V tajnosti

Tragická dráma takého druhu, že by Shakespeare mal problém dosiahnuť tú úroveň pochmúrnosti a nešťastia. Zola je kráľom naturalizmu a tu ho máme v pár scénach aj hodnoverne preneseného aspoň v podobe mŕtvoly. Výborné obsadenie na všetkých stranách, Olsenová dokázala opätovne, že patrí inde, ako jej sestry. Lange ale vyhráva, či už pri zmysloch, alebo postihnutá. Téma bola šokujúca v predminulom storočí, no je tak hodnoverne stiahnutá na plátno, že i dnešný divák chápe tú provokatívnosť v 19. storočí. (28.12.2016)

Waw! Prvá polovica síce nič moc, dokonca by som povedal že pod hranicou priemeru. Ale po tej osudovej plavbe na člne nabral film úplne iný rozmer, a veruže vynikajúci! A to už som sa začínal báť, že ten príbeh bude plný fádnosti a klišé. Napokon veľmi milé prekvapenie s dokonalou atmosférou opradenej pocitom viny a ľútosti. Aj keď v niektorých momentoch by nezaškodila trochu lepšia dramatizácia, no záverečný "piknik" to dokonalo vynahradil. Vďaka poslednej scéne pred titulkami môj celkový dojem razom vzrástol na finálne 4*. Kiežby nebola prvá polovica filmu taká nevýrazná, mohlo to byť ešte lepšie. Ale aj tak treba uznať, že vynikajúca gradácia až do poslednej minúty! Tak to má byť. (05.07.2014)

Za mého života se Émile Zola nikdy moc nečetl – ani já jsem ho (moc) nečetl. V rámci učení se řečí jsem začal číst Germinal a Lidskou bestii, ale Zolova francouzština je moc těžká. Snažil jsem se alespoň poslechnout si něco z rozhlasových čtení, ale ani zde se Zola (k mému překvapení) nevyskytuje. Zato pro film je žádoucím autorem a podněcovatelem už od jeho počátku; např. jeho Tereza Raquinová byla zpracována v nějaké podobě už 16 x (1915, 1916, 1928, 1950, 1953, 1956, 1961, 1964, 1965, 1966, 1971, 1972, 1979, 1980, 1985, 2013) a některá díla ještě víckrát. Nicméně je vidět, že Zolova obliba klesá (především u nás). U filmových adaptací nás nezajímá příběh, ten je dán knihou. Zajímavé je především, jak si s ní režisér a scénárista (zde jedna osoba – Charlie Stratton) poradili. A za sebe mohu říct, že velmi dobře. Nejde tu jen o houstnoucí vizuální atmosféru posloupnosti dvojité vášně a dvojité smrti: vášeň (láska) - smrt (vražda) - vášeň (výčitky) - smrt (sebevražda), ale také o výtečné dialogy, které samy o sobě (velmi jemně) předurčují další sled událostí. Možná pro "pravověrnou" adaptaci je rozhodující zobrazení Kamila, který by měl působit sympaticky. A takový zde je: milý, inteligentní, i když má problémy se zdravím a potencí (tedy žádné hrubé zjednodušení typu "manželství bez lásky s neduživým bratrancem" jak tvrdí HBO). Hlavní potíž je v tom, že Tereza trpí syndromem "v mládí jsem si dost neužila" (což lze v jejím případě jen sotva popřít) - a kde není (vlno)bití, přijde tsunami. (02.12.2016)

Tereza, zaživa pohřbená v nedobrovolném manželství se zoufalcem Kamilem, uvidí záblesk na konci tunelu v podobě mužné siluety Laurenta. Ale v denním světle se vyjde najevo, že ani on není zrovna duševní šlechtic. Člověk se v duchu ptá, kam Zola na ty naturalisticky brutální a temné příběhy chodil. Filmová adaptace je stejně nepříjemná a pod kůži se zarývající jako její předloha. Ne, nemusím to vidět dvakrát. (20.08.2018)

Zola je moj obľúbený, takže aj keď som čítala od neho pár lepších kúskov, než práve tento, film ma nesklamal. Páči sa mi, že nemá problém so stvárnením ľudskej špiny úplne bez obalu. V každom diele jeho postavy bojujú a podliehajú svojim démonom, skoro akoby sa snažil poprieť desať prikázaní tak, že strká všetkým pod nos tú priepasť medzi tým ako ich v skutočnosti absolútne máme na háku, pretože sme skazení a lenivý až strach. Každý má šancu sa v jeho hrdinoch nájsť. Som presvedčená, že tam nájdete aj sami seba. Čo sa týka samotného filmu, nebolo to najhoršie. Herci ucházajúci a slizoun patrične slizký. Chromá starena tak trochu klišé, ale čo už. Celková spokojnosť. (25.12.2015)