Režie:
Pavel DražanScénář:
Pavel DražanKamera:
Diviš MarekHrají:
Jaroslav Dušek, Pavel Liška, Dan Bárta, Hana Baroňová, Karel Zima, Matěj Porteš, Pavel P. Ries, Vladimír Škultéty, Štefan Titka, Pavel Bureš, Vít Drozda (více)Obsahy(1)
Drsné podobenství o světě kolem nás, o lidské pýše, krutosti a nesnášenlivosti. Jedná se o několik příběhů, které se vzájemně prolínají. Velice netradiční film založený převážně na obrazovém vidění světa v netradičním pojetí a netradičních lokalitách, které výrazně umocňují celý příběh. Film Jarmareční bouda je úprava kultovního snímku z roku 1982, který získal nejvyšší ocenění na festivalech nezávislého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (43)
Potíže s diváckým ne/přijetím tohoto snímku pramení z nadsázky, která není na všech místech stejně čitelná (viz. milenecká dvojice). Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství". Jarmareční bouda je remakem stejnojmenného filmu z roku 1981, který čerpal z poetiky a vyjadřovacích prostředků "nové vlny", z Bunuela, Tarkovského, Felliniho a dalších. Jeho význam byl čten diskurzem doby, tedy normalizace, doby nesvobody, absurdity a svazáckého hnisu. Bez výraznějších aktualizací tak byl "modernistický" film přesunut do doby "postmoderní". Kdyby někdo natočil remake O slavnosti a hostech nebo Případu pro začínajícího kata, tak by byl, přestože jde o látky s obecným přesahem, také popliván. ()
Po letech vesměs úhoru české kinematografie (až na čestné výjimky) zahlcené stupiditami Trošky, vše objímajícím pozitivizmem Hřebejka, trapnými pokusy Chytilové a spol vrátit se stejnou nohou do stejné řeky, příšernostmi typu Svatby na bitevním poli a mohl bych ve výčtu bezútěšnosti ještě dlouho pokračovat, konečně film s Felliniovským nápřahem. Alegorie, která je na sto honů vzdálená kalkulu líbivosti popcornového diváka multiplexů a nemířící prvoplánově na Českého lva, který má beztak ve světě hodnotu limitně se blížící nule. Přesto s politováním musím říci, a Pavel Dražan to již ví jistě také, že platí stará moudrost o nevstoupení stejné nohy do stejné řeky. Zajímavý komentář Lover. ()
Vlastně mě u tohohle ryzího undergroundu trochu rozptylovala až příliš profesionální práce kameramana a zvukaře (zřejmě jediných lidí, co u tohoto díla věděli, co mají dělat). Také mi nedával smysl výběr kusů klasické hudby, které k jednotlivým scénám zněly. Prázdná hra na podobenství, která nikam nevede. Ztráta času. ()
Jednotlivé scény, které film nepropojují mají obrovský potenciál a velkou symbolickou hodnotu, ale způsob podaní, prezentace, herectví, dialogy, debilní motorkář a pseudofilozofický přiležitostný komentář vypravěče tenhle film neuvěřitelné sráží a dělá z něj klišóidní pudink nazdobený levnou artovou šlehačkou a rádoby kritickou třešničkou. Alespoň, že je to tak hezky kamerově zpracovaný :) ()
Mám rád absurdní dramata i surrealismus a novou vlnu, ale tento film, ačkoliv míchá od každého trochu, mě skoro až naštval svojí prvoplánovostí maskovanou vyšším uměním, nabubřelostí a hraním si na bůhvíco. Režisér celé lidstvo obviňuje, jak je zlé a zkažené, ale sám se příliš nepředvedl. Dospělý muž v plenkách, Dan Bárta válející sudy a parta idiotů běhajících po lese jako metafora zkažené lidské společnosti? A do toho komentář "Och, podívejme na marnost lidské slávy!" a podobně. Hledal jsem dlouho cokoliv, co by mi přišlo dobré nebo zajímavé a s čestnou výjimkou houpačky (a trochu i ptáka na konci) jsem nic nenašel. Nevím co to je v Čechách za nový hit, točit experimentální snímky, které jsou experimentální buď v tom, že se tam vůbec nic neděje, nebo že tam pobíhá parta debilů, nebo že je to snímáno roztřesenou nezaostřenou kamerou a divák ani nevidí, o co vlastně jde. Nevím, co to je za hit, ale doufám, že to přestane! ()
Galerie (28)
Zajímavosti (10)
- Film se skládá ze čtyř epizod – „Nové sluníčko“, „Divadlo“, „Středověk“ a „Nová rodina“. (sator)
- Jde o úpravu stejnojmenného černobílého kultovního snímku z roku 1982. Jeho stopáž tehdy činila asi 40 minut a získal nejvyšší ocenění na festivalech nezávislého filmu. Krátce nato byl zakázán a promítal se jen po filmových klubech a v zahraničí. (hippyman)
- Za kamerou stál Diviš Marek, držitel Českého lva za Štěstí režiséra Bohdana Slámy. Na kontě má např. i snímky Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Nuda v Brně či Divoké včely. (hippyman)
Reklama