Vůdce daroval Židům město

Prosluněný Terezín, kde židé vesele poskakují, tvoří a filosofují. Terezín, kde malá spokojená žiďata ukusují z obrovských krajíců chleba s máslem. Terezín, kde sestřička radostným krokem prochází nemocničním pokojem mezi odpočatě vyhlížejícími pacienty. Terezín, kde pracují jen usměvaví lidé. Orchestr, sbor... Ten Terezín, kde zemřelo 33 tisíc lidí. Průměrně natočená propagandistická lež, kterou z morálního hlediska není možno hodnotit ničím jiným než odpadem. Z hlediska uměleckého je ovšem, i z důvodu chybějícího materiálu, nehodnotitelná. (01.06.2010)

Nehodnotím film, nehodnotím režiséra, hodnotím dílo jako myšlenku. Zvrácenou a lživou ukázku opaku skutečnosti. --- Natočeno 23.6.1944. --- Neskutečný škvár, který vznikl jen kvůli oblbnutí komise Mezinárdního červeného kříže. A ta se nechala oblbnout. V tom krásném nacistickém městě (vzorovém ghettu, každý dopředu dobře poučen hrál svoji roli jak nejlépe uměl, protože na tom závisel jeho život ) - to na první pohled vypadá idilicky. Pozornější divák si však na cimrách všimne těch obludných paland, kam se v případě potřeby vešli na jedno místo až tři lidé... Filmu předcházela masivní úprava celého ghetta s nacistickou důkladností. Nic se nesmělo opomenout a sami obyvatelé zprvu netušili co se najednou děje a proč se jejich životní podmínky tak výrazně lepší. Také bylo rozhodnuto, že děti toho času dlící v táboře předvedou komisi dětskou operu Brundibár, což se také stalo. Nevím jak vám, ale mně dodnes při poslechu textů ,, Maminka kolíbá, děťátko houpy hou, myslí si co bude až děti vyrostou...'' běhá mráz hrůzy a smutku po zádech s vědomím, že po natáčení většina dětí odjela s transporty zemřít v plynových komorách... --- Stále mne fascinuje jak RED CROSS dlouho nevnímal situaci kolem Židů a jak se rád nacisty, kterým už tehdy se nedalo věřit (poté co Hitler žvanil o míru a přepadl Polsko, Francii, Rusko atd...) a jak se rád nechal oblbovat divadlem při inspekcích koncentráků, či filmem tohoto typu. A to dokonce po několika zdařilých útěcích vězňů z továren na smrt a výpovědí přeživších uprchlíků - jak to v koncentračních táborech doopravdy chodí. Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, byl přestupní stanicí do Polska a Německa od kud se už nikdo nikdy nevracel, přesto i on jako ghetto vzhledem k podmínkám jaké tam panovaly a úmrtím vězňů (více než 30 0000 lidí zemřelo přímo v ghettu) patří mezi nacistické koncentráky. Filmové kulisy byly samozřejmě po odjezdu inspekce ihned zbořeny a podmínky se vrátily do původních - rozuměj nelidských - kolejí a to až do osvobození roku 1945.... Dávám bez diskuse !!! O D P A D !!! --- Od Gerrona jsem viděl jen Modrého anděla s krásnou Marlene Dietrich, nechtělo se mi věřit, že tuhle hákenkrajcovou propagandu točil on. Pokud je to však tak jak píše v komentu whack, je i tato osobní rovina strašná, obzvláště když i on zemřel nakonec v Osvětimi. -- Tohle vše je obrovská obžaloba zvráceného a zločinného nacismu . --------------------------------- PS. Zajímal by mne důvod pětihvězdičkového hodnocení uživatele cinemag... To máme tady mezi sebou nácky ??? (22.02.2014)

Z filmu se zachovaly pouze části, velká z nich byla použita v krátkém snímku Město darované Vladimíra Kressla z roku 1965 (v něm ale nenajdeme představení Brundibára nebo práci v sochařské dílně). Původní stopáž ovšem měla být až 90 minutová. Vedle Hanse Krásy ovšem ve snímku vidíme i Karla Ančerla, který diriguje terezínský smyčcový orchestr, na témže koncertě sedí i bratr Hugo Haase Pavel, významný Janáčkův žák (autor hudby k snímkům Život je pes a Mazlíček, v nichž Hugo hrál, a Kvočna, který režíroval), jehož hudbu orchestr s Ančerlem právě hraje. Původní záměr nacistů byl doprovodit snímek i hudbou - dle nacistické terminologie - autorů židovského původu, takže přidali do zvukové stopy J. Offenbacha i Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (jejichž dílo byste v době jejich vlády nikde jinde neslyšeli veřejně), stejně tak swingový tehdy nepříliš starý evergreen Bai mir bistu schein. Kurt Gerron sice snímek začal režírovat (v Brynychově Transportu z ráje ho hraje Martin Gregor), ale práce mu byla odebrána. (17.03.2011)

Odporná propagandistická sračka. Máloktorý film dokáže takto nahnevať. Ešte v roku 1944 sa snažil fašistický zdochýňajúci režim manipulovať ľudí. Hnus. Film musel natočiť herec a režisér Kurt Gerron, ktorý bol tiež v terezínskom koncentráku a hneď po natočení bol s mnohými "hercami" zavraždený v plynovej komore v Osvienčime... (17.12.2020)

Vzhledem k okolnostem vzniku (film musel režírovat židovský režisér, který byl následně s celou rodinou poslán na smrt do Osvětimi) zcela nehodnotitelná věc, která se vymyká chápání normálního člověka. Mohu se jen divit tomu, jak se tehdy říši podařilo tak dlouho tajit pravdu, a tomu, že se zástupci Červeného kříže tak snadno nechali nachytat. Či to tušili/věděli, ale neměli zájem na změně? Každopádně dnes už s tím nic neuděláme, takže nezbývá než doufat, že se něco podobného nebude už nikdy opakovat. Ovšem propagandistické filmy tu s námi jsou stále, jen se jim to daří stále lépe zakrývat. Ale to nebudu rozvádět. /nehodnotitelné/ (23.12.2011)