Režie:
Murali K. ThalluriScénář:
Murali K. ThalluriKamera:
Nick Remy MatthewsHudba:
Mark TschanzHrají:
Teresa Palmer, Frank Sweet, Gary Sweet, Xavier Samuel, Joel Mackenzie, Clementine Mellor, Charles Baird, Marni Russo, Sarah Hudson, Amy Schapel, Daniel Whyte (více)Obsahy(1)
Psychologická dráma zachytáva jeden deň na strednej škole, ktorý sa skončí tragicky. Je to deň výpovedí, osudov a životov postáv, ich neľahkého údelu a potrebe vysporiadať sa s každodennou pretvárkou, intrigami a zvolením si vhodnej masky začlenenia sa do spoločnosti. Kľúčové momenty sa odohrajú na tak diskrétnom, ako i zároveň najvykričanejšom mieste, akým sú bezpochyby toalety školy. (sochoking)
(více)Recenze (99)
Snad kvůli fyzické podobě Teresy Palmer a Kristen Stewart, také kvůli podobnosti osudu Melody a Melindy, mi tento snímek připomínal podobně silný komorní počin Speak. Nicméně 2:37 mě opravdu upoutalo, pustil jsem si jej vlastně omylem, nevěděl jsem co to je, tak jsem to pustil a už jsem to nevypnul. Je to ze života, je to všední a právě proto tolik chytlavé. Myslel jsem si, že jsem měl těžkou školu, ale dnes jsou děti dospělé, akorát že jsou pořád dětmi. Řeší co by neměli, vypořádávají se s tím s čím by neměli a žijí v tom, že jim nikdo nerozumí. Myslím si, že kdo to zná, tak je ohleduplnější k druhým, protože ublížit se dá snadno a následky mohou být tragické, jenže to bych si nesměl říkat - to mě se nestane... ()
Zozačiatku to vyzerá ako úplne bežný film o stredoškolákoch, ale nie je to tak. Viem, je to moja slabosť, ale ten koniec mi privodil toľko myšlienok, že ma to na nejaký čas vyradilo z prevádzky. Tento svet patrí takým obyčajným, falošným, alebo povrchným ľuďom a podvraťákom, ktorí sú v podstate všetci takí istí, a tí skutoční, o ktorých treba stáť, sa v tej mase stratia, nezostane im nič. Mimochodom, je to natočené podľa skutočného príbehu. ()
Australané bodují. To, co zpočátku vypadalo na další z řady dramat z prostředí střední školy vyvrcholilo v pořádné psycho. Líbilo se mi pohrávání si s divákem a retrospektivní vyprávění, snaha o jistou dokumentárnost navozenou kamerou a střihem a především perfektní herecké výkony úplně neznámých (tedy až na Teresu Palmer) tváří. Two Thirty 7 je film až děsivě realistický. ()
Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). ()
Veľmi podivná škola. Samý buzík, incesťák a samovražedné sklony. Neprišlo mi to ani zďaleka dôveryhodné, hoci vraj ide o skutočnosť. Samotný námet tohto filmu nie je vôbec zlý, ale pre mňa nebol dostatočne emotívne natočený. Čiernobiele výpovede sú suché, záver chce zas umelo pritlačiť nožnicami v zápästí. Navyše sme sa nedozvedeli, čo sa stalo ďalej a tak ostala len prázdna dejová diera. ()
Galerie (19)
Photo © SND
Zajímavosti (8)
- Joel Mackenzie (Saun) je bývalým studentem školy, kde se natáčelo. (muskcz)
- Na filmovom festivale v Cannes 2006 zožal film 17-minútové “standing ovation“. (Avathar)
- V rámci natáčení se užilo několika různých filmových formátů, např. XD Cam - standard definition, Super 16mm film nebo HD Cam Cineata - high definition. (muskcz)
Reklama