Tajemství oceánu

Je to krásnej dokument. Vůbec se nedivím, že ten věděc, kterýmu to ukázali zůstal stát s otevřenou pusou a tvrdil, že to musí být počítačová animace. Po takové hodině filmu si začnete říkat, kolik proboha má modrá barva odstínů? Kolik ryb tam ještě je? Jaké úžasné barvy a tvary ještě mají? Některý záběry jsou opravdu nádherný, jako kdyby vypadly přímo z nějakýho animačního studia (například rej kladivounů, rej delfínů, korálové útesy obklopené červenými rybkami, finální rej všech možných zvířat včetně žraloků, delfínů a albatrosů spousta dalšího). Jenže to bohužel není dokument, ze kterýho by se divák něco dozvěděl. Jako kdybych byl při sledování hluchý a neuměl ani číst titulky a jen viděl děj. Michael Gambon má příjemnej hlas, ale to co říká není výklad k dokumentu, protože neřekl víc jak dvěstě vět, z nichž většina je buď obecně známých nebo popisujících děj filmu. Hodně mi tam chybělo říct, co to vlastně vidím, protože žádnej odborník na podmořskej život nejsem a koukat devadesát minut na něco, o čem se ani nikdy nedozvím, jak se jmenuje, to je ztráta času. Ale co zase bylo úžasný je hudba George Fentona, ze začátku mi připomínala Statečný srdce, pro každou větší skupinu zvířat byl vlastní hudební motiv. Pro delfíny tak nádherně hravá, že jsem už jen při poslechu viděl, jak dovádí a poskakují. Některé okamžiky mi zase připomínala Donnerova Supermana, prostě nádhera. Akorát ten nedostatek faktů o zvířatech mi vadil. (19.05.2006)

I dokument Tajemství oceánu je naplněn úchvatnými pohledy na zatím rukou člověka nezdecimované kolonie podmořských tvorů, ryb a některých dalších živočichů, které oceán živí. Měl-li bych ho však srovnat s jinými dokumenty novějšího data vydání, shodné živočichy se jim povedlo zachytit působivěji. Jedná se především o tučňáka císařského - Putování tučňáků a ledního medvěda - Planeta země. Další skupinu tvoří notoricky známý živočichové, které nám oprášily znalosti z vlastivědy. I přesto, že by dokument mohl být pojat poněkud více exotičtěji, spatřit obří kosatku lovící tuleně a vyhazující je do 15-ti metrové výšky má své neopakovatelné kouzlo. Nejvýše bych z dokumentu však vyzdvihnul část zaměřenou na živočichy žijící na dně oceánu, spatřit je jako bych se procházel po stezce neuvěřitelného fantasy světa plného těch nejneuvěřitelnějších tvarů a barevných kombinací. V jednom ohledu však Tajemství oceánu předčilo všechny, hlubinami s námi proplouvá působivá impozantní hudba přesně pasující k vizuálnímu dění. ║15.8.2009║ (15.08.2009)

Symfonie oceánu. Oceán v obrazech. Epická orchestrální hudba doprovází dokument, který si neklade jiný než estetický cíl. Tím se, i když komentovaný, řadí po bok třeba "Mikrokosmu" nebo "Ptačího světa". Motivy jsou řazeny poměrně volně, přesto při rozlehlosti oceánu trochu zamrzí některé jejich opakování (na sardinkách se hoduje celkem 3x), stejně jako místy snad až příliš patetická hudba, nebo závěrečný, naprosto zbytečný dovětek. Ale to jsou jen malé výtky v porovnání s tím, co za úchvatné podmořské představení film nabízí. Ono také chtít propracovanější scénář, když na některé záběry čekáte měsíce... Mimochodem u mě to vyhráli krabi a kladivouni. (28.03.2007)

I to tajemství nakonec přišlo, i když jsem už nedoufal a já za takové tajemství oceánu považuju unikátní záběry z téměř neprobádaných míst na samotném mořském dně. Je pravda, že se snažíme dobýt vesmír, ale prakticky netušíme, co se děje v těch nejhlubších a nejtemnějších zákoutích naší planety. Když speciální badatelská ponorka sjede podstatně níže a zachytí všechny ty nevýslovně překrásné živočichy, kteří svým tělem prozářili černé dno oceánu, jen těžko někdo uvěří, že se jedná o realitu a ne o sci-fi, takže už jenom proto se určitě vyplatila ta zhruba hodinová plavba "všedními" záběry, abych si mohl vychutnat něco nového, do určité míry dost raritního, něco, co mi vyrazilo dech. A právě toto tajemství dělá z tohoto dokumentu naddokument. (14.12.2011)

Furt se sereme do vesmíru, ale že bychom pořádně prozkoumali nejdřív naší planetu, to ne. Každej rok nacházíme nový druhy zvířat a máme prozkoumáno jen nepatrný procento moří a oceánů. Který si sami ničíme. Moc hezkej dokument s dobře vybranou hudbou a někdy nudnejma, někdy úžasnejma záběrama z podmořskýho světa. Nicméně i tady platí pravidlo "sežrat, nebo být sežrán". (28.02.2010)