Mé druhé já

Jodie Foster léta platí za veleuznávanou herečku a když už v něčem hraje, stává se pravidlem, že je to událost. A pokud ji máte rádi, film si podle všeho užijete. Užijete si ho o to víc, pokud uvěříte skutečnosti, že se žena (po brutálním napadení, ve kterém ztratila snoubence) po několika týdnech stane svědkem dalšího trestného činu a jako donedávna spořádaná občanka města NY chladnokrevně zastřelí násilníka v obchodě. A věřte, že si ho užijete, když tvůrcům zbaštíte i fakt, že ta samá žena hned další noc opět narazí na bezpáteřní kriminálníky, tentokráte v metru, a co udělá? Zastřelí je oba. A že nevíte, co se stane následující noc? A tu další? A to máme za sebou teprve polovinu filmu. Vrcholem scénáristického výsměchu je pak hodně přitažený závěr. Holt šrámy na těle se hojí rychle, ale z duše je dostanete stěží. U toho se naše hrdinka zpovídá prostřednictvím chytře vypadajících (zejména filozofování o podstatách násilí) monologů. Ale, no tak. The Brave One sice působí nesmírně inteligentním dojmem, výsledek je ale jiný. Vedle soustředěné Foster a stále zajímavějšího Terrence Howarda je tu ale NAŠTĚSTÍ i Neil Jordan, který dokázal z příběhu mnohamilionového bludiště vykřesat solidní atmosféru a několik klidných konverzačních scén ústředního dua. I když pouze (již zmiňované) úvodní napadení se jako jediné výrazně dostane pod kůži. A relativně silně zaujme i chytrá kombinace dvou obnažených milenců a důkladně zmlácených těl na operačním stole. I díky tomu může mrazivá přeměna rozhlasové moderátorky působit i uvěřitelně. To ostatní už jsme viděli jindy a jinde, a tady se s ničím novým, ba dokonce zajímavým, bohužel nesetkáme!! 60%. (18.12.2007)

Vyznění, pochybné postrkávání příběhu (jakoby další „nahodilosti osudu“ byly psány za pochodu) a vševědoucnost postav (detektiv ví, co chceme, aby věděl, na což by ovšem potřeboval mozek Holmese, Poirota i slečny Marplové dohromady) táhnou film dolů; výkon Jodie Fosterové, lehkost dialogů a zručnost režiséra naopak hodně vysoko. Výsledek není úderem na solar, ale – a ani na nejmenší měřitelnou jednotku času mě nenapadne uvažovat jinak – je mnohonásobně zdařilejší než Přáni smrti. Neil Jordan přemýšlí. A my můžeme s ním. Třeba nad tím, že pro jiný trest smrti než ten bez soudu v dnešní „civilizované“ společnosti už brzy nebude místo: (ne)mělo by? 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Mahalik, k212, Nick Tow, HAL, Standito (21.05.2010)

Kvalitní krimi se skvělou Jodie Fosterovou v roli rozhlasové moderátorky, která se se svým snoubencem stane obětí násilí, pak donucena okolnostmi se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou. Kolegyně Rogue to skvěle vystihla: "Jodie Foster jako samozvaný Batman New Yorku". Trailer: http://www.csfd.cz/film/223270-me-druhe-ja/videa/ (22.05.2010)

Veľmi zaujímavý, netuctový thriller tak trochu v tradícii Scorseseho Taxikára. Psychologická štúdia emocionálne zlomeného človeka a jeho extrémistickej reakcie na strach z okolitého sveta i zo seba samého. Neil Jordan bol výbornou voľbou. Len škoda toho debilného záveru. (17.03.2008)

Největším úspěchem filmu je, že to není ani variace na fašoidní Přání smrti, ani moralita, troufající si posuzovat správnost hrdinčina jednání. Jodie Foster podává další ze svých geniálních hereckých výkonů, když ani na chvíli nesklouzává k nabízející se exhibici trpící mstitelky (minimálně nominace na Oskara zaručena). Mé druhé já je taky film o detailech - kdo si jich všimne, nemůže jej posuzovat za průměrný thriller. (21.10.2007)