Dante 01
Na prahu pekla
VOD (2)
Obsahy(1)
V hlubokém vesmíru je dopraven nový vězeň Saint Georges do výzkumného jednotky Dante 01. Vězňové jsou zde na planetě s vysoce toxickým prostředím využívání k různým experimentům. Saint Georges vnáší do komunity vzbouřeneckého ducha a jeho spoluvězňové jsou jím podněcováni ke vzpouře, která má proměnit tento děsivý svět vzhůru nohama... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Fracouzský Sci-fi úlet. Když jsem to viděl v ranním fofru na stánku jako DVD za sedm pětek, zběžně jsem koukl na to o čem to je, na titulním coveru Malkowich, řekl jsem si proč ne. Nebyl čas, někde to lustrovat, zaujalo mně to. Ani doma jsem to nijak zvlášť nestudoval a rovnou pustil. První rozčarování se dostavilo, když očekávaný Malkowich stále nikde :-)) Pak jsem pochopil i omyl ohledně celé koupi dývka. Příběh je fakt prapodivný a každý si v tom může hledat co chce. Metafora za metaforou... Já se na konci upřímně moc nechytal, - vlastně od půlky, - vlastně od začátku... .Sci-fi mám rád, ale asi pro mně více polopatické. Za to prostředí lodi v atmosféře vzdálené planety Dante 01 dávám jednu hvězdu. A sobě za nákup odpad .-) * ()
Dante 01 je skutečně francouzský úlet největšího kalibru, ale to neznamená, že bych měl Cara zatracovat úplně. Ono bylo vždy jasné, že z jejich režisérského dua byl Jeunet (ten mě ale neskutečně nasral posledním Vetřelcem, což má u mě schované na hodně dlouho) tím lepším. Marc Caro se však rozhodl, že natočí něco i sám a scifi žánr byl jasnou volbou. Tady se dá toho zkazit asi nejmíň. On však dokázal i v tak širokém poli působnosti téměř nemožné a naservíroval nám na stříbrném podnose takový maglajz, že se v tom pořádně nevyznal snad nikdo – Nám z psychiatrickou „léčebnou“ ve vesmíru byl dobrý – dokonce mi ani nevadili ty mytologické jména – nevadil mi ani onen nový „Kristus“ sv. Jiří, ale do prdele – proč tak dokurvili úplný závěr, ze kterého doslova pálí oči...Přitom atmosféru to mělo místy slušnou!50% ()
Šestákové metafory, holohlavci s převážně mytologickými jmény, extrémně tmavé záběry a nulové stopy po geniálním vedení kamery a vypiplané mizanscéně vydávají jasnou zprávu o tom, kdo z režisérské dvojky Jeunet - Caro měl opravdové zásluhy na vynikajících Delikatesách a slušném Městě ztracených dětí. Ale aspoň už teď vím, jakou barvu má peklo - žluto-fialovou. ()
Francouzská sci-fi z dílny dlouholetého spolupracovníka Jeana-Pierra Jeuneta, Marca Cara, doplácí na zahlcenost vnějšími efekty. Příběh samotný není až tak objevný - na kosmické lodi u jakési pekelné planety názvem Dante je převýchovné středisko vězňů. Brzy však zjistíme, že tito zločinci jsou vychováváni poněkud svérázně - nanoboty v těle. Pak se však současně na palubě objeví nová, mladá doktorka, a nový vězeň, tajuplný Svatý Jiří, který má podivné schopnosti, jež by si lidstvo zasloužilo využít, jen kdyby se ten vězeň dal vykuchat. Celý film je tak protknut náboženskými motivy, až už je to příliš. Zvláště neuvěřitelně stupidní poslední scéna, sestříhaná snad v deliriu a stupidní i svým vyzněním (kdo chce vědět, pro něho je tu BACHA SPOILER!!!!!!! - hlavní hrdina ostatní zachrání tak, že pluje v kosmickém obleku vesmírem, uhasí (!) planetu!). V této scéně už bez okolků přirovná režisér do té doby Svatého Jiřího k Ježíši, přičemž křížem není nic jiného, než kosmická loď v pozadí. Docela chápu, co asi autor chtěl říci. Ale zabalil to neuvěřitelných přeplácaností obrazových i trikových, vyžívaje se v násilnostech, takže nakonec i popírá sám sebe. Nehledě na skutečně nelogických posledních 15 minut... A vlastně nejen 15 minut, když třeba hned v úvodu starší doktorka tvrdí, že vězně nemonitorují kamerami kvůli pocitu osobní svobody, a hned v následující scéně vidíme, že je mají na kameře. To je skutečně rozpor. Škoda, nemuselo to být až tak špatné. Disk načne protipirát, reklama, ale jinak žádné bonusy nenajdeme. ()
Nevěřila jsem, že když to točil spolurežisér věcí jako Delikatesy a Město ztracených dětí, tak že to může být blbost na 35%, ale asi jsem ho trochu přecenila :). Nebo přinejmenším je znát, že tomu Marc Caro chtěl dát nějakou obrazovou podobu a tak, ale chyběl tomu očividně hodně Jean-Pierre Jeunet, který by tomu dal nějaký pořádný směr. Takhle to totiž dopadlo jakože Marc Caro má asi rád THX 1138 a Vetřelce 3 a Vesmírnou Odysseu, má rád křesťanskou mystiku a díla jí inspirovaná a tak si z toho vybral co ho napadlo, aby z toho vytvořil takový nesourodý, halucinační film o scifikřesťanství. Nápad se stanicí někde uprostřed ničeho, kde je parta vězňů kvůli experimentálním způsobům jejich nápravy je určitě fajn, stejně jako výtvarné řešení celého filmu, které je jednoduché, ale dostatečně prázdné a depresivní, že to funguje dobře aspoň obrazově, dokud teda nepřijde řada na nějaký souvislý a zajímavě se rozvíjející děj, protože tady to silně ztrácí a utápí se to v blábolení, laciných podobenstvích a halucinační vatě, která zabíjí atmosféru a celý film dovede k vyvrcholení patřícímu do té ujetější škatulky. Každopádně ale scéna, kdy se bylo potřeba dostat do těžko dostupné řídící místnosti byla dobrá a hlavně to mělo výborné závěrečné titulky, které byly jak z úplně jiného filmu a měly nádech něčeho mnohem lepšího než celá ta hodina a půl než se k tomu člověk dopracuje :). Takže Caro bez Jeuneta zatím vypadá jakože tápe :). ()
Galerie (53)
Zajímavosti (1)
- Režisér Marc Caro si představoval jiné zakončení filmu, ale kvůli zkrácení rozpočtu z 8 milionů Euro na 4 miliony jej nemohl realizovat. (Cheeker)
Reklama