Carrie

King mě zmrazil tím, jak bez jakýchkoli náznaků citu nebo porozumění popoháněl Carrie vstříc velkolepému finále, do jejích myšlenek nakukoval jenom občas a všechno zabalil do téměř až dokumentární formy. De Palma s Cohenem na to jdou přesně opačně. Z Carrie se stává nadpozemská bytost, nepatřící do nelítostného a cynického světa kolem ní. Její pocity, ať už je to zloba, údiv nebo radost, jsou hlavním hybatelem příběhu, který díky brilantní formě povyšuje příběh téměř na poselství. Předloha i adaptace jsou tak nakonec dost rozdílné, přesto si moji oblibu získaly s přehledem. 85% (06.09.2008)

Literární předlohu jsem nečetl, ale nastartovala kariéru Stephena Kinga coby autora literárních bestsellerů, a tak nepochybuju o tom, že svoje kvality a přitažlivost pro příznivce psychohororu měla. Konec konců, kritici mohou stokrát poukazovat na Kingovu tvorbu coby součást tzv. pokleslé literatury, ale odpárat jeho smysl pro atmosféru a psychologickou kresbu, vyjádření emocí apod. se mu jednoduše nedá - v tomhle byl opravdový mistr. Naproti tomu, ať se na mě Brian De Palma nezlobí, ale právě atmosféru, napětí a smysl pro sugestivní zachycení emocionálních dramat jeho hrdinů tady nevidím a nevidím ji dokonce ani u mnohými uživateli oceňované paní Whiteové coby matky Carrie. To jediné, co funguje opravdu dobře, byl casting a herecký výkon v případě hlavní hrdinky. Pro vynikající oskarovou herečku Sissy Spacek tohle byla patrně divácky nejvděčnější role v její jinak plodné kariéře. Zajímavá je úvodní scéna odehrávající se v dívčích šatnách, kde projevil Brian De Palma svůj smysl pro erotiku a objevování krás ženského těla. Měl poměrně dluhé období, kdy experimentoval s tím, kam až se dá v mainstreamové kinematografii dojít v zobrazování nahoty a sexuality, a na YouTube je např. jeho videoklip spojený s písní Relax od Frankie Goes to Hollywood, kde divák pochopí, o co De Palmovi šlo, nejlépe. Celkový dojem: 45 %. (05.07.2014)

Podľa výsledného percenta De Palmova 'Carrie' trošku zaostáva za klasickými staršími a kultovými horrorovými zážitkami, no pre mňa z nich všetkých zanechala poriadnu ryhu. Film predovšetkým hneď od začiatku netreba brať ako klasický bububu horror a čakať na perfektné ľakačky. Ide hlavne o asi najlepšiu drámu s posadnutosťou a podobnými vecami, akú som videl. Posledných dvadsať minút, keď už sa napätie začalo poriadne rozbiehať, tak niekto by povedal, že atmosféra bola taká hustá, že sa dala krájať. Ale tu bola taká husta, že by vám ten nôž zatupil! Sissy Spacek bol výber ako bič, nenormálne zahrané. Najprv to však muselo byť napísané a scenár zaslúži tiež nemalú pochvalu. K tomu skvostne šialená rola Carriinej matky, proste rodinka ako vyšitá. 90%. (01.03.2008)

Čekal jsem víc. I kvůli tomu, že jsem film otevřel krátce poté, co jsem zavřel napínavou knihu. De Palma a spol. se při adaptaci zbavili několika zásadních kingovských nástrojů pro budování napětí (čerpání více zdrojů informací, průběžné spoilerování dalšího děje) a sami nenašli nic, co by je mohlo nahradit. Carrie je ohlodána opravdu jen na lineární historku o smutné středoškolačce (ideální volba Sissy Spacek) a adaptace se soustředí víc na jednotlivé ikonické obrazy (a že jich není málo), než na celkový drajv vyprávění. Hodně mrzí i zploštění konce, kdy Carrie přišla o svou triumfální jízdu městem, a nesedělo mi ani příliš uspěchané finální zúčtování (bum a je hotovo). Nicméně De Palma samozřejmě vždycky byl filigránským režisérem. Hitchcockovsky zamotanou a zároveň studentskými láskami provoněnou půlhodinku na plese vystřihl famózně. 70% (16.06.2009)

Změněný konec a děj ohlodaný na kost, nicméně ani tak nezůstává filmová Carrie té knižní nic dlužna. Brian de Palma je bourák a způsob, jakým natočil plesovou scénu, mi vyrazil dech. Jeho Carrie ale není jen o kýblu krve. Zdaleka ne. Spor dcery a matky je vylíčen tak poutavě, je vizuálně tak vyhračičkovaný a podbarvený tak krásnou Donaggiovou hudbou, že nenudí ani chvilku. A že je Sissy Spacek v hlavní roli jedinečná, to asi psát nemusím (ale je). (20.03.2013)