Upíři v Benátkách

Podivná podivnost, jak jinak to napsat netuším. Upířina úplně jinak než jí známe. Upír normálně běhá za denního světla je vidět v zrcadle, kříže se nebojí ,nespí skoro. Celé je to takové nemasné. Vlastně jediné co je na filmu pěkné je krásná a nahá Barbara De Rossi ta jediná za to stojí. Na italský horor bída.. (11.02.2016)

Záměrem filmařů bylo skutečně natočit sequel k Herzogově verzi příběhu o Nosferatovi. Výsledek se samozřejmě nemůže s původním skvostem měřit, už kvůli problémům, které provázely natáčení a měly za výsledek účast hned několika režirérů (např. Mario Caiano byl prý Klausem inzultován přímo na place a poté rezignoval). V několika scénách se tak Klaus raději režíroval rovnou sám a celý film pak musel dotočit původně producent Caminito, který je jako režisér i veden v titulcích filmu. Film provází klasický neduh italské produkce 70. a 80. let, kdy se kašle na logiku či příběh a vše se sází na atmosféru a vizuální stránku. Musím však uznat, že kameraman Tonino Nardi vykouzlil celkem dost působivých záběrů a některé jsou opravdu vynikající (příjezd upíra do mlhou zahalených Benátek). Táhlá atmosféra filmu mě nijak nenudila, ale uznávám, že o dynamický snímek se určitě nejedná. Klaus Kinski již působí poněkdu vyšeptale a jeho výkon se s o sedm let mladším upírem nedá srovnat, navíc mi trvalo, než jsem si zvykl na jeho hardrockový příčesek. "Upíři" krví nešetří a rovněž pak erotikou předváděnou Barbarou De Rossi a Anne Knecht za asistence slizkých šklebů mistra Klause. RESUMÉ: Nemůžu se nějak rozhodnout jestli se jedná o další italský kýč, který navíc parazituje na Herzogově filmu a na zašlé slávě hlavního představitele či se jedná o celkem v pohodě příspěvěk do pokladnice gotických hororů. Takže to necháme někde uprostřed. (10.01.2010)

Klaus Kinski ve dvaašedesáti letech zjevně věděl, co je v životě důležité a roli si vedl (jako jeden z celkem čtyř konsekventních režisérů) na tělo. Ostře erotické scény, v nichž se zcela neupírsky spíš než o šíji zajímá o ňadra a bobry Barbary De Rossi, Elviry Audra a 'cigánky' Anne Knecht jsou tím zajímavějším, co tento hrozný film nabízí. Zhruba na stejné brakově kvalitní úrovni jsou působivé záběry vyhládlého upíra v nádherných kulisách přízračně zamlžených Benátek za rozbřesku, několik méně známých poznatků z vampirologie a rozkošně zprzněná Vangelisova hudba. Jakmile se začne cokoliv dít, kdokoliv mluvit, je zle. A hůř, nuda. (19.11.2023)

Ono to sice nese zdánlivou kletbu něčeho co se snaží parazitovat na herzogově klasice, ale když si to člověk nakonec pustí tak s překvapením zjistí, že je to zatraceně povedený a svébytný film který stojí a padá na temné, psychedelické atmosféře husté jak těžký, horečnatý sen čpící živočišnou erotičností. Středobodem toho všeho je samozřejmě Kinski. Tentokrát ho ale nedržel na uzdě jediný chlap pod sluncem který ho byl kdy schopný zkrotit a tak se z něj stal skutečný démon a destruktivní síla, která film stejnou měrou ničila jako ho posouvá vpřed. Nějákou zázračnou shodou okolností se tenhle balanc povedlo udržet a výsledek působí tak, že středobodem a alfou není Klausovo Ego ale Nosferatu a díky tomu film funguje. Ostatní herci sice Klause samozřejmě nepřehrají, ale bez nich by celý Nosferatu splasknul jak žvejkačková bublina. Plummerova postava dává celému příběhu jakýsi pevný základ a ženské postavy zase dodávají potřebný náboj bez kterého by Kinski upíra zahrál asi sotva.. Vyzdvihnul bych i perfektní lokace, interiéry, kostýmy a hudbu... Vše to do sebe parádně zapadá a já viděl jeden z nejpodmanivějších vampfilmů za hodně dlouhou dobu. 4 nebo 5 ..teď nevím. (12.03.2015)

3/10. Jako no prostě jednoduše, tohle se prostě nepovedlo. Jediné co zde jde pochválit jsou postavy, výbornou a atmosférickou hudbu a skvělou a hororovou atmosféru ale to je tak vše. Příběh ujde, postavy jsou sympatycké, hudba je výborná, atmosféru tento film má solidní, napětí je zde párkrát za film, lokace jsou zajímavé a kamera filmu je docela dobrá. Za mě ale jinak sklamání. Nedoporučuji. (15.05.2022)