Dr. Jekyll and Mr. Hyde
Podivuhodný prípad doktora Jekylla a pána Hydea
Režie:
John S. RobertsonHudba:
John ScottHrají:
John Barrymore, Martha Mansfield, Brandon Hurst, Charles Lane, Nita Naldi, Louis Wolheim, Jack McHughVOD (1)
Obsahy(2)
Dr. Henry Jekyll je inteligentní a pracovitý, ale zároveň upjatý a své práci oddaný vědec. Když ho jeho přítel sir George Carew vezme na představení, kde vystupuje smyslná slečna Gina, rozhodne se oblouzněný Jekyll, že od sebe oddělí dobré a špatné stránky člověka. Jeho snahy jsou úspěšné, a tak vzniká jeho zlé alter ego – pan Hyde. Když se doktor nekontrolovatelně mění z Jekylla na Hydea, hrozí nebezpečí. Snímek Dr. Jekyll a pan Hyde Johna S. Robertsona, který mnozí považují za první velký americký horor, umožnil divadelní legendě Johnu Barrymoreovi předvést svůj první virtuózní výkon na filmovém plátně. Tato verze dr. Jekylla a pana Hydea, v níž se mísí kouzlo dávné kinematografie s ponurým naturalismem, je jednou z nejvěrnějších adaptací slavného Stevensonova příběhu, který vypráví o neúspěšných snahách vizionářského vědce odhalit lidská tajemství, jež se skrývají pod slupkou našich civilizovaných duší. (Film Europe)
(více)Recenze (38)
Snímek „Dr. Jekyll and Mr. Hyde“ je ukázkou toho, že některé starší filmy lze jen velmi těžko překonat anebo že si dovedou správné dojmy podržet i pro diváky budoucích generací. Film má svoje chyby, není dokonalý, ale přesto je to hlavně skvělý koncert Johna Barrymora, který prokazuje svoje mistrovství. Rozhodně jedna z adaptací, která by neměla být zapomenuta, protože ty současné se jí nevyrovnají. ()
Pokud se dá vůbec srovnávat tento příběh, jeho atmosféra a dopad na diváka a to v jednotlivých vydáních z let 1920, 1931 a 1941, tak každý snímek je v podstatě trochu jiný. Bohužel neslabší mi příjde právě tato verze. Chybí tomu prostě atmosféra, výběr hudby zrovna moc nedopadl, je jasně že doba to prostě nedovolovala, nebo prostě ještě nevěděli jak na horory. Snad jedině závěr to celé trochu zachraňuje. Těžko říct jestli bych měl trochu jiné mínění vidět příběh prvně zrovna v tomto zpracování. 60%. ()
Úvodní textovka nám říká, že volbu mezi dobrem a zlem máme ve svých rukou. Příběh "Dr. Henry Jekyll / Mr. Edward Hyde" (s výbornou, byť dnes už poměrně teatrální proměnou Johna Barrymora) nás však učí něčemu jinému. Toto první filmové zpracování destilace dobra a zla z jedné osoby bych doporučoval sledovat trochu zrychleně a určitě s jinou než varhanní hudbou. Škoda je také, že se filmaři příliš soustřeďují právě na toto téma, i když Stevenson má spoustu dalších nápadů, po kterých by mohli skočit. A není Kafkova Proměna také.. přece jen... ()
Týmto si podľa mňa tvorcovia ukrojili až moc veľké sústo. Podobne ako pri iných filmoch z daného obdobia posúvam mieru tolerancie ale teraz ma to fakt nebavilo. Hlavne prvá polovica skáče z jednej scény na druhú zbytočne rychlo. Do toho neustále vyrušuje množstvo doprovodnych titulkov ale jednu vec musím uznať. Pár momentov keď sledujeme Mr. Hydea je naozaj pôsobivých. ()
Hudba mi skoro pořád neseděla, občas mi přišlo, že se to táhlo, hlavně první půle. Ale nebylo to tak hrozné jak jsem čekal. ()
Silný a osvedčený príbeh, skvele zvládnuté kulisy a famózne predstavenie Johna Barrymora vytvorili dielo, ktorému sa dokonale podarilo vystihnúť podstatu súboja dobra a zla v každom z nás. 90 % ()
Ve své době to musel být fenomenální kus i přes svou přemrštěnou stopáž, ani s odstupem času, ale neztratil na atmosféře. ()
Akože to asi dopadne, keď oddelíte od seba vrodenú prirodzenosť od civilizovaného vychovania ? Zásadné dielo rozpovie príbeh mladíka čo bol vzorom, staral sa o chudých, jeho osobitosť mu závideli bohatí a dokonca získal srdce tej pravej. Nestačilo mu to, nechal sa zlanáriť túžbou po rozkoši a následne jej dočista prepadol. Známy príbeh opisuje potlačenú stránku každého z nás akej ak necháme voľný priebeh dopadne to ako by sme ju nechali omamným látkam. Cítil som z toho istú spojitosť / paralelu s drogovou závislosťou čo pri prvých dúškoch dáva pocit uspokojenia, aby následne všetko vzala. Musím vyzdvihnúť výborné masky a doslova odpornú scénku útoku na doktora Jekylla v spánku. Na plný počet to ale nevidím, tých minút bolo predsa len viac a do budúcnosti by som sa nebál vynechať hlasitosť. Ten orgánový doprovod ma párkrát takmer zhypnotizoval do spánkového režimu, ale to už nejde vyčítať filmu. Myslím, že s lepším výberom mohol byť výsledok ešte pôsobivejší. ()
Nemá verzia slávneho schizofrenika čo zo seba čarovným nápojom robí slizkého netvora... hmmm, to znie ako bežný deň v pohostinstvách tretej cenovej skupiny. Dr. Jekyll je príšerne dobrý človek, ktorý by sa najradšej rozdal chudákom a slovo sex nepočul ani zo vzducholode. Raz sa mu však predsa len trochu postaví a to predznamená jeho pád do hlbín šialentva... hmmm, to znie ako by na neho konečne vyliezla puberta. Každopádne verzia ktorú som videl bola dlhšia než je tu uvádzané. Neviem či je to tým, ale film mal rozhodne problém s dávkovaním, rýchlo presvišťal tým najzaujímavejším a príliš sa čľapkal v tom ostatnom. Hyde je zrazu tu, okamžite preberá kontrolu a Jekyll mu odkáže celý majetok. Jeho výčiny ale moc nevidíme, vlastne sa len tak poflakuje po baroch, fajčí a slintá nad tanečnicou. Dokonca zájde do čínskeho ópiového brlohu, ale dôjde tam len k tomu že donúti dve slečny sa pozerať do zrkadla. Jeho zjav sa mi inak páčil, taký šišatý santusák s hrbom a maniakálnym úškľabkom ako Klaus Kinsky. V druhej polovici sa Jekyllove muky solídne stupňujú a prekvapila ma vskutku solídne hororová scéna s veľkým prízračným pavúkom lezúcim do postele. Taktiež všetci chodia okolo mŕtvoly na chodníku z ktorej je vidno len kabát ktorým je prikrytá. Najhoršie na celom filme je však hudba, kde v prvej polovici duní zbesilý organ až tečie mozog ušami a potom sa zo zrazu prehupne do veselého komického trilkovania ktoré ostane až do konca a absolútne nekorešponduje s tým čo sa deje v obraze. Takže to vidím za tri, malo to svoje momenty, len to vyprávanie bolo rovnako podivné ako Jekyllov prípad a hudbu lepšie natvrdo vypnúť. ()
Vím, že by se slušelo zohlednit datum vzniku filmu, jenže se obávám, že právě tady začal ten nešťastný úzus vpašovat do příběhu, ve kterém vystupují výhradně muži, a který tím pádem jako jednu z možností výkladu připouští i problémy s potlačovanou sexuální orientací (pozor, týká se původního, značně ambivalentního Stevensonova textu, nikoliv jeho českého překladu), milostný motiv, založený (aspoň v této verzi a ve verzi z r. 1931, která víceméně převzala dějové schéma) na povýšení naprosto okrajové postavy sira Carewa na jednoho z hlavních protagonistů. Z předlohy je tak převzata pouze základní myšlenka, ovšem její interpretace prostřednictvím právě sira Carewa (!) spíš připomíná Wildeova Doriana Graye. Zvláštní, protože v reálu to bylo naopak: Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hydea byl inspirací pro Obraz D. G. Jsou to paradoxy, pane Vaněk. O nevhodné hudbě tu bylo napsáno ažaž, proto vyzdvihnu klady: John Barrymore (ačkoliv zase proti duchu předlohy relativní mladík) je přesvědčivý, ani s Hydeovou maskou nemám - na rozdíl od pozdějšího zjevu Fredrika Marche jako Edwarda Hydea - žádné problémy. Proti pozdější verzi se mi víc líbily kulisy a nezapomenutelná je pro mě scéna přízračného Hydeova útěku po londýnských ulicích, i když tu víc připomíná Kulhavého ďábla než Hydea. Na druhou stranu jsou poněkud únavné scény ze salonu a koneckonců i zbytečně natahované hospodské sekvence. Ale z Hydeových "neřestí" nám film ukáže velmi málo. Vložené titulky to nespraví. ()
Poslední film, který jsem mohl zhlédnout na velkém plátně v rámci projektu kinéma musica v brněnské Scale. Tentokrát to byl tento horový snímek, jenž ale dnes samozřejmě nevypadá jako horor, ale ve své době patřil jednoznačně k tomutu žánru. Musím především ocenit skvělé herectví herce Johna Barrymore, který to rozhodně neměl jednoduché, když musel ztvárnil jak Dr. Jekylla tak jeho druhou děsivou podobu v pana Hyde, zvlášte pokud si vezneme že se jedná o němý snímek. John Barrymore, to ale zvládl bravurně. Od okamžiku vraždy, se celé tempo filmu zvyšuje a je zajímavé pozorovat právě Dr. Jekkyla, jak se již podává svému druhému já. Hudební složka, kterou tentokráte obstarávala skupina Mravenci, byla docela slušná a až na pár výjimek, přesně odpovídala dané situaci v jednotlivých scénách. Za mě spokojenost, jak s filmem, tak především s celým projektem MU. ()
Wow.. Upřímně: mám strašně ráda němé klasické monster-filmy, vedle expresionistického Upíra Nosferatu (1922) a Kabinetu dokrota Caligariho (1920), patří k mým oblíbeným třeba Fantom opery (1925) a od této chvíle i Dr.Jekyll and Mr.Hyde.. Největší zásluhu na tom má představitel hlavní role John Barrymore, který dokonale zvládl jak postavu roztomilého doktora Jekylla, tak i odporného pana Hydea. Kvůli této proměně sehrály významnou roli samozřejmě masky, které byly opravdu perfektní a velice mě překvapily. Jediné, co mi tak trochu nesedělo, byla hudba. Ne všude, ale často se opravdu nehodila k ději, a tím pádem působily některé scény poněkud rozpačitě (např. v posledních pěti minutách, kdy se Millicent snaží dostat k dr.Henrymu a otvírá jí místo něj pan Hyde, je celý tento strhující a citově vypjatý výstup podložen tak odporně veselou hudbou, že méně vhodný doprovod už skutečně asi neexistuje..) ...Ale co hudba filmu vzala, Barrymore bez problémů dokázal dodat jinde, takže 90% ()
Zajímavá verze příběhu o rozpolcení osobnosti dr. Jekylla na pana Hydea. John Barrymore byl skvěle démonický s pomocí změny vizáže a rukou. Vykreslení jeho ohavností bylo poměrně úsměvné a změny na Hydea docela povedené. ()
Nehádžem flintu do žita, keď vidím nejaký nemý film z raného obdobia kinematografie, ale nie každý sa vydarí. Tento snímok má podobný ráz ako aj tie ostatné z onej doby, ale akosi sa tu pozabudlo na pravú hororovú atmosféru, ktorú som tu vôbec necítil na rozdiel napríklad od takého Upíra. Takže koncepčne to išlo trošku mimo mňa a poznám o dosť lepšie verzie daného príbehu. Zub času nezastavíš. 30 % ()
U filmů, které jsem nebyl schopen dokoukat až do samého konce nemohu hodnotit jinak. Bylo docela zajimavé, jak tvůrci obešli okovy černobílé a použili barevné filtry, kdy modré zabarvení naznačovalo večer, hnědé zas situace odehrávající se ve večerních interiérech. Herecké výkony se my zdáli strohé okleštěné o jakékoliv kouzlo osobnosti. Nejnudnější němý film co jsem viděl. ()
Velice povedený film na motiv Stevensonovy povídky. Díky častějším a poměrně obsáhlým mezititulkům je příběh vykreslen dopodrobna, kromě trošku pomalejšího začátku nemá žádné hluché místo, postavy Dr. Jekylla a Mr. Hyda jsou hrány bravurně a dávají jasně najevo jejich touhy a pocity. Mr. Hyde vypadá odpudivě a děsivě a je skutečně odvrácenou stranou Dr. Jekylla. Bohužel celý snímek značně sráží hudební motiv, který se vůbec nedrží toho, co se ve filmu děje, a v některých pasážích vysloveně překáží - např. vražda sira Carewa. ()