Code Geass: Hangjaku no Lelouch - R2

Je možné se zamilovat do symbolu, do smyšleného charakteru, do animované postavy? Pokud jste šílený jako já, pak je možné všechno! Opravdu jsem se zamilovala do Leloucha a všech jeho činů, které vedly k mým slzám, ale i k úsměvu. Jeho honba za milejším světem si mě získala natolik, že už několik nocí usínám s myšlenkami na něj. Code geass mi opravdu způsobilo neskutečný bordel v hlavě, ale vůbec za to nemůžou chyby ani nelogičnosti (které se tam jistě najdou, jenže já nejsem detailista), ale prostě příběh, který si získá diváka (ale hlavně divačku). Po první sérii jsem si nechtěla připustit, že by se všechno točilo kolem vzájemné lásky (protože nejsem takový romantik, na prvním místě chci vidět akci, když se jedná o mecha stroje), ale opravdu i přes všechno dění je tohle základní prvek, který se mě natolik získal. Mám jednoduše slabost pro spojení války a lásky, takže se není čemu, že mě geass pohltil a ani mi to nemusel Lelouch přikazovat. PS: Do teď nevím, jak se mám postavit ke konci? :o( … Další krůček v anime! (07.10.2010)

Druhá sezona... Těžko hledat slov. Po první sezoně přichází nástavba, která naprosto změní rozměry seriálu. Z Japonska do celého světa a zpátky. Ubylo slabých okamžiků, dětinského humoru, postavy dospěly a většina z nich prošla (nečekanými) změnami stejně jako celý seriál. Na proměnu Schneizela asi v seriálu nikdo nemá, ale autoři dokázali překvapovat i po cca 15-16 díle, kdy to už vypadalo na konec Britského Impéria (zajímavé, jak je alternativní linie pro Británii jako mocnost nahrazující dnešní USA... i ta politika je...:)). Prolnutý všech důležitých i okrajových linií proběhlo nenuceně. U tolika konspirací, postav a různých motivů a pohnutek je to až k neuvěření, jak postavy i příběh dokázal ve výsledku přesně zapadnout. A těch paradoxů! Témat je tu obrovské množství, i když Lelouchova odpovědnost okořeněná sebeobětováním vlastního symbolu je těžko zapomenutelná. Složitostí a postavami jedno z nejpůsobivějších anime s porcí akce a mytologie, o kterou by se nemusela stydět kdejaká knižní série. Mecha akce se vším, co nesmrtelná klasika potřebuje. (16.05.2011)

Za to, co autoři provedli na pár dílů s C.C. jim budou v pekle démoni drnkat na střeva odrhovačky od Kryštofa a Chinaski. Já měla v tu chvíli dojem, že sleduji artikulovanější Elfen Lied! [jinak platí takřka totéž, co jsem napsala o sérii první, jen se zápory znásobily a klady naopak prořídly] (20.08.2012)

Lepší než první série? Ne. Spíš stejně mizerná jako první. Buď to měl být seriál o cestě za mocí za jakoukoliv cenu; nebo akční, válečná, mecha scifárna, kde by se bojovalo o planetu; nebo školní romantická komedie o géniovy, který si neuvědomuje svět a hlavně lidi kolem sebe a nebo to mělo být o mytologické kravině jménem Geass, "sociálním inženýrství" a kolektivním nevědomí (říkal tady někdo NGE?) Takhle je z toho těžko stravitelný mischung, navíc z psychologického vývoje některých postav (Rollo) by se jeden p*sral. - 60 % (19.01.2011)

...a tak Lelouch vyhlásil zemi, jejíž území pokrývalo celou jednu místnost o velikosti pár metrů čtverečních. Geniální! Po výborné první sérii se mi nechtělo věřit, že by byla druhá ještě lepší, ale fakt tomu tak je. Připomíná mi to trochu ono překvapení z nového Fullmetal Alchemist – po zhlédnutí starší verze jsem si myslel, že ta nová už snad lepší být ani nemůže, ale přece jen byla. Pünktlich to samý platí i u R2. Druhý výlet do CLAMPovského světa nabízí ještě více akce, krásné kresby, napětí, povedených dějových zvratů a potěší také návrat starých sympatických hrdinů (hlavně Karen a Rivala, z jejich comebacku jsem měl ohromnou radost), ale i nové postavy, z nichž můj žebříček zatím bezkonkurenčně vede Rollo Lamperouge. Sugoi! (14.01.2012)