zabralo, protože je to dobrý film, který má dobrou akci, sympatické postavy, vynikající animaci a je prostě celý tak nějak super. Nechybí vtip, nechybí napětí, až na to prostředí, je to věrné předloze... Že se to odehrává ve vesmíru vůbec nevadí, naopak je to zajímavé obohacení a tvůrci z toho vytěžili poměrně zajímavé nápady, hlavně ke konci. Za mě dobrý, veliká spokojenost. 78%. (30.03.2020)

*POKLAD HĽADAJTE INDE* Príbeh je inšpirovaný knihou R. L. Stevensona, ktorú mám na poličke už od skorého detstva, ale stále zostáva neprečítanou, takže porovnávať nemôžem. To, čo však na rozdiel od čitateľa vidí divák, je rozprávka, kde sa v zvláštnom pomere mieša kombinácia historického a fantastického žánru. Postavy sú vydarené, niektoré aspoň s minimálnym náznakom minulosti a z toho prameniacich postojov a názorov v prítomnosti, čo im dodáva potrebný rozmer prekvapivo umožňujúci divákovi vžiť sa do ich konania a dokonca s nimi i súcitiť. (Tak sa napríklad nemožno čudovať tomu, že vás bude značne mrzieť smrť jedného člena posádky.) Kultovou sa stáva postavička menom Morf, milá, priateľská a humorná (škoda len, že jej zábavný repertoár nie je širší a po čase sa opakuje), na ktorú sa bude zabúdať rovnako ťažko, ako napríklad na postavičku Stitcha. Adaptácia predlohy je však nevýrazná: film je najmä vo svojej prvej polovici mdlý, nikde nesmeruje a premieľa sa na jednom mieste, chýba mu iskra a energia, pričom sústredenie pozornosti na hrdinov a nie, povedzme, na ich činy, nie je tou najlepšou voľbou. Verdikt v 1 vete: Nevydarený príbeh s vydarenými postavami. 22.11.2010 (22.11.2010)