Strážci - Watchmen

Po zhliadnuti Watchmen som si este vyraznejsie uvedomil limity filmoveho Sin City a 300 aj vdaka podstatnemu faktoru, ktorym je pribehova jednoduchost az plochost papierovej predlohy. Film Watchmen ma nastastie predlohu, ktora svojou kosatostou a obsahom tem ponuka obrovske pole na uvahy a zapojenie mozgu aj inak, nez cisto koncentraciou na "audiovizual co najviac sa snaziaci kopirovat predlohu" (a preto Sin City i 300 mi uz od polovice nemali moc co noveho ponuknut). Film Watchmen je velmi doslednou adaptaciou (dalo by sa povedat, ze mozno az adopciou) svojej predlohy a tak na pracu Snydera a jeho tim mozno pozerat vseobecne z dvoch pohladov. __________Jednak tu moze byt povzdych, ze nic nove do filmoveho sveta Watchmenov nepriniesol a ze ide "iba" o preklopenie pribehu na ine medium. Aj vo filme su tak vsetky hlavne motivy a podtexty, ktore ma predloha - demytizacia hrdinov, ich pribeh sluziaci iba ako odrazovy mostik pre popisanie sirsich problemov - od politiky statu az po jej vplyv na stav nasej planety a posobenia ludi na nej celkovo. __________ Na druhej strane si vsak mozme radostne oddychnut, ze filmari nic podstatne nevynechali a ze prave, hoc pracovali s tak na myslienky bohatou latkou, bolo tu aj riziko, ze to cele zmrvia o to vacsmi. Ako optimista beriem tuto druhu alternativu, hoc s nou ida ruka v ruke poznanie, kde Snyder sam a jeho tim ma limity. Najvacsie klady filmu su totiz zasluhou Alana Moorea a jeho predlohy. Snyder nastastie iba nepatrne pozmenuje urcite veci voci predlohe a vacsinou su akceptovatelne. ____________ Vynimkou je vsak posledna polhodina - t.j. zaver a dovetok. Oproti predlohe neprijde sice k ziadnemu dolezitemu vyznamovemu posunu, ovsem obrazne povedane, zatial co predloha k silnemu zaveru vybudovala velkoprudovu dialnicu, tak film si k nemu vystaval uzku a zaprasenu polnu cesticku. Nasledky konania "vy-viete-koho" (ktory mimochodom bol o nahlad do svojej minulosti oproti ostatnym postavam najviac ochudobneny - co je skoda a je to citelne v klimaxe. Snad to napravi DC verzia), resp. jeho planu nemaju vo filmovej podobe pre mna ani zdaleka tak patricne opodstatnenie ako v predlohe, nehovoriac o tom, ze v dovetku v rozhovore medzi dvoma postavami - muzou a zenou, zaznie jedna myslienka, ktora odporuje tomu, co bolo pricinou zaveru a vyustenia pribehu do jeho doby. Jednoducho, dovetok ide z casti proti logike zaveru (co som postrehol nielen ja, ako clovek, ktory predlohu pozna z viacnasobneho precitania, ale aj kolega v sale, predlohou nedotknuty). ______________ Snyderov najvacsi prinos tak ostava paradoxne vernost predlohe (t.j. ze sa nesnazil zmenit toho este viac, pretoze nasledky mohli byt ovela kastrofalnejsie) a nepochybne v style. Spojenie jednotlivych vyjavov znamych z predlohy do pohybu je funkcne, akcne sceny natocene vyborne - prehladne ciste a dynamicke zaroven, vacsina hercov obstojna, ak nie priam vyborna (Rorschach) a som maximalne spokojny aj s vyberom doboveho hudobneho doprovodu. _________________Film tak vo vysledku spolahlivo funguje ako trailer na komixovu predlohu pre cloveka (znameho), ktory ju necital a nesiel prednostne na film s tym, ze uvidi coolovu akcnu sekanicu a dokazal spolahlivo do deja a atmosferou pohltit i mna, ktory predlohu povazuje za bezchybne nadcasove dielo. (03.03.2009) (méně) (více)

Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. (05.03.2009) (méně) (více)