Kupředu levá, kupředu pravá

Nesouhlasím s většinou názorů, to nejsou stejní klauni. U modrých jde jen o styl, jejich názory pobaví, jsou ale neškodní, neohrožují. A rudí? Třídní nenávist, násilí, totalita, emigrace, ostnaté dráty na hranicích, rudé transparenty v každé ulici, obrovská armáda, ekonomický pád, cenzura, premiéry zahraničních filmů vůbec nebo po deseti letech, politické vraždění, takhle to při jejich vládě všude dopadlo a na změnu bylo třeba počkat pár desetiletí, než se budovatelským úsilím unavili a změkli. Porovnává se hezky a vtipně, ale porovnává se neporovnatelné. 60%. (24.08.2010)

Opravdu velmi vtipné. Já jsem shlédl projekci filmu v rámci filmového klubu na VŠE, přečemž potom probíhala diskuse s aktéry tohoto filmu. Dostavil se Marek Nemeth za MK, Veronika Sýkorová a David Pazdera (hlavní aktéři snímku za KSM) + 1 za KSM, jehož jméno neznám, Linda Jabloňská jako autorka snímku a politolog Jan Kubáček, který celou besedu moderoval. "Legrace" pokračovala, jenže s tím rozdílem, že tentokrát měla silně hořkou příchuť. Vidět a slyšet lidi z KSM na živo, to je vážně síla. Zásadně neodpovídali na otázky a neustále mleli o tom, jak jsou utlačovaní, jak se žije krásně na Kubě, nebo že kapitalismus a fašismus je v podstatě to samé. Snímek byl bezesporu objektivní, ale oni (KSM) režisérku obvinili z toho, že to bylo natočené pro "MKáčkově". Jan Kubáček musel často projev D. Pazdery přerušovat, aby se dostalo ještě na další dotazy, protože Pazdera vždycky rozjel svůj nekonečně dlouhý monolog. V součtu vyšlo na KSM odhadem 80% veškerého času debaty. Takový kopec čiré demagogie, nesmyslů a účelových interpretací jsem už dlouho neviděl. Ještě připojuji pro zajímavost odkaz na fotografie z oné besedy: http://www.filmacek.net/o-filmech/kupredu-leva-kupredu-prava-diskuse.html (14.03.2007)

Půvabné spojení a přiblížení dvou extrémů. Ačkoli jsou názory mladých bolševiků otřesné, přesto se člověk neubrání pousmání nad máváním rudých praporů a jejich snění o normalizaci a umakartovém panelákovém bytě se soudruhem Stalinem na zdi. A paní s hláškou: "Pámbíček má komunisty rád," tuhle parodii rozsekla úplně. Tyhle pomatené děti nejsou děsivé, nejde z nich strach, spíše baví okolí a musí přihlížet, jak jejich voličské osazenstvo vymírá. To mladí konzervativci jsou oproti tomu reálnější sebranka zavánějící sektou: "Tobě už je 17 a nejsi u nás? Já vstoupil v 16!" Z party mladých cílevědomých lidí v oblecích, kde se neúspěch neodpouští a kde už i malá dítka dělají vše pro to, aby byla mezi vrcholnými politiky, běhá mráz po zádech. To ten chlapec v rudé čapce, který spílal slečnám, že nectí památku padlého parašutisty, alespoň působil upřímně a zaníceně. Tak jako tak autorka opět potvrdila, že extrémy ať už napravo nebo nalevo nemůžou být dobrou volbou ani se sebelepšími úmysly. (25.07.2010)

Uznávaná dokumentaristka Linda Jablonská je podle mého jenom hodně průměrná filmařka, která má ale jednu silnou stránku - má čich na provokativní atraktivní témata, která dokážou přitáhnout diváckou pozornost a sama o sobě dokážou vytáhnout snímky do červeného pole. Tak to bylo s její cestovkou do Severní Koreji Vítejte v KLDR a tak je to i s její sondou mezi mladé politické aktivisty. Ten film má špatný střih a pokud chtěla Jablonská něco sdělovat, tak i koncepci. Evidentně jí šlo o to maximálně vytěžit z bizarních situací a bizarních názorů zúčastněných co nejvíc. Na druhou stranu spíš mimochodem je její sonda ale hodně odhalující a pravdivá, pokud jde o zmapování myšlení těch, kteří by měli za pár let hrát v politice významnou roli. Tedy platí to spíš o té modré mládeži, která možná nebude zasedat ve vládních křeslech ani poslaneckých lavicích, ale přinejmenším bude hrát roli v think tancích, lobbistických skupinách a poradenských firmách na cokoli. Ta komunistická mládež je v úplně jiném postavení okrajové sekty, která je na úrovni náboženských blouznivců a z jejího středu vzejde tak maximálně jeden poslanec, což obvykle bývá předseda mládežnické organizace. Na jedné straně tvrdý konjukturalismus, vychcanost a touha po kariéře, na druhé straně slepý dogmatismus mladých radikálů. Kdyby si Jablonská zvolila místo mladých komunistů Mladé sociální demokraty, podobali by se s největší pravděpodobností Mladým konzervativcům jako vejce vejci. Ještě dodatek pro mého oblíbeného uživatele flanker.27: politicky se u nás angažují v zásadě dva typy politiků - ti první vstupují do politiky v dospělém věku a je to pro ně součást podnikatelského záměru, ti druzí, velmi mladí, lidsky nevyzrálí a proto vypadající přesně tak, jak to vypadá v tomto dokumentu. Je to důsledek toho, že o politiku se zajímá aktivně jenom nepatrný zlomek populace, takže stranickou organizaci ve středně velkém městě tvoří Pepík, Jarda, Tomáš a Staník se svým početným příbuzenstvem a kamarády, které přemluvili. No a ti zmínění se znají už od dětství a vždycky se dokážou tak nějak po lidsku domluvit. Klientelismus u nás široce rozšířený je důsledkem těchhle poměrů. Protože politické strany mají nedostatek straníků a těch talentovaných zvlášť, čeká většinu ve filmu vyobrazených modrých snaživců beze sporu slibná kariéra. Celkový dojem: 70 %. (11.03.2012)

MK nebo MK - jedni Mizerní Kokoti jak druzí... Zajímavé téma - s jak se zdá až trošku nechtěnými konotacemi - leč bohužel poněkud nedůvtipně pojaté a povrchně natočené. A tak nakonec má člověk až tak trošku pocit, že smysluplnější - i na délku filmu 72 minut! - možná mohlo být vedle mladých rudých a mladých modrých vidět i mladé černé, mladé oranžové, mladé hnědé, mladé růžové a v neposlední řadě i mladé zelené. Ale to už by asi nebyla mladá L.J. až taková >objektivní< , že... :-/ . . . Jako ryze dokumentární záležitost je tedy tenhle film dosti promarněná šance, jako poněkud bezduchá taškařice pak až nechtěně smutně pobaví... Škoda, další téma, které mělo na víc. Linda Jablonská bohužel ne... - - - P.S. Jen tak mimochodem, všimli jste si toho, že oni >mladí politici< byli vpodstatě všichni tak nějak >oškliví lidé< ...? Jako by jeden vedle druhého a bez rozdílu - napříč tím svým pomateným (politickým) spektrem - měli nějaký problém, nějakou špatnou auru. O (fyzicko-duševní) podobnosti guruů a v pozadí nenápadně stojících šéfů těchto postpubertálních, nemožně vážně se beroucích a místy až patetických (zjevně i nedovzdělaných) troubů v podobě starých a protřelých mazáků, pánů Grebeníčka a Topolánka ani nemluvě... Hnusné... :-( - - - P.S. Tak jen tak při nočním repete na >pokrokovém prostoru< (31.1.2012) si říkám, co dnes (po zhruba >pětiletce< - jak pravil během natáčení jeden z >pravicových< socek) asi dělají ti zde ve filmu tak vyprofilovaní šaškové. Škoda, že L.J. neudělala nějakou minutovou dotočku. Ale na to jí už asi nezbyly žádné prachy ze všech těch grantů a dotací, za které nakonec podnes spokojeně vyrábí ty své sračky. O pánech G. a T. je lépe se nezmiňovat. A vidět na závěr filmu potměšilý ksicht Bursíka? No, voli volili voly, taky jsem tomu >zelenáčení< na jednu volební sezonu podlehl. Doufám, že mu jednou někdo z jeho party šlápne do papule... Howgh. (08.11.2007)