Jarmareční bouda

Jednotlivé scény, které film nepropojují mají obrovský potenciál a velkou symbolickou hodnotu, ale způsob podaní, prezentace, herectví, dialogy, debilní motorkář a pseudofilozofický přiležitostný komentář vypravěče tenhle film neuvěřitelné sráží a dělá z něj klišóidní pudink nazdobený levnou artovou šlehačkou a rádoby kritickou třešničkou. Alespoň, že je to tak hezky kamerově zpracovaný :) (17.06.2010)

Jedná se o první Dražanův film, neboť předtím se zaměřoval výhradně na dokumenty a docela by mě tak zajímalo, co ho přesvědčilo o tom, že do toho má jít. Princip je jasný: filmaři se snaží zachytit lidské vlastnosti, které rozhodně nedáváme rádi na odiv. Mezi ně patří i naivita, hloupost, ale i arogance či krutost, povrchnost apod. Zkrátka jaký je náš svět v současnosti. Ovšem nevím, zda se jim to na jednotlivých oddělených scénkách a ve zvolených exteriérech povedlo. To ať posoudí opravdoví filmoví odborníci. Mě to připadá takové nijaké a přestože jsem chápal, co jednotlivými scénami chtějí o současnosti vypovědět, zvolená forma, to nejen prostředí, ale i dialogů samotných mi vhodná nepřišla. (11.10.2023)

Tvl, podobenství, co svoji myšlenku a to, o čem vůbec je řekne hned v prvních 5 minutách, no to se jen tak nevidí... I tak je to ale jeden z velmi mála novodobých českých pokusů o podobenství (a kdybych měl počítat posledních dejme tomu 15 let, tak je společně s Učiteli z hvězd snad jediný...), takže to cením o něco víc, každopádně to ale dobré není. Už jenom tím, že hlavní myšlenku to řekne hned na začátku, díky tomu to ztratilo jakési "napětí" v tom, co z toho vypadne (jako má třeba O slavnosti a hostech). Jako jo, mezitím se v tom šílenství pronese ještě pár zajímavých myšlenek (lidé přestávají věřit v Boha a jsou strašně zahledění do své "velikosti" a "velkoleposti", která je mnohem menší, než si myslí a proti vesmíru znamená naprosté nic), ale i tak to většinu času působí prázdně a hloupě. Je to sice zvláštní, ale že by až tak, to říct nemůžu, už jsem viděl mnohem divnější filmy a i divnější podobenství, takže mi to nijak extra zvláštní nepřijde. Nic méně pár scén (tady by se snad spíš hodilo říct výjevů) své kouzlo má, ale je jich málo. Navíc to celé působí až moc levně, od uřezání rukou Pavlovi Liškovi po podřezání hrdla nožem na máslo. Nic extra povedeného, ale kolik jiných českých podobenství vzniklo za poslední dobu? 2* (31.07.2019)

Po letech vesměs úhoru české kinematografie (až na čestné výjimky) zahlcené stupiditami Trošky, vše objímajícím pozitivizmem Hřebejka, trapnými pokusy Chytilové a spol vrátit se stejnou nohou do stejné řeky, příšernostmi typu Svatby na bitevním poli a mohl bych ve výčtu bezútěšnosti ještě dlouho pokračovat, konečně film s Felliniovským nápřahem. Alegorie, která je na sto honů vzdálená kalkulu líbivosti popcornového diváka multiplexů a nemířící prvoplánově na Českého lva, který má beztak ve světě hodnotu limitně se blížící nule. Přesto s politováním musím říci, a Pavel Dražan to již ví jistě také, že platí stará moudrost o nevstoupení stejné nohy do stejné řeky. Zajímavý komentář Lover. (22.02.2010)

Někdo tu psal, že se jedná o film u kterého je nutné myslet. To aby ho člověk hned neodsoudil, ale aby našel smysl, podstatu toho, co se nám tvůrce snaží naservírovat. Přečetl jsem si napřed komentáře na csfd a s očekáváním shlédl celých 84 minut. Pokud je tento film opravdu dobrý a kvalita filmu se měří tím, že člověka donutí myslet a pochopit, pak jsem debil. Pokud si ale nebudu chtít hrát na pseudointelektuála a nebudu předstírat, že mě oslovila hloubka, šířka i jakákoliv jiná dimenze díla, tak přiznávám - nepochopil jsem a za duševně slabé považuju ty na druhé straně. Možná nemám pravdu, ale zase jsem upřímný - kolik je takových vás ostatních? (25.12.2011)