Reklama

Reklama

Hra na válku

(festivalový název) (TV film)

Obsahy(1)

Dokumentární drama popisující výbuch atomové bomby shozené Sovětským svazem na malé městečko v jižní Británii vyděsilo vedení televizní stanice BBC natolik, že ho odmítla vysílat. Film mohla britská veřejnost zhlédnout v televizi až v roce 1985. V roce 1967 byl uváděn pouze krátce v kinech. I tak však stačil získat cenu Akademie za nejlepší dokumentární počin roku. Základním znakem Watkinsonova polodokumentárního, autentického stylu se staly záběry napodobující formu černobílých týdeníků. Hra na válku je ukázkovým příkladem autorových schopností vytvořit komplexní, působivé dílo, jež se nijak nevyhýbá konfrontaci. Sám Watkins říká: „V tomto filmu jsem se zajímal o rozpor mezi skutečností a pseudorealitou, kterou vytvářejí média. Ptám se: Kde je pravda? V tvrzeních figurek, které se odvolávají na oficiálně podporované názory, nebo v uměle inscenovaných a fiktivních scénách, jež ilustrují následky jejich projevů a činů, jež tvoří druhou rovinu mého filmu? Právě kvůli možnosti srovnání jsem propojil natočený filmový materiál s ukázkami skutečných rozhovorů. Když jsem přemýšlel o vhodné formě, bylo mým cílem využít co nejlépe film, aby pomohl odhalit a prolomit mlčení médií o problémech nukleárního zbrojení." (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Co je to filmový žánr, resp. každá jiná myšlená kategorie, která nám má umožňovat ulehčit si poznávání světa? Každopádně něco, co má mít jen pomocnou funkci, a odvrhnout ji poté, co se ukáže, že předmět zkoumání spíše svazuje a pokřivuje, než pomáhá objasňovat. Stejně tak je tomu s žánrem "dokumentu" - i když bych tomu příliš váhu nepřikládal, např. zde na čsfd u tohoto filmu žánr dokument uveden není. Tak co to tedy je? Přenechám vynález této nové kategorie filmovým vědcům, ale její formulování je ve 21. stol. nezbytností, vždyť s dichotomií "objektivní realita" vs. "fikce" může dnes pracovat snad už jen metafyzik. I u Watkinse je to zcela patrné - hypotetická "objektivní" (protože se opírající o vládní regulativy, vyhlášky apod.) rekonstrukce se postupně přetváří ve fikční (protože se nikdy nestal) příběh (a je to příběh - autor přeci fabuluje!). Ale ani to není příběh úplně imaginární - je to přeci logicky konzistentní domyšlení oné vskutku objektivní rekonstrukce. Navíc, i Watkins zjevně manipuluje s city diváka (např. výpady proti anglikánské církvi jsou zcela arbitrární, i když trefné), a to určitým předem vytčeným směrem - to by přeci "objektivní dokument" dělat neměl, v něm přeci sama za sebe mluví sama "fakta". Chce to tedy vynalézt novou kategorii, nový žánr, jež postihne to, co je v dokumentu fiktivní, a naopak ve fikci objektivně/ materiálně reálné. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Vynikající dokument o následcích a skutečném stavu země napadené jadernými zbraněmi. SPOILER ! Počáteční teror státu vůči obyvatelstvu (násilné přesídlování na venkov pod hrozbou zastřelení, násilné ubytovávání městských obyvatel u venkovských po desítkách na jeden dům - bez ohledu na to, co budou jíst atd.). Ceny potravin i dalšího zboží astronomicky rostou. Následuje samotný jaderný výbuch. Těla mrtvých se spalují většinou bez identifikace. Zranění se rozdělují do kategorií, z nichž ta nejnižší je ponechaná na pospas, umírá bez utišujících prostředků a má štěstí, pokud ji někdo zbaví bolestí zastřelením. Za nějakou dobu, kdy dojdou potraviny, voda, léky i disciplína se obyvatelstvo obrání proti armádě, policii, opatří si zbraně a začne se chovat nejprimitivnějším způsobem. V té době si už nejsou jisti životem ani ti, co jaderný útok přežili v relativním zdraví. Až polovina obyvatelstva země umírá do několika měsíců na následky ozáření a další nemoci. Doporučuji všem, kdo berou válku na lehkou váhu. ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Peter Watkins .. Zapovězený předchůdce televizních snímků Day After či Threads. Svojí formou více sází na dokumentární konfrontaci, kdy lidé rozmlouvají do kamery a popisují nastalé hrůzy a problémy přežití při jaderném konfliktu. Do toho spousta inscenovaných situací a komentář, shrnující holá a krutá fakta. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Nedokážu si vůbec představit, jaký kalibr musel být tento fiktivní dokument v době svého vzniku. Svět si teprve pozvolna zaceloval rány z posledný války, zejména ekonomické dopady se tvrdě projevovaly v následných letech a jejich dekádách. Jenže už od padesátých let se objevila hrozba nové války - atomové. Nový nepřítel byl neskutečně silný a začala přetlačovaná západního světa s Ruskem - kdo má víc atomovek. The War Game je fiktivním dokumentem, který je poplatný své době. Nacházíme v něm soubor rad i instrukcí a nařízení jak se chovat při evakuaci, případně jak se chovat pokud zrovna nejsme v epicentru dopadu jaderné pumy. Celkem věrně znázorňuje co způsobuje radiace, žár i tlakové vlny doprovázející výbuch. Na základě zkušeností přeživších obyvatel z bombardovaných měst v Německu (konkrétně Hamburku, Drážďan, Brém atd...) je celkem věrně popsán efekt ,,ohnivé bouře'' ke kterému došlo při zapálení bombardovaných měst. A Britové, jejichž RAF tyto bouře působila o tom něco sakra vědí... Suma sumárum, jedná se velmi syrový dokument, který i přes svoji archaičnost působí děsivě... Vše je totiž ukázaváno na civilním obyvatelstvu Kentu. Mne nejvíce píchlo u srdce, když se rozezněly sirény v Kentu a lidé se běželi schovat do domů... Jenže, studená válka je pryč a atomový věk také. Sice se atomovkama čas od času chrastí, ale každý ví, že armády mají v arzenálech mnohem ničivější a sofistikovanější zbraně. K čemu by bylo nepříteli území, na které chce vstoupit, nebo které chce zničit, nechat spálit a na dlouhá léta nechat radioaktivním? Dnes jsou bohužel zbraně, které jdou mnohem dál. Umí jen zabíjet vše živé a neničit atd... ----- ! I tak ale je toto na 4 hvězdy. Vůbec se nedivím , že tento znepokojivý fiktivní černobílý dokument povolili vysílat až v éře Gorbačova a nikoliv Chruščova... * * * * ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Záslužný polodokumentární počin o průběhu jaderné války. Rozhodně to stojí za zkouknutí a upřímně - vůbec se nedivím, že to tehdy zakázali, protože s vědomím tohohle by se lidem v Británii rozhodně nespalo dobře.. Jinak Vlákna jsou objektivně lepší film, hlavně proto, že bylo víc peněz na produkci a nějaké ty triky. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Film získal Oscara za nejlepší dokument i přesto, že není dokumentem, tímto se stal jediným fiktivním snímkem, který získal toto ocenění. (Vlado666)

Reklama

Reklama