Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
Takže po mírových tancích a delikventním Jaru 68 jsem si pro pobavení jako další propagandistický film vybral Rudou záři nad Kladnem (pak jsem teda ještě viděl stavbu Dukovan, ale to bych za propagandistický film fakt neoznačil). A blbě se mi to hodnotí, jako vždycky. Zpočátku to celé vypadalo na film o osudech několika lidí, kterým se v té době zrovna nedařilo a komunismus se zdál jako skvělá cesta ven, ale tenhle dojem mi vydržel tak 15-20 minut, pak se to zvrtlo v neskutečnou propagandu, jak jsem celou dobu čekal. "Velkofilm" o vzniku KSČ s neomylným hlavním (super)hrdinou Toníčkem Zápotockým, sice je agitkou jak sviňa a je to dost často znát v mnoha dialozích nebo i zpíváních, které většinu času není ani zábavné, ale spíš leze na nervy. Jenže ze všech těch komunistických filmů mě tenhle nejmíň smál, zároveň je ze všech největší agitkou a zároveň mi připadal jako ten, co nejvíc vypadá jako film. To je kritika i pochvala v jednom. Každopádně když budu Rudou záři nad Kladnem hodnotit objektivně, odpad! si - stejně jako ty další komunistické propagandy, co už jsem viděl - nezaslouží. Odpad! patří filmům, na které je bolest a utrpení se dívat a je na nich vše špatně. Tady myslím, že ty odpady zde jsou kvůli tomu, že někteří uživatelé Rudou záři hodnotili jako ideologii, ne jako film (stejně jako dokumenty o Naganu hodně uživatelů hodnotí plným počtem kvůli Naganu, ale ne kvůli filmu). Kameru totiž má docela dobrou a prvních 15 minut ještě vypadá, že to nebude až taková agitka a že místo politiky se to bude věnovat především osudům lidí. Ani mě to tolik nenudilo, jako třeba Tobě hrana zvonit nebude, což je to taky způsobené tím, že to netrvá skoro dvě hodiny, ale jenom nějakých 80 minut. 2* ()
Faktem zůstává, že na Kladně to po vzniku ČS vřelo a nejen na Kladně. Film byl natočen za Bolševika, režisérem poplatným tehdejší době, tak nevím co jste vy všichni odpadlíci od toho čekali? Zajímalo by mě, jak by o tomto dění natočil film dnes nějaký režisér poplatný současný době. Konec konců je to další snímek, byť příliš nepovedený, který mapuje historii naší republiky. ()
?! Ďakujeme za to, že sme na tomto nevyrástli. Séria podivných logických nejasností, zápletky 2-3 ľudí prerastú do krajských štrajkov v hutníckom priemysle proste zo solidarity. Demokracia spočívajúca v riešení veci zainteresovanou skupinou proti jednotlivcovi, ktorý je umlčaný a vyčlenený zo spoločnosti. Vojak sa po 4 rokoch vráti z vojny sa hneď musí zvedieť, ,,co je se socializací?" a až potom ide pozrieť rodinu. Problémové hospodárenie s múkou a obťažovanie na pracovisku sa vyrieši štrajkom a vzburou proti radným a zamestnávateľovi. A samozrejme, že štrajk získa širokú podporu solidárnych súdruhov, ktorí prispejú, aby ich kolegovci mohli ostávať v proteste. I keď sami nemajú čo jesť, príp. im hrozí strata zamestnania. Súdruhovia si svoje veci vedia spravovať sami, podľa vlastného práva. Zlí pravičáci, ktorí neprejavia záujem riešiť situáciu, zobrazení ako páni na svojom panstve, (či tradične ako kapitalisti s veľkým bruchom a fajkou). Vlastne ani nevieme prečo, štrajk zahltí celý kraj. Aj keď vojaci pochytajú rebelov, ich ženy ich samozrejme že nechajú ísť, i keď kto sa bude starať o deti doma, či kto bude živiť rodinu? Na nič také nemyslíme, ide predsa o správnu vec. Listy z Moskvy či väznice nezačínajú ľúbostným vyznaním či opisom ako sa má, ale podporou pokračovania boja proti bezpráviu a za že socializmus bude žiť. _ O čo tu vlastne išlo? O čom boli všetky tie protesty a prejavy? Akože o vzniku a podpore KSČ? ___ Idealisické zábery rozkvitnútých vetvičiek stromov na pozadí dymiacej továrne. Rudé záře v zmysle vlajúcich červených vlajok či liatého železa. Spievajúci súdržný ľud. Prerod do industriálnej doby v Československu.... Jediným pozitívom pre mňa bol sympatický úsmev Viléma Bessera. Josef Bek tiež imponoval. Ale v dlhšej stopáži by som ho už nezniesla. Diky za skúsenosť, moving on. Agitky mám na ďalší rok dosť. ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Ač to pro řadu lidí zní neuvěřitelně, na Kladně, sociálně demokratické baště, byla opravdu vyhlášena republika rad (dobový překlad slova sovětský). Její efemérní trvání kolem 15.-20. prosince 1920 ovšem na rozdíl od ruských událostí nevedlo ke krveprolití, ale k pokojné kapitulaci do rukou prvorepublikové moci. Ne snad tolik ve filmu, ale ve stejnojmenné knize-předloze udivuje nelíčený autorův obdiv k TGM (myšlenka, že buržoazie dělníkům TGM prostě ukradla) a přes veškerou plakátovitost v měřítcích doby smysl pro realitu a minimum "budovatelského" voluntarismu. Stejně příznačné je, že při svých výletech do minulosti nejde Antonín Zápotocký nikdy za rok 1921. Té radostnosti by bylo pochopitelně podstatně méně. Ještě jedno je zřejmé: v tomto případě film zaostává výrazně za literární předlohou. Dnes je pro svou antikvovanost a myšlenkovou i hodnotovou kontextovou nepřijatelnost vhodný nanejvýš jako studijní badatelský materiál. ()
Reklama