Duane Hopwood

Zajisté jste si všimli (ti z Vás, co už film shlédli), že některé jednotlivé "obyčejně-jasné" a kolikrát i "zbytečné" dialogy jsou sympaticky "přebity" hudbou. A co na tom nejvíce oceňuju? To, že si je divák domyslí, téměř se storocentní přesností. V tom vidím originálitu a hlavně jistou a přiiměřenou dávku odproštění, nejen od masové americké produkce, nýbrž i od té nezávislé, která má sama o sobě také dost výkonostních stupňů a je třeba mezi ní filtrovat. Film také pracuje s charismatickým zimním prostředí na východním pobřeží USA, které působí, díky svým "neamerickým" ponureji laděným barvám (podoba s Věčným svitm neposlkvrněné mysli) věrohodně a realisticky, což společně s hudbou (především v těch jazzových pohoách) přispívá na výjmečnosti jeho atmosféry. Ujišťuju se také v tom, že většina amerických filmů, představených na Sundance vlastně splňuje vškeré mé požadavky na ameický nezávislý film, včetně přiměřené dávky invnce (Ph 5,5). Není to pravidlo, či mé zaslepené dogma, ale existuje tam poměrně vysoká pravděpodobnost konzistence kvality, což je pro mne moc fajn zjištění. Film je TOPem středoproudu.... (28.11.2009)

Duane je docela prima chlapík, ale asi jako každý i on má své neduhy, jednou z těch největších chybiček ovšem je, že se rád napije a dost často to přežene. Kvůli tomuhle návyku se mu ale hroutí celý život pod rukama, a cesta ke zlepšení je bohužel pro něj v nedohlednu. David Schwimmer je perfektní, i když už navždy bude hlavně Rossem z Přátel, Duane mu sedne přesně na míru a jeho nelehkou pozici mu věříte každým coulem. (25.06.2008)

Davida Schwimmera mám ráda, Ross byl má oblíbená postava ve Friends a po skvělém výkonu v tomto snímku ještě víc lituji, že se spíše než hraní věnuje režii. Jeho Duane je největším kladem filmu a ačkoliv v reálu alkoholikům zrovna nefandím, tady mi ho bylo chvílemi i líto, zvlášť když jsem viděla jeho nefalšovanou lásku k dětem i bývalé ženě. Není to příběh o bezohledném opilci, co sobecky přehlíží city ostatních, ale o slušném člověku, který tak úplně nezvládá některé životní situace a pomalu, ale jistě propadá alkoholu, jen si to ještě plně neuvědomuje. Takový malý nezávislý kousek, kde nic není černobílé, stejně tak jako v životě. (28.09.2013)

Ten film se mi po většinu času nelíbil, a pak přišel konec - a ten byl na můj vkus famózní, moc pěkný...a já přemýšlela, proč se mi to vlastně nelíbilo - příběh nebyl špatný, David Schwimmer, na kterého jsem byla hodně zvědavá, byl víc než dobrý a já v něm téměř neviděla starého dobrého Rosse...a pak mi to došlo. Nelíbilo se mi to, protože to bylo tak moc ze života, tak depresivní - nebo spíš tak skutečné a reálné...žádný cukrbliky, krásní lidé a krásné prostředí, spousta překážek na cestě a málo síly vstát, nebo možností věci změnit....já jsem asi chtěla vidět další pohádku...takže pokud chcete americkou selanku, tohle nebude film pro vás. (28.09.2012)

Přiznám se, že znám Davida Schwimmera jenom v rolích komedianta nebo blbečka. O to víc jsem byl překvapen, jak dobře a věrohodně zahrál takovouto vážnou roli plnou emocí. Když se zamyslím zpětně, tak je celkové vyznění filmu, jeho závěr i sdělení divákovi shrnuto do jediného, výstižného mimického výrazu hlavního hrdiny. Toliko k Davidovi. Příběh sám je na americkou tvorbu ojedinělý absencí klišé, předvídatelných zvratů, pseudo-hlubokých sdělení společnosti a pompézního happyendu s tančícími pěnkavami (a že nemá typický hollywoodský happyend neznamená, že skončí vyloženě blbě - to jen na okraj, abych někoho neodradil). Kdybych měl k filmu přiřadit jediné adjektivum, zvolil bych "upřímný". (28.08.2014)