Občan Havel

Nejen v rámci nepříliš ohromující české konkurence ojedinělý počin. Dokument, který se obejde bez doplňujících titulků s daty a jmény, neboť spoléhá na divákovu obeznámenost s osobou Václava Havla a děním okolo něj. V žádném případě tedy nejde o Havlův profil pro nepoučené, leč i pro ně mohou být pohledy „do zákulisí“ velmi zábavné. I jakožto člověk, který politické dění dobrovolně (chcete-li ignorantsky) míjí, jsem celé dvě hodiny sledoval s velkým zaujetím. Co připouštím, mé nijaké mínění o Havlovi – prezidentovi zůstalo neměnné, mé mínění o Havlovi – občanovi se vyvinulo pozitivním směrem. 85% Zajímavé komentáře: Renton, pshimi, DaViD´82, flanker.27, liborek_, Mahalik, Adman, Zakk, Mischko, zapalik, Jack.Pott (14.11.2008)

Vzdělaný. Zdvořilý. Vstřícný. Vtipný. Rozzlobený. Unavený. Zoufalý. Smutný. Šťastný. Život Václava Havla během deseti let (1993 – 2003) je plný emocí, nálad, vzrušení a vypjatých okamžiků. Kouteckého filmový dokument je nesmírně cenným otiskem doby, je prostředníkem, který odhaluje mnohé z politických i osobních dilemat člověka, jehož postoje a názory formovaly českou společnost. Tehdy i dnes. (03.08.2019)

S dokumenty je to u mě docela ošidné, dosud pro ně nemám žádná hodnotící kritéria, ale i přesto se pokusím o několik nezaujatých postřehů. Nevím přesně, kdy a v jakých scénách byl Koutecký přímo za kamerou, ale musím seznat, že "useknuté" hlavy v některých záběrech nejsou zrovna největším dokladem o profesionalitě snímku. Dále by asi nikoho nezabilo představit ostatní osoby formou nějakých titulků, což platí i o dataci jednotlivých scén. A asi poslední výtku bych směřoval na délku snímku, ta je totiž až příliš zkratkovitá a drtivá většina motivů a témat je zde až neúnosně ošizena. Docela živě bych si dokázal představit dvojnásobnou stopáž pod vedením českého nezmara Karla Vachka. (10.04.2008)

Moje špatné hodnocení tentokrát snad ani tak nesvědčí o tom, jak moc považuji film Občan Havel za špatný, jako spíše o tom, jak špatně jsem si ho ke zhlédnutí vybral. Film nabízí, a je téměř jisté, že šlo o záměr, Havla jako tvora, jemuž nic lidského není cizí, pokud to ovšem je morálně indiferentní nebo kladné. Toto "krásné líčení" není dost možná v případě Havlových vlastností nijak nadnesené, ovšem horší je to s rozhodnutími. Každý člověk dělá chyby, každý člověk se čas od času mýlí, případně alespoň zastává kontroverzní názory. A tu, světe, div se, Havlu, zdá se, je tento aspekt lidství upřen. Ne, že by nebyl vlastní Havlovi skutečnému, ale Havlovi dokumentovému je cizí. A proto, když je Havel obviněn z rozbití republiky, není hájen, ale Olga Havlová dělá psí oči a říká, jak se jich toto obvinění hluboce dotklo. Nebyl bych nijak proti tomu, jenže... víc se to neřeší. Tzv. humanitární bombardování Jugoslávie je pro jistotu ignorováno zcela. Proč? Což k němu neměl Havel co říci? Vždyť je to téma bolestné, kontroverzní, zajímavé a do tohoto dokumentu jak dělané. Ale možná by si pak méně lidí myslelo, jaký že je to prima chlapík. Nejsem nijak protihavlovsky zaměřen (ač nemám např. radost z jeho jistých antivědeckých postojů, což dokument mimochodem též ignoruje), ale i tak mám pocit, že výběr materiálu je značně stranný a u dokumentů nemám moc tuto vlastnost rád. Osobně jsem se hodně těšil na pohled do zákulisí prezidentování, ten je ovšem velmi chudý na úkor pejsků, manželek, košil, koncertů, zdravotního stavu (zde se pro změnu ignoruje "léčení kameny") atd. Nu, proč ne, dokument měl přeci jiný cíl, že? Ano, měl. Měl ukázat Havla jako především lidskou bytost, občana. V této snaze v mezích možností film, myslím, uspěl. Ony meze je však třeba pojmenovat. Stačí jediná věta: "Havel vždy ví, že je natáčen." Prosté **. (23.02.2009)

Velmi příjemně, poutavě a pointovaně vystavěný dokument, který Havla představuje jako komplexní a vyhraněnou osobnost... jednotícím momentem lze označit třeba rozeklaný vztah Havel x Klaus jako souboj dvou principů, přesto mi něco říká, že to celé mělo být o něco sevřenější a méně pásmovité. Možná se tu projevil fakt, že Janek sám materiál nenatáčel, ale pouze uspořádával. Zamlouvá se mi, že Občan Havel se nesnaží přibravovat, glorifikovat, vyhýbat se negativům Havla jako osobnosti... nutno říci, že po shlédnutí tohoto atraktivního dokumentu jsem se znovu utvrdil v tom, že žít ve společnosti formované více havlovským humanismem by mi bylo stokrát milejší než potácet se dravým Klausistánem. (28.05.2008)