Kupředu levá, kupředu pravá

Tragicky směšné, směšně tragické. Pokud někdo doufá, že příští generace politiků bude lepší než ta dnešní, tak ho tento dokument moc nepotěší. Jak říká klasik, politika vyžaduje ty nejlepší lidi, ale není na ní nic, co by ty nejlepší lidi lákalo. No a pak to takhle dopadá. Ambiciózní pitomci zprava, uplakaní pomatenci zleva. (01.02.2012)

Uznávaná dokumentaristka Linda Jablonská je podle mého jenom hodně průměrná filmařka, která má ale jednu silnou stránku - má čich na provokativní atraktivní témata, která dokážou přitáhnout diváckou pozornost a sama o sobě dokážou vytáhnout snímky do červeného pole. Tak to bylo s její cestovkou do Severní Koreji Vítejte v KLDR a tak je to i s její sondou mezi mladé politické aktivisty. Ten film má špatný střih a pokud chtěla Jablonská něco sdělovat, tak i koncepci. Evidentně jí šlo o to maximálně vytěžit z bizarních situací a bizarních názorů zúčastněných co nejvíc. Na druhou stranu spíš mimochodem je její sonda ale hodně odhalující a pravdivá, pokud jde o zmapování myšlení těch, kteří by měli za pár let hrát v politice významnou roli. Tedy platí to spíš o té modré mládeži, která možná nebude zasedat ve vládních křeslech ani poslaneckých lavicích, ale přinejmenším bude hrát roli v think tancích, lobbistických skupinách a poradenských firmách na cokoli. Ta komunistická mládež je v úplně jiném postavení okrajové sekty, která je na úrovni náboženských blouznivců a z jejího středu vzejde tak maximálně jeden poslanec, což obvykle bývá předseda mládežnické organizace. Na jedné straně tvrdý konjukturalismus, vychcanost a touha po kariéře, na druhé straně slepý dogmatismus mladých radikálů. Kdyby si Jablonská zvolila místo mladých komunistů Mladé sociální demokraty, podobali by se s největší pravděpodobností Mladým konzervativcům jako vejce vejci. Ještě dodatek pro mého oblíbeného uživatele flanker.27: politicky se u nás angažují v zásadě dva typy politiků - ti první vstupují do politiky v dospělém věku a je to pro ně součást podnikatelského záměru, ti druzí, velmi mladí, lidsky nevyzrálí a proto vypadající přesně tak, jak to vypadá v tomto dokumentu. Je to důsledek toho, že o politiku se zajímá aktivně jenom nepatrný zlomek populace, takže stranickou organizaci ve středně velkém městě tvoří Pepík, Jarda, Tomáš a Staník se svým početným příbuzenstvem a kamarády, které přemluvili. No a ti zmínění se znají už od dětství a vždycky se dokážou tak nějak po lidsku domluvit. Klientelismus u nás široce rozšířený je důsledkem těchhle poměrů. Protože politické strany mají nedostatek straníků a těch talentovaných zvlášť, čeká většinu ve filmu vyobrazených modrých snaživců beze sporu slibná kariéra. Celkový dojem: 70 %. (11.03.2012)

Připadal jsem si jako v ZOO. Jen s tím rozdílem, že v kleci jsem byl zavřený já skrz mříže pozorujíc stádo stupidních zvířat, kterak si beztrestně pobíhá po svobodě a tupě reprodukuje něco, co kdysi slyšelo od babiček a čemu ani nemůže plně rozumět. Pánové Enšpígle a Limo, přidávám se k vám do party, pojeďme poznávat tučňáky. Ale varuju vás - uvidím jednoho jediného tučňáka s červeným nebo modrým bříškem a jste mrtví! :-D (01.02.2012)

Politika je mi u řiti. Nejdu doprava ani doleva. Ale tohle je vážně extrém. Banda mladejch Komančů proti partě Klausofilů. Dokument nikomu nenadržoval, nic nebylo sestříhaný, prostě v pohodě. S mladejma komunistama bych v jedný místnosti vydržel tak pět minut, než bych jim rozmlátil květáky. Ty sešlosti byly vtipný hlavně v tom, že polovina Komančů byla v posledním stadiu života a vylučovala do plen. Naopak Modráci jako mladý zbohatlíci s Klausem nad postelí aspoň více méně vypadali slušně a měli snad i něco v hlavě. Ale na pivo bych s nima nešel. Nicméně pokud by mi bylo vyhrožováno smrtí abych si vybral, radši bych šel doprava, než k tomu rudýmu póvlu. A pokud jednoho dne vyhrajou komunisti, uvidíte jenom moje podrážky, jak mizej směrem na západ. Nicméně za jednim si stojim-pokud DS byla zrušena, KSM by měl bejt zrušen taky! A to bez pardónu! (01.09.2010)

Levá (střih), pravá (střih), červená (střih), modrá (střih). Pokud byl film vtipný (a to rozhodně byl - což je v podstatě smutné), pak díky aktérům obou táborů (lpění na svých symbolech - podávání dortů na modrých talířcích už je docela brutus, neznalost textu slovenské hymny, proslov u pomníku ruského vojáka atd.). (19.11.2006)