Láska podle předlohy

Cesky preklad narazi presne na to, o co ve filmu hlavne jde: clovek se postupne stava tim, co cte. Asi to vsechno bylo hodne preslazene (a preslzene), ale mne Jane Austen Book Club zkratka sednul. Mozna to bylo roztomilym pojetim osazenstva klubu, mozna Emily Blunt (chvilemi byla fakt nesnesitelna a zaroven jeji "laska podle predlohy" me trochu zklamala), mozna za to muze atmosfera vsech tech opatstvi, rozumu, citu, predsudku a pych.... Nevim. Ale The Jane Austen's book club je zkratka film, ktery me jako ctenarku (byt ne Austenky) potesil. Vic takovych klubu! (19.09.2011)

Čekal jsem spolek slepic (bože to jsem ale sexista, netolerantní, upřímný?) a jednoho metráka, co si budou štěbetat o knihách autorky, kterou osobně nikdy číst nebudu. Všem dámám se ale musím omluvit, protože každý jednotlivý charakter byl skvělý. Hlavní ale i řada vedlejších postav byli velice zajímavé (vrcholem je bezesporu neskutečně, ale šíleně sexy Emily Blunt s tím svým mikádem), nejvíce mě však zaujal příběh mezi Marií Bello a Hughem Dancym. Konec je trochu kýč a stavění Austinové na piedestál, ale přiznání se Marie Bello, že ji zaujalo sci-fi tuto nediversifikaci vyvažuje (narážka na etnické třenice v současném Hollywoodu haha). A ačkoliv mám pro komentář "Subjektiva" pochopení, tentokrát odpouštím a jelikož jsem nečekaně bavil, musím jít s hodnocením nahoru. (18.11.2016)

Tento film by na mě bez problémů zapůsobil jako průměrná vyprávěnka o partnerském kolotání s různými rozchody, schody a pak zase napravenými rozchody, nebýt dvou skutečností. Tou první je absurdní nasazení všech problémů hrdinů a hrdinek na knihy Jane Austenové, kteří jimi žijí, ba dokonce se ve svém partnerském životě jimi řídí, hledají v nich návod pro svá rozhodnutí, či přímo se nechavájí ovládnout určitou podobností svých situací a románů. Své drahé polovičky nutí sdílet tu Austenovskou vášeň a co čert nechtěl, všechno to vede k tomu, že drahé polovičky jsou z toho celé na větvi a milují a milují. Tato ujetá snaha zaustinovizovat životy protagonistů se pak tváří jako největší klad filmu, jeho trademark a raison d'etre. Přidaný odpor budí pak ve mně způsob, jak jsou city a pocity postav sdělovány diváku tak okatě a zřejmě, že chovat se tak normální lidé, každý si v okamžení někoho najde - filmové postavy jsou však slepé, páč jinak by to nebylo žádné drámo. Takové ty trapné hollywoodské povinnosti stylu "v závěru velkoryse přehlédněme ty, kteří zůstali na ocet, případně jim přihoďme jen tak někoho, kdo se ve filmu vůbec nevyskytl" či "všichni jsou krásní, sexy, hodní a kultivovaní", to už jsem v průběhu filmu ani moc nevnímal, leč teď při psaní komentáře na mě dolehly a dolehly nepříjemně. (18.11.2009)

A víte co, klidně tomu dám těch 5*, nad kterými jsem původně váhala, jestli to bylo až tak dobré. Ono to totiž bylo až tak dobré. Skvělí herci, postavy, které vám přilnou k srdci, krásné příběhy a osudy....co víc si přát. Abych byla upřímná nikdy jsem nic od Austenové nečetla a ani se na to, i přes zhlédnutí filmu, který mě nadchl, nechystám (popravdě mě i nesmírně nudilo filmové zpracování Pýchy a předsudku s Keirou Knightley). Ovšem film se zabýval především postavami reálnými, asi možná něco byly analogie k literárním postavám, ale nijak to vychutnání si příběhu nevadilo, že ty znalosti nemám.... i přesto jsem strašně chtěla být členkou jejich čtenářského klubu. Chtěla jsem si vybrat postavu, která se mi líbila nejvíc, ale nejde to, všechny měly něco do sebe. Určitě k tomuto snímku ještě někdy zavítám. (25.04.2012)

Lehká ženská ruka vedená instinktem nechává rozehrát milostnou šarádu pěti žen a jednoho muže pod záštitou knižního klubu, kde na milých schůzkách porovnávají díla největší romantičky všech dob se svými partnerskými problémy, ve snaze najít odpovědi na otázky časem neměnné. I když samotné rozmluvy nad knihou nevynikaly zábavností, neztratila jsem se, ačkoliv jsem od Jane Austenové nečetla ani fň, zato jsem si plnými doušky užívala krátkých epizod ze života transgeneračního vzorku ženské populace, kde všichni působili maximálně příjemně, dokonce i nevěrník Jimmy Smits! Největší poklona však patří neafektovaným projevům a decentní stylizaci žen k dokresu charakterů - vychytané do detailů, bez úliteb na oltář vyzývavosti, zato s nesmírným půvabem a jasnou královnou Emily Blunt. Nevtíravě milé povyražení. (18.05.2013)