Žena ve vodě

Suché a křečovité, s prapodivnou kamerou navrch. Nejhorší film od Shyamalana, co jsem viděl. Většina hodnocení je za hudbu Jamese Newtona-Howarda a několik minimomentů se solidně vystavěnou atmosférou, kterou ale musela pokaždé pohřbít lavina nelogičností a přihlouplých průpovídek. Ne všechno, co svým dětem před spaním nabulíkujeme je prostě snesitelné na plátně... (05.01.2008)

Po extrémně nedoceněné VESNICI další skvělý počin Mr.Shaymalana, u kterého mám pocit, že se film od filmu vzdaluje mainstreamovému divákovi, což kvituji s povděkem. Stejně jako v případě předešlého filmu nádherně atmosférická záležitost s výbornou Howardovou hudbou, několika silnými momenty a Giamattim, který jde definitivně do mé herecké TOPky. Koho znechutila pointa Vesnice (ne které ale film nestál, ať si kdo chce co chce říká), ten se ničeho podobného zde nedočká. Shyamalan upustil od svého tradičního trademarku překvapivých závěrečných rozuzlení (pokud nepočítám odhalení "Strážce"), ale už od začátku rozvíjí originální pohádkovou mytologii, která z tohoto filmu místy činí cosi, co by se dalo nazvat "divný", ale tuze zajímavý film. Bezvadně se o něm debatí se stejně postiženými filmovými fandy a nic neztrácí ani s druhým shlédnutím. Takže říkám "Jen houšť a větší kapky!", příště to už bude za 5*, pane Shyamalan. Jenom doufám, že ho od další práce neodradí nepříliš příznivý ohlas divácke obce a filmových kritiků (ty zvládneš, Shyi, pošleš na ně Skrunty a bude klid :o) ). (13.01.2007)

Ano, je pravda že je to naprosto něco jiného než předešlé Shymalanovi filmy, ale film s tak nádherně vykonstruovaným příběhem, výbornou hudbou, skvělými herci si nezaslouží slabší hodnocení. Chvílemi mi to připadá trochu dětské, ale to nemění můj názor, že mistr napětí se ani v tomto filmu neztratí a atmosféra kterou Shymalan umí je cítit na každé minutě filmu. Velice zajímavý příběh pro Shymalana možná trochu neobvyklý, ale co...režisér se musí stále zdokonalovat a nečvachtat se stále ve stejném rybníku...je třeba také trochu experimentovat a na tomto filmu je to zdárný příklad, že režisér je režisérem pokud umí natočit film ať už je jakýkoliv a on to dokázal. Mimo to natočit tento film byl jeho sen, který se mu splnil a on si ho náramně užil. (20.10.2006)

Tenhle film je hovadina tak neuvěřitelně podvratná, že jí tu špatnost vyčítat ani nedokážu. Skoro jako by na ní Shyamalan stavěl a divákovi se škodolibě vysmíval... Žena ve vodě je určitě lepší, než následující Stalo se, ale nemůže se měřit s předchozím blokem filmů; už jen proto, že bude přijatelná ještě mnohem uzším okruhem diváků. Předlouhá promenáda nelogičností by se dala omluvit pohádkovou podstatou příběhu, na pohádku je to ale chvílemi příliš komplikované a na jakýsi crossover zase spolu individuálně solidní scénky nechtějí moc kamarádit. Kolosálně nesourodý celek tak pohromadě udržuje jen kouzelná atmosféra, hudba a Paul Giamatti s Bryce Dallas Howard (ostatní herci působí dojmem souboru tatínků a maminek, kteří neměli k večeru co dělat). Co z toho? Tentokrát nelze Shyamalanovi vyčíst bezradnost či schematičnost, ale jen za tu cenu, že: 1) přistoupíme na možnost, že Shyamalan formu stlačených, k sobě nepasujících dílků spáchal úmyslně 2) roztrháme tuhle sofistikovaně superšpatnou hříčku na mraky. Zůstal jsem někde v půli cesty... Mimochodem, neuvěřitelně drzým tahem zůstává postava kritika - jeho scény sice nejsou vtipné, ale svou sprostotou vůči divákovi naznačují lecos ze Shyamalanových úmyslů. ;-) (25.02.2009)

Z pohádky do louže... ehm, bazénu. A podle mínění nejednoho kritika i diváka Shyamalan v posledních letech setrvale šlape do horších věcí než do louže. Já ale obdivuju každého, kdo jde neprošlapanými cestami a tomu, kdo chce jít za ním, ji neklestí a neuhlazuje, takže co chvíli zapadnete po kolena do bahna, co minutu se sápete kopřivami a co chvíli vás švihne trnitá větvička po tváři, protože někdy pak cíl opravdu stojí za všechnu tu námahu. Probuzení dítěte v nás je hodno i větších obětí, záleží jen na nás, zda ho chceme probudit. Pohádka není sprosté slovo, i když by to podle některých reakcí na film mohlo tak vypadat, protože tady jde o to, jak ochotní jsme přistoupit na pravidla indického příběhového mága a nakolik nám dělá obtíže přijmout, že v každém světě je místo na zázraky. Jako dětem nám to potíže nedělalo nebo jste snad někdo při vyprávění pohádky místo toho, abyste ani nedutal a poslouchal s široce otevřenýma očima a duší, vznášel dotazy, proč na Popelčinu a Sněhurčinu macechu nevlítla kontrola z úřadu péče o dítě nebo jak je možné, že Karkulčina nemocná babička žije kdesi v lesích místo v domě s pečovatelskou službou? Pokud jste s to na chvíli hrát podle M. Nightových pravidel, čeká vás vydatná porce hořkosladké fantazie, pokud ne, máte na to samozřejmě plné právo. Já si jen myslím, že tenhle film víc než jakýkoli jiný ukazuje, že kdo chce, hledá způsob, a kdo nechce, hledá důvod. P.S. Dřív jsem si myslela, že za setrvalé poruchy sekačky může závada na kabelu, ale teď už je mi jasné, že je to trávodlakova práce. A také jsem dala sbohem racionálním vysvětlením, proč je tráva zásadně nejhustší a nejvzpurnější kolem zahradního rybníčku. (17.05.2010)