Královna řeky

Musim jen se souhlasem kvitovat komentar Cervenaka, jen s tim rozdilem a doplnenim, ze tri hvezdicky jsou az prilis, protoze nuda a nejistota v rozhodovani, kterym smerem se film ma vyvijet a na co se zamerit, jsou jedny z nejvice rusivych faktoru celeho snimku. Krasna priroda a dobri herci nestaci vytvorit dobry film. 40% (24.07.2007)

Cervenak má recht v tom, že psychologie a vedlejší dějové linie nejsou tak propracované, jak by zasloužily, že je příběh místy rozháraný a že na Piáno Královna řeky nemá. Jenže znáte ten pocit, kdy něco nemůžete dostat z hlavy, kdy se vám něco zakousne do dušičky a vy na to ne a ne přestat myslet? Tak to se tady stalo mně. Asi to bude tím nevýslovným smutkem, kterej ve filmu panuje, záběry na nádhernou novozélandskou přírodu, která si klidně žije dál, i když se lidi staví na hlavu a dělají věci, u kterejch by je jejich máma rozhodně vidět neměla, fantasticky vystiženým konfliktem kultur (ve vztahu matka-syn obzvlášť dobře patrným) a kouzelnou hudbou, která se mi nějak zabydlela ve sluchátkách a furt se nechce odstěhovat. Já si vůbec nestěžuju, mně se to líbilo! (25.01.2011)

Nedivím se Jacksonovi, že Pány prstenů točil na Zélandu... Jestli někdy pojedu přes celý svět do nějaké daleké země, pak to bude jednoznačně čarokrásný Nový Zéland a k tomuto poznání jsem došel nejen při sledování tohoto filmu... Příhěh filmu je komplikovaný stejně jako období, ve kterém se odehrává a v lecčems může připomínat osidlování Severní Ameriky. Já mám pro tyhle lokace (Tichomoří, Austrálie, Zéland...) neskutečnou slabost, takže jsem u z čarokrásných záběrů chrochtal blahem. Když jsem se snažil vžít do myšlenek Sarah O' Brien, zjistil jsem, že sám bych nevěděl co počít... S kým jít a s kým vést boj, když v poklidu a míru žít zkrátka nejde? Co dělat když mezi nepřáteli máte syna? A co když z přátel se stanou nepřátelé mezi nimi však zůstal váš přítel ? Výkon Samnathy Morton mne dostal a byla to i neskutečná hudba Karla Jenkinse, která film doprovázela... Podařilo se mu dokonale skloubit irskou flétnu s domorodými motivy... (pozn. Jenkins má na svědomí teba i skvělé album ADIEMUS) a tak začínám shánět soundtrack zahraný London Symphonic Orchestra. V neposlední řadě chválím i nádherný DVD cover, který perfektně vystihuje prakticky vše... Tenhle film je mixem žánrů, ale primárně se jedná o psychologické drama ženy, která se ocitla v soukolí událostí. Její snaha řešit zásadní životní okamžiky co nejlépe mohla působit sice zmateně a diváky navyklé posloupnému ději rušit, mně však o to více přijde příběh uvěřitelný. Krásný zážitek. Dávám 4 vytržené listy Sářina zápisníku. * * * * (18.09.2014)

Vážení přátelé...slabé... Spoustukrát jsem měl pocit, že jsem tohle už někde viděl (useknutý prst - Piano) S. Morton mi na tuhle roli přišla obličejem příliž dětská, přesto že třeba v Minority se mi líbila opravdu hodně, ale semka mi jaksi nesedla. Příběhově mě film místy hrozně nasíral - např. to jak Sarah až psychopaticky lpí na synovi, který na ni zjevně kašle, a smyslem jejího bytí je pouze on. Navíc její nerozhodnost a pendlování mezi dvěma muži i mezi dvěma světy ...občasné stupidní vyznění některých scén... Prostě zjevně film, který není filmem F...od začátku víte, že to bude sotva průměr. I tu muziku jako bych už někde slyšel - nepřipomíná mi to náhodou Bregoviče - Dům k pověšení? Ale jo - koukat se na to dalo... Ale Pianu to opravdu nesahá ani...! (05.08.2010)

Našinec by řekl, že režisérovi hrálo všechno do ruky - zajímavý námět, nádherné exteriéry, vůbec ne špatní herci. A výsledek je takovej chudáček nedomrlej. Jo, Maorové byli řádně divocí pašáci, že je Britové nezlomili ani pomocí misionářů, obchodníků, alkoholu a vojska (v tomto pořadí), takže nakonec se s nimi museli dohodnout. Film z této epochy slibuje, že to bude pecka, leč (navzdory několika pěkným obrazům) výsledkem je taková slabá slátanina, že se nechce věřit, že tam vůbec nějaký režisér či scénarista byli činní. Škoda promarněné příležitosti. (16.01.2011)