Jarmareční bouda

Po letech vesměs úhoru české kinematografie (až na čestné výjimky) zahlcené stupiditami Trošky, vše objímajícím pozitivizmem Hřebejka, trapnými pokusy Chytilové a spol vrátit se stejnou nohou do stejné řeky, příšernostmi typu Svatby na bitevním poli a mohl bych ve výčtu bezútěšnosti ještě dlouho pokračovat, konečně film s Felliniovským nápřahem. Alegorie, která je na sto honů vzdálená kalkulu líbivosti popcornového diváka multiplexů a nemířící prvoplánově na Českého lva, který má beztak ve světě hodnotu limitně se blížící nule. Přesto s politováním musím říci, a Pavel Dražan to již ví jistě také, že platí stará moudrost o nevstoupení stejné nohy do stejné řeky. Zajímavý komentář Lover. (22.02.2010)

Potíže s diváckým ne/přijetím tohoto snímku pramení z nadsázky, která není na všech místech stejně čitelná (viz. milenecká dvojice). Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství". Jarmareční bouda je remakem stejnojmenného filmu z roku 1981, který čerpal z poetiky a vyjadřovacích prostředků "nové vlny", z Bunuela, Tarkovského, Felliniho a dalších. Jeho význam byl čten diskurzem doby, tedy normalizace, doby nesvobody, absurdity a svazáckého hnisu. Bez výraznějších aktualizací tak byl "modernistický" film přesunut do doby "postmoderní". Kdyby někdo natočil remake O slavnosti a hostech nebo Případu pro začínajícího kata, tak by byl, přestože jde o látky s obecným přesahem, také popliván. (10.03.2010)

Buď ztracená epizoda České sody, z níž někdo vystříhal všechny pointy, nebo jeden z nejhorších intelektuálních průjmů posledních let. Tím nechci nikoho urazit, ale pár hezkých obrazů poslepovaných tezovitými moudry o bohu, lásce a lidské zpupnosti opravdu jaro nedělá. Obzvlášť, když vedle vydařených záběrů najdeme v téhle boudě spoustu takových, které patří spíše do klipů metalových kapel z Dolní Bukoviny. (02.02.2010)

Mám rád absurdní dramata i surrealismus a novou vlnu, ale tento film, ačkoliv míchá od každého trochu, mě skoro až naštval svojí prvoplánovostí maskovanou vyšším uměním, nabubřelostí a hraním si na bůhvíco. Režisér celé lidstvo obviňuje, jak je zlé a zkažené, ale sám se příliš nepředvedl. Dospělý muž v plenkách, Dan Bárta válející sudy a parta idiotů běhajících po lese jako metafora zkažené lidské společnosti? A do toho komentář "Och, podívejme na marnost lidské slávy!" a podobně. Hledal jsem dlouho cokoliv, co by mi přišlo dobré nebo zajímavé a s čestnou výjimkou houpačky (a trochu i ptáka na konci) jsem nic nenašel. Nevím co to je v Čechách za nový hit, točit experimentální snímky, které jsou experimentální buď v tom, že se tam vůbec nic neděje, nebo že tam pobíhá parta debilů, nebo že je to snímáno roztřesenou nezaostřenou kamerou a divák ani nevidí, o co vlastně jde. Nevím, co to je za hit, ale doufám, že to přestane! (18.05.2010)

Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství" - by lover - moc pekne receno! ano, u tohoto filmu je potreba myslet i pres to (nebo prave proto?) ze zli hrdinove opravdu vypadaji jako zli hrdinove a pri jejich zlem cinu hraje zla hudba. Co je mysleno vazne a co je nadsazka? "filmu o upadku lidstva" uz byly natoceny mraky, alegorickych, umeleckych, nebo naopak jednoduchych a srozumitelnych, vyberte si! neskatulkujte ale do teto kategorie Jarmarecni boudu, pro me je to film o necem trosku jinem...nebo jsem jenom nepochopila jeho prvoplanovou trapnost, na kterou vsichni nadavate? ... (02.04.2010)