Kupředu levá, kupředu pravá

Zabavny, ale velmi povrchni dokument, ktery hleda a nachazi panoptikalni postavicky a divacky vdecne situace. Prijde mi ze autorka moc nepatrala a problematiku dlouho a podrobne nezkoumala, ale prisla k nataceni s predem definovanym negativnim postojem k pravicove a levicove politicke angazovanosti, a podle tohohle klice si uz jen dohledavala lidi, kteri by ji jeji presvedceni potvrdili a zapadli do jeji sablony. Z obou taboru by se urcite dali vytahnout inteligentnejsi lide, kteri by svoje postoje dokazali vysvetlit rozumeji a pochopitelneji. Ale pak by to byla samozrejme mensi zabava... Jako o dokument o zvlastnich jedincich mezi nami - v poradku, ale pokud to mel byt pokus nahlednout do dvou politickych komunit, tak to ucel moc nesplnilo. (10.10.2010)

Mladí komunisté mají jako vyzvánění hymnu SSSR, mladí konzervativci zase předvolební telefonickou agitaci Václava Klause... Autorce se celkem dobře daří zachovat neutrální stanovisko, nikomu nenadržovat, ukázat hlavně co dělají, jejich názory a jejich angažovanost. Z názorů mladých komunistů jde opravdu hrůza ("Mně by se líbilo žít si za minulýho režimu hezky v paneláku, chodit do práce a milovat Sovětskej svaz" "To myslíš vážně?" "Jasně"), ale na druhou stranu onen konzervativec, který sní o politické kariéře odmala a chodí kvůli tomu do solárka... (26.04.2007)

Opravdu velmi vtipné. Já jsem shlédl projekci filmu v rámci filmového klubu na VŠE, přečemž potom probíhala diskuse s aktéry tohoto filmu. Dostavil se Marek Nemeth za MK, Veronika Sýkorová a David Pazdera (hlavní aktéři snímku za KSM) + 1 za KSM, jehož jméno neznám, Linda Jabloňská jako autorka snímku a politolog Jan Kubáček, který celou besedu moderoval. "Legrace" pokračovala, jenže s tím rozdílem, že tentokrát měla silně hořkou příchuť. Vidět a slyšet lidi z KSM na živo, to je vážně síla. Zásadně neodpovídali na otázky a neustále mleli o tom, jak jsou utlačovaní, jak se žije krásně na Kubě, nebo že kapitalismus a fašismus je v podstatě to samé. Snímek byl bezesporu objektivní, ale oni (KSM) režisérku obvinili z toho, že to bylo natočené pro "MKáčkově". Jan Kubáček musel často projev D. Pazdery přerušovat, aby se dostalo ještě na další dotazy, protože Pazdera vždycky rozjel svůj nekonečně dlouhý monolog. V součtu vyšlo na KSM odhadem 80% veškerého času debaty. Takový kopec čiré demagogie, nesmyslů a účelových interpretací jsem už dlouho neviděl. Ještě připojuji pro zajímavost odkaz na fotografie z oné besedy: http://www.filmacek.net/o-filmech/kupredu-leva-kupredu-prava-diskuse.html (14.03.2007)

Svazáctví je jen jedno a jedno je-li barvy rudé, nebo barvy modré. Ani nevím, z jaké strany spektra mě mrazilo víc, zda z infantilních (post)pubertálních komunistů, nebo vymydlených a cílevědomých (ovšem podobně dutých) konzervativistů. Jablonská dokázala udržet sympatický střed, a tak nemusí nikomu nic podsouvat. Ta mládež se prostě ztrapňuje sama, jedni naprosto pomýlenými a nepodloženými názory na historii, druzí zase odpozorovanou rétorikou od těch "velkých". Tudíž rudí směřují k utopické vizi bezstřídní spravedlnosti, modří zase k vidině teplých plňoučkých korýtek. Tak jako tak proti sobě stojí fanatismus politický, fanatismus bez korigujících znalostí historie a osobní vyzrálosti. Ideologicky zformátované mozky. Jablonské dokument tuhle myšlenku dokresluje zábavným kaleidoskopem zrcadlících se situací z obou táborů. Ať už bude vývoj stát na straně kteréhokoli z nich, bůh s námi a zlé pryč. (08.11.2007)

Dokument o názorech některých mladých lidí dneška. O názorech, které jsou úsměvné jenom do okamžiku, než si uvědomíte, s jakou vážností je jejich původci vyslovují. Na jednu stranu je obdivuji, protože málokdo si jde tak odhodlaně za svými ideály a nebojí se nahlas vyjadřovat vlastní názory. Na druhou stranu mě děsí možnost, že právě oni budou jednou rozhodovat o budoucnosti českého státu. Nastavit si (nikoliv z recese) coby vyzvánění mobilu „Dobrý den, u telefonu je Václav Klaus“, mi přijde trochu zvrhlé… . Mladá a nadějná dokumentaristka Linda Jablonská si vybrala dvě skupiny nejen s protichůdným politickým smýšlením, ale rovněž odlišným životním stylem. Skromně a v ústraní žijící komunisté doufají v sebemenší úspěch, zatímco mladí konzervativci se oproti tomu sebevědomě derou do popředí, snad za jedinou poznanou vůní, za sladkou vůní úspěchu. Ani jedna strana není protěžována, ostatně – o politiku tady jde až v druhé řadě. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Radko, Laurent, ]V[()Rt, eLVe (10.11.2007)