Apocalypto

Skoro bych ten film nazvala jako jeden velký útěk, ovšem jako útěk velmi zajímavý, napínavý a moc dobře natočený. Velmi příjemné je, že se tu vůbec nevyskytnou běloši (tu jednou maličkou epizodku snad ani nepočítám), krev tu teče v přiměřeném množství, herci jsou dobře zvolení a ta příroda je neuvěřitelná. (25.02.2007)

Hyperakčná indiánka, ktorá ani chvíľu nenudí - ak máte pri sebe popcorn. Hlbší myšlienkový rozmer je iba umelo našróbovaný, čo spolu so samoúčelným násilím film podkopáva. Apocalypto mohlo byť buď výborným rodinným filmom alebo skvelou existenciálnou drámou, zatiaľ čo takto sa brutalitou vyhýba detskému divákovi a tematickou plytkosťou dospelému. Navyše, vizuálna stránka pôsobí kvôli množstvu záberov z digitálnej kamery lacne. Dynamika a strih sú super, no s filtrami sa dalo pohrať viacej, čo by pomohlo výslednej tvári filmu. Tej tvári, ktorá robí z Umučenia Krista audio-vizuálny skvost. Apocalypto je vzrušujúci zážitok, no po pár dňoch sa zneho stáva zabudnuteľná fraška, ktorá minula svoj cieľ. (06.02.2007)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Krom toho, že strejda Mel by si měl sbalit svoje fidlátka a jít se svými pošahanými vizemi otravovat někoho jiného (třeba emzáky na Mars), přináší jeho Apocalypto několik dalších poselství - mayové stavěli vysoké chrámy proto, aby si seshora dolů mohli kutálet useknuté hlavy a považovat to za vrcholnou zábavu (asi jako u nás vesnický fotbal za nedělního dopoledne), zraněný člověk je rychlejší než jaguár, do modré se neodívají jenom šmoulové a hlavně - piercing a tetování už je dávno pasé, milé děti... (05.10.2007)

Kdo chce psa a Gibsona bít, hůl a dějepisnou příručku si najde. Mě Apocalypto uchvátilo a historické zasazení je pro mě jen kulisa naroubovaná na příběh o dechberoucím útěku z cesty na smrt, krásná story o strachu utopeném ve vodě, z které povstal hrdý Jaguar Paw, aby posbíral kousky svých kořenů. Řeči jsou na nic, je to třeba vidět, kéž si to užijete jako já. (19.03.2007)