花とアリス
Hana and Alice
Režie:
Šundži IwaiKamera:
Noboru ŠinodaHudba:
Šundži IwaiHrají:
An Suzuki, Jú Aoi, Tomohiro Kaku, Hiroši Abe, Tae Kimura, Takao Ósawa, Rjóko Hirosue, Ajumi Itó, Zen Kadžihara, Makoto Sakamoto, Sei Hiraizumi, Reiko Macuo (více)Obsahy(1)
Dvě nejlepší kamarádky Hany (Anne Suzuki) a Alice (Jú Aoi) si ve vlaku všimnou neustále čtoucího Miyamota (Tomohiro Kaku). Haně se líbí, začne ho sledovat a skrytě fotografovat. Jeden den Miyamoto četl za chůze, narazil hlavou do brány a omdlel. Když se probral, spatřil nad sebou sklánějící se dívku. Byla to Hana. "Kdo jsi?" zeptal se mladík. Hana se chopila nečekané příležitosti a odpověděla mu: "Říkal jsi, že mě miluješ." Miyamoto je zmaten, nicméně akceptuje, že utrpěl ztrátu paměti a Hana je jeho dívka, přestože si uvědomuje, že není jeho typ. Trápí jej pochybnosti, které se prohloubí poté, co přijde Haně opravit počítač a najde v něm své starší fotografie z doby, kdy s ní určitě ještě nechodil. Chce slyšet pravdu. Hana se však nepřizná a přesvědčí ho, že fotografie dělala jeho předešlá dívka Alice, která však musí tuto informaci potvrdit. (Jirka_Šč)
(více)Recenze (16)
Iwai je pocitový režisér. Jeho naratív je roztrieštený, neučesaný, plný všakovakých dojmov a bez výraznejšej snahy vytvoriť si k postavám skutočný presah. ALE aj napriek tomu im rozumieme a nie sú prvoplánové. Nič netreba riešiť, netreba mať tradičnú šablónu úvod, jadro, záver. Mnoho dôležitých vecí sa nevyrieši. Hoci Hana aj Alice prejdú zmenou. Na Iwaiovi si ale najviac cením fakt, že dokáže miešať emócie a uvedomuje si silu obrazu v spojení s hudbou. Nie sú to tiché filmy. Aj napriek tomu v sebe nesú umeleckú stopu. Celé mi to prišlo také melancholické, zároveň úsmevné a niečím zvláštne očarujúce. Krásny film a Jú Aoi nádherná. ()
Je toho dost, o čem bych se chtěla rozepsat, co se mi v tomto filmu o rozkolísaném holčičím přátelství líbilo a co ne, ale brání mi v tom zklamání z vaty tvářící se jako cosi vyššího a neuchopitelného. Až na vzácné okamžiky, které ale aby v těch 135 zoufale se vlekoucích minutách pohledal, je to totiž nuda, kterou by přitom stačilo trochu prostříhat. Méně by, myslím, bylo podstatně více. ()
Očarujúca baletná sekvencia, srdcové eso, jeden film, množstvo neopísateľné dojemných momentov... a dve dievčatá -> Hana a Alice. ()
Několik, ale opravdu jen několik moc pěkných scén obklopených všeobjmímající nudou. Kdyby se vystříhala tak aspoň hodina, možná bych se bavil. ()
Toto ma minulo. Obľúbení užívatelia tomu nasúkali po štyri, po päť hviezd. Márne dumám, že prečo. No nemusím vedieť všetko. ()
Skoro celý film jsem byl nadšený, ale konec maličko vyšuměl. Výborný příběh dvou kamarádek, ve kterém se jedna zamiluje do kluka, sleduje ho a poté, co on v jednu chvíli odpadne, mu namluví, že jí předtím řekl, že ji miluje a následně, aby zakryla určité komplikace, prohlásí, že druhá dívka (ona její kamarádka), je jeho expřítelkyní, se kterou se rozešel, aby mohl být s ní. Dotyčný se snaží zoufale si vzpomenout. Yu Aoi (Alice) zahrála, co jsem od ní ještě neviděl, výborná byla i představitelka Hany, Anne Suzuki. Dohromady oheň a voda. Pomalé, ale ani jednou jsem necítil potřebu dívat se na hodiny. Spousta krásných drobností (rodinné zázemí obou dívek je kapitolou samo o sobě), několik okamžiků, kdy jsem se chytil za hlavu. ■ V malé roli potěšila Ryôko Hirosue. ■ P.S. Shunji Iwai - začínám hledat další věci od tohoto režiséra (po zjištění, že i April Story nebo Love Letter jsou od něj)! ■ Po druhém vidění zvedám hodnocení na maximum. Mícháním emocí mě fascinují dvě velmi smutné scény se zábavnými prvky (nafukovací potvora za oknem, divadelní představení), zaujaly mě rozostřené okraje filmu, závěr už vnímám lépe. ()
Jistě se nezavděčí lidem, co nemají rádi filmy, ve kterých se nic neděje. Ono se tady něco děje, ale celý děj plyne tak pozvolna, že někoho může nudit. Mě nenudil. Nabízí nám nahlédnutí do života dvou dívek, Hany a Alice, jejichž přátelství prochází zkouškou díky jak přestoupení na jinou školu, tak kvůli klukovi. Nebojí se tedy ani použít tvrdou lež (Jen nevím, jak jim mohl tak dlouho věřit... Co třeba jeho rodina či jiní blízcí?). Čas strávený s tímto filmem byl příjemný. ()
Poklidný film, ve kterém se toho moc neděje, ale to nemusí být vždycky ke škodě věci. Yu Aoi je skvělá jako vždy. ()
Snad až moc praštěné, ale celkem mile rozverné a zábavné, roztomilými školačkami nikdy nepohrdnu a dvojnásob to platí o zde ještě dost mladičké Yu-chan. Bohužel neduhem tohoto snímku je jeho přílišná délka a v druhé části již trochu skomírající poutavost. Ovšem závěrečný balet, ten je za plný počet bodů, Yu-chan prostě umí a předvedla to i o pár let později v Hula Girls. Celkově zde však jen 66%. ()
Priserna nuda, v ktorej je par peknych scen. Nic vynimocne, ovsem : 50 % ()
rozkivana dokumentarna kamera a obcasny nasilny dokuemntarny strih budia spociatku dojem, ze pojde o dalsi kvazi umelecky film, no nie je to tak. o chvilu sa dostavi skvely napad - presvedcit chlapca, ze po udere do hlavy na vsetko zabudol, aj na to, ze predtym s jednou s hlavnych hrdiniek chodil a dalej pokracuje tragicka komorna teenegerska hra na lasku nelaskavu. 2 dievcata jeden chlapec a jedno velke prazdno, ako to len japonci natocit vedia. ()
Co mne na tomto snímku zaujalo především:úžasná hudba, po vizuální stránce balet,pro mne nevšední exteriéry a interiéry, herci. Když k tomu přidám něžný příběh, který je zde podán s nadhledem a humorem, lehkostí,nemám co bych dodala a tleskám ve stoje. ()
Opravdu jsem z toho nebyl vubec nadsen, i kdyz hodnoceni napovida neco jineho. Nudne ponure, dlouhe sede bez deje. ()
Už dlouho se mi nestalo, abych na jeden film koukala dva dny, protože v kuse se to prostě nedá. Z celých těch 135 minut se mi dohromady líbilo možná tak 15. Nápad není špatný, ale to zpracování.... A ať mi nikdo netvrdí, že když se někomu oznámí, že má amnézii, tak že tomu bude slepě věřit. Obzvlášť když tu dotyčnou osobu vlastně ani nezná. Filmy bez děje mi obecně nevadí, ale musí nabídnout místo toho děje něco jiného. ()
Film je hlavně přehlídkou dobře exponovaných záběrů, jak bývá občas zvykem. Do toho to podbarvuje neustále uším znějící krásná hudba, která tak tvoří polovinu veškeré atmosféry. Nemluvě o tom, že se zde ani moc nemluví a to nízké množství postav si vystačí jen s málem. Příběh samotný je slušný, tempo vyprávění pozvolné. Všechny důležité charaktery náležitě vykresleny. Ačkoli by se mohlo zdát, že se zde nic neděje a zabývá se to triviálními věcmi, není tomu tak. Kamera vnímá ty dvě dívky, jednoho kluka i to, čemu je ta trojice vystavena, protože se nechala strhnout klamem. Nechybí tu humorné a ujeté pasáže, i když se nedá říct, že jde o komedii. Beru to jako poměrně atypické drama, no, spíše klidný film o touhách, nenaplněných snech, neustálých lžích a z toho vyplývajících situací, do nichž se může člověk dostat. Ta celková jinakost tomu svědčí tím víc, jak přirozeně a zajímavě se to celé sleduje. ()
sice so slubnou zapletkou, ale dost o nicom film. odporucam len fanklubu Yu Aoi. ()