Hrůza přichází z moře

79 minut stopáže, ale budete se cítit, jak po sledování 5 hodinového maratonu na téma armádní kecy, milostný trojúhelník a jedna velká chobotnice. Pokud se těšíte na Harryhausena, pak přetočte film až na poslední hodinu. Dočkáte se pěkné destrukce mostu a vpádu chobotnice do města. Hodnocení OST: Lehce podprůměrné 50tkové 4,5/10. (12.03.2013)

Ještě o poznání slabší verze už tak slabšího snímku The Beast From 20,000 Fathoms, která sice nepostrádá nic, čím by měl ryzí monster film padesátých let disponovat, ale schéma je tentokrát značně mechanické a nudné. Romantická linie je otravná a hlavně, obří chobotnice vyvolává dnes už skutečně jen úsměv a hrozně debilně působí, jak likviduje město i jeho obyvatele napůl ponořená v oceánu. Další žánrový příspěvek, na němž se pouze ukazuje dominance soudobých filmů jako Them! nebo Tarantula, které disponují režijní vynalézavostí a atmosférou. (13.02.2018)

Pozoruju, že většina komentátorů je příliš kritická, ale já budu především chválit. Nedostatky se samozřejmě najdou, ať v ději, logice, chování postav atd., ale na tom vůbec nesejde. V první řadě je tu klasický monster biják s typickou atmosférou, dějem, zápletkou, postavami a milostným motivem. V druhé pak skvělí herci - sympatická Faith Domergueová a charismatický Kenneth Tobey, jehož šovinistické hlášky mě ne a ne přestat bavit. A především je tu nádherné Harryhousenovo monstrum, okouzlující obří jak jinak než radioaktivní chobotnice, jejíž závěrečný útok na San Francisko je napínavý a trikově okouzlující. Ale i když není na scéně, děj příjemně ubíhá a vůbec nemám na rozdíl od většiny tady pocit nějaké vaty, i kapitánovo milostné tápání má vtip a rádobyemancipovaná profesorka je k sežrání. Škoda, že jsem na tyhle pecky nemohl chodit do kina jako kluk. Vždyť je to nádhera. (26.03.2014)

Snímek s velmi pomalým rozjezdem, což mu celkem ubližuje, a to i vzhledem ke stopáži. Jenže pro mě osobně má to správné padesátkové kouzlo, stejně jako klasický příběh o tom, jak člověk zasahuje do něčeho, do čeho by zasahovat neměl. Nemůžu si pomoct, ale tohle mě baví. Navíc jsem se docela těšil na to, jak bude animace Raye Harryhausena vypadat v černobílé. Bohužel trikově je toho ve snímku strašně málo a ten je tak odkázán hlavně na dialogy, což je škoda. Jakmile ale dojde na chobotnici, už je to jiný film, lepší. Její snaha strhnout Golden Gate je úchvatná. (11.12.2013)

Až v úvodních titulcích jsem si všiml hereckého obsazení kousku, který jsem si dal včera na dobrou noc. Faith Domergue v oblíbených nemám jen náhodou, a zde mě znovu potěšila (např. jako civilní poradce pracující pro armádu suverénně úkoluje velící důstojníky, ti polknou a rozkazy poslušně vykonají...). Velmi zdatná konverzačka s velkým, žravým, radioaktivním plodem moře v hlavní roli. Zcela funguje linka monstra, Harrryhausenovi se povedlo, naštve jedině snad opakování záběrů a drobné nelogičnosti typu, že i po zlomení mostu přes něj nadále v pozadí záběru jezdí auta. Na konci došel rozpočet na triky, tak potvora líně leží na mělčině a apaticky se nechá odpravit -- ale jak jsem psal, to Harryhausenovi za vinu klást nelze. Technika: docela pěkný autentický vnitřek ponorky (byl jsem uvnitř USS Bowfin v Pearl Harboru, tak vím). Lokace: Hned několik míst v Pacifiku, kde jsem byl. Super :) Nemonstrózní linka: K mé plné spokojenosti, zde fungující milostný trojúhelník je z levných scifi fláků nejlepší, co jsem kdy viděl. Faith pohrdá zábrananami chodit s oběma hlavními hrdiny najednou a oni se chovají také dospěle. Inu, od Casablanky značný posun. Čekal jsem, jak to zazdí romantický závěr, a ono vůbec ne. Správně! (06.08.2014)